Alessandro Costacurta
Alessandro Costacurta | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Portrét | |||||||
Osobní informace | |||||||
Celé jméno | Alessandro Costacurta | ||||||
Datum narození | 24. dubna 1966 (58 let) | ||||||
Místo narození | Jerago con Orago, Itálie | ||||||
Výška | 183 cm | ||||||
Hmotnost | 75 kg | ||||||
Přezdívka | Billy | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | Fotbalový obránce (1986–2007) Fotbalový trenér (2007–2009) | ||||||
Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
Reprezentace** | |||||||
| |||||||
Trenérská kariéra*** | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
Další informace | |||||||
Povolání | fotbalista a fotbalový trenér | ||||||
Manžel(ka) | Martina Colombari (od 2004) | ||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k konec kariéry ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k konec kariéry *** Trenérské působení aktuální k 1. 5. 2022 | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alessandro Costacurta přezdívkou Billy (24. dubna 1966, Jerago con Orago, Itálie) je sportovní manažer, fotbalový trenér a bývalý italský fotbalový obránce. Celá jeho hráčská kariéra kromě jedné sezony strávené na hostování byla spjata s italským týmem AC Milán.
Je veden jako jeden z nejlepších obránců v historii italského fotbalu,[1] i klubu AC Milán kde byl 20 sezon do roku 2007. Vyhrál celkem 24 trofejí: 7 titulů, 1 domácí pohár, 5 domácích superpohárů, 5 LM + PMEZ, 4 evropských superpohárů a 2 interkontinentální poháry.[2] Se spoluhráči Tassottim, Baresim a Maldinim, byli jedno z nejlepších obranných linií v historii fotbalu [3], což umožnilo klubu AC Milán vytvořit absolutní rekord v po sobě jdoucích zápasech bez porážky (58 zápasů - od 26. 5. 1991 do 14. 3. 1993 [4]).
Za národní tým se zúčastnil 59 utkání a vstřelil 2 branky. Zúčastnil se dvou turnajů MS (1994 a 1998) a jednou na ME (1996). Z MS 1994 má stříbrnou medaili.
V posledním zápase své kariéry, který se odehrál 19. května 2007 proti Udinese, vstřelil branku, která z něj učinila nejstaršího střelce (41 let) v historii Serie A pokutovým kopem.[5] Kromě brankářů je také nejstarším hráčem, který hrál v Serii A a jedním ze sedmi hráčů, kteří nastoupili na hřiště a měli přes 40 let.
V roce 2004 byl zařazen v online anketě UEFA Golden Jubilee Poll, pořádané UEFA k oslavě nejlepších fotbalistů v Evropě za posledních padesát let.[6]
Klubová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Počátky a hostování
[editovat | editovat zdroj]Billy byl produkt milánské školky, kde vyrůstal a trénoval jako fotbalista. Do prvního týmu vstoupil v sezóně 1985/86, ale neodehrál ani minutu. Debutoval v sezóně 1986/87, když odehrál dva zápasy italského poháru. Hned nato odešel na hostování nabrat zkušenosti do třetiligové Monzy. Po sezoně se vrátil a první utkání odehrál, byť jen na dvě minuty 25. října 1987 proti Veroně (1:0).[7] Do konce sezóny odehrál celkem sedm utkání a pomohl tak k vítězství v lize.
1988–1996: První úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Sezona 1988/89 byla pro Billyho zlomová. Byl upřednostňován v obraně místo Galliho. Na začátku sezony vyhrál první ročník o italský superpohár a na konci sezony slavil vítězství v poháru PMEZ. Sezónu 1989/90 začal vítězně ve dvojutkání o Evropský superpohár[8] a pak i v utkání o Interkontinentální pohár.[9] První branku vstřelil 18. března 1990 proti Interu (1:3)[10] Sezonu zakončil obhajobou poháru PMEZ když ve finále porazil Benfiku (1:0).[11] V následující sezoně 1990/91 Rossoneri obhájil Evropský superpohár[12] tak i v utkání o Interkontinentální pohár.[13] V poháru PMEZ se Rossoneri utkali již ve čtvrtfinále s francouzským klubem Olympique Marseille. První utkání doma skončilo 1:1. Při venkovním utkání se za stavu 1:0 pro Marseille v 88 minutě vypla všechna světla[14] na stadionu a po odmítnutí pokračovat v zápase byl klub diskvalifikován na jeden rok z evropských soutěží. Po sezoně končí trenér Arrigo Sacchi a je nahrazen Capellem.
