Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Al-Valíd II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Al-Valíd II.
Narození706
Sýrie
Úmrtí744 (ve věku 37–38 let)
Tadmur
PotomciAl-Hakam ibn Al-Valíd
OtecJazíd II.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Al-Valíd II. (706 – 17. dubna 744), celým jménem al-Valíd II. ibd Jazíd II, byl arabský chalífa z rodu Umajjovců v letech 743–744, synovec předchozího chalífy Hišáma.

Po svém otci byl údajně rozmařilý, velmi rychle utratil nastřádané státní finance. Místo vlády se věnoval umění, naslouchal básníkům, pěvcům, věnoval se hrátkám s otrokyněmi, lovu a gymnastice, kterou mu umožňovala jeho tělesná konstituce.[1] Díky těmto zálibám a vlastnostem se již jako následník dostal do konfliktu se svými umajjovskými příbuznými, kteří se snažili zpochybnit jeho následnictví. Proto princ ještě za Hišámova života opustil dvůr a stáhl se do zámečků na okraji pouště, kde pěstoval své záliby v soukromí. Jedním z těchto zámečků byl i princem vybudovaný Kusejr Amra.

Když zemřel chalífa Hišám, dostavil se do Damašku pouze pro hold, a poté se opět vrátil na jedno ze svých sídel.[1] Jeho vláda byla na počátku přijata s nadšením, ale poddaní a úředníci velice rychle změnili názor poté, co ve státní pokladně začaly docházet peníze. Al-Valíd si proti sobě popudil i své příbuzné, když chtěl na trůn prosadit své nedospělé syny, které zplodil s otrokyní. Navíc došlo k opětovnému pnutí mezi arabskými kmeny Kalb a Kajs, z nichž chalífa nadržoval Kajsovcům. [2]

Nakonec došlo k povstání, do jehož čela se postavil Jazíd, syn chalífy al-Valída I. Podařilo se mu ovládnout Damašek a s několika tisíci muži pak oblehl chalífu na jednom z jeho zámečků. Al-Valíd II. měl k dispozici pouze svou tělesnou stráž, přesto se statečně bránil a v boji nalezl smrt.[1] Jeho bratranec ho poté nahradil na trůnu jako Jazíd III.

  1. a b c F. Tauer, Svět Islámu, Praha 1984. s. 69.
  2. Š. F. Haeri, Základy Islámu, Olomouc 1997. s. 124.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HAERI, Šajch Fadhlalla: Základy Islámu. Olomouc, Votobia 1997. 235 s. ISBN 80-7198-212-1.
  • TAUER, Felix: Svět islámu. Praha, Vyšehrad, 1984. 303 s.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]