I když je vyměněn trenér, Billyho to nezasáhlo. Byl stále důležitým členem týmu a pomohl tak k vítězství v lize. V následující sezoně AC Milán ihned vyhrál italský superpohár a pak se podařila i obhajoba v lize. V LM 1992/93 dokráčel do finále kde Rossoneri prohráli s francouzským klubem Olympique Marseille (0:1).[15]
Sezóna 1993/94 byla vítězná. Opět se vyhrál italský superpohár, tak i liga, třetí v řadě. Dne 18. května 1994 se koná finále LM 1993/94 proti Barceloně. Utkání neodehrál protože semifinálovém utkání dostal červenou kartu. Při jeho absenci i Baresiho, je trenér nucen nasadit Maldiniho do středu obrany, ve dvojici s Gallim. Utkání skončilo výhrou 4:0.[16] V dalších dvou sezonách se podaří získat italský superpohár 1994 a titul v sezoně 1995/96. V LM 1994/95 se dostává do finále, ale Rossoneri prohrávají s Ajaxem (0:1).[17] Po sezoně odchází trenér Capello a tak končí éra vítězství.
1996–2007: neúspěchy a návrat na vrchol
[editovat | editovat zdroj]Po špatných sezónách 1996/97 a 1997/98 pro klub Rossoneri, která skončila na 11. a 10. místě, a mimo evropské poháry. Do sezony 1998/99 Billyho vedl nový trenér Zaccheroni, zastánce rozestavení 3-4-3. Po několika experimentech se trenér rozhodl pro obrannou linii, kterou složil s hráčů: Sala, Costacurta a Maldini. Billy, vracející se z nevýrazného období, se vrátil atleticky soutěživý a nabízel vynikající výkony, což přispělo k dobytí 16. titulu v lize. Pro obhajobu klub učinil nákup Ševčenka, ale stačilo to na 3. místo. V LM skončil již v základní skupině. Během sezony 2000/01 se zraní a nastoupí jen do 18 ligových zápasů a s klubem končí na 6. místě. V LM pomáhá do osmifinálové skupiny, kde končí na 4. místě.
Pro novou sezonu 2001/02 je vybrán nový trenér. Přichází Turek Terim. Billy ztratil výchozí pozici kvůli nedůvěře u trenéra a také díky příchodu středního obránce Laursena. Jenže výsledky nebyli pro vedení klubu uspokojivé a trenér skončil. S příchodem Ancelottiho, povolaného na lavičku Rossoneri, se Billy vrátil do sestavy.[18] Nakonec po špatném začátku se s klubem probyl do semifinále v Poháru UEFA.
S příchodem Nesty v létě 2002 nebyl již Billy již výchozím středním obráncem. Podařilo se mu však vybojovat důležitou roli a hrál jako krajní obránce. V pozici pravého obránce začal hrát i ve finále LM 2002/03, které kvůli zranění nedohrál.[19] Získává tak svou čtvrtou trofej pro vítěze LM. O čtyři dny později vyhrál také italský pohár.
Vynechává finále Superpoháru UEFA které Rossoneri vyhrávají. V prosinci se dozvídá, že diskvalifikace z minulého utkání o IP (dostal červenou kartu) nebude mít vliv na jeho účast v Interkontinentálním poháru 2003. Kvůli zranění Nesty, hraje utkání od začátku, ale nezabránil porážce nad Bocou (1:1, 1:3 na pen).[20] Na konci sezony slavil vítězství v lize a oslavil tak již sedmé vítězství.
Po dobré sezóně, přišel nový hráč Jaap Stam. Tím se stal až čtvrtým středním obráncem. Odehrál zatím nejméně utkání v kariéře (celkem 22). Porážku ve finále LM sledoval z lavičky.[21] V sezóně 2005/06 odehrál o jedno utkání méně, ale při absencí Maldiniho se stává kapitánem.
Na začátku sezóny 2006/07 se stal pravidelným hráčem v obou zápasech předkola LM. Poté se na hřišti objevil jen jednou a to v utkání proti AEK Atény (0:1)[22] 21. listopadu ve věku 40 let a 211 dní. Ale i tak se 23. května stal vítězem LM, poslední trofej v dresu Rossoneri.[23] Svůj poslední zápas i branku v kariéře odehrál a vstřelil 19. května 2007 proti Udinese (2:3).[24] Branku vstřelil z penalty (třetí v lize a po 15 letech od poslední). Před odchodem ze hřiště, obdržel velké ovace od fanoušků.[5] S vstřelenou brankou se Billy stal ve 41 letech a 25 dní nejstarším fotbalistou který vstřelil branku.[25] Po utkání ukončil kariéru.[26]
Billy se stal legendou klubu AC Milán. Nastoupil do 663 utkání (3. místo v historii klubu) a vstřelil 3 branky. Za 22 sezon získal celkem 24 trofejí.
Hráčská statistika
[editovat | editovat zdroj]Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
1986 | Milán | Serie A | 0 | 0 | IP | 2 | 0 | - | 0 | 0 | 2 | 0 |
1986/87 | Monza | Serie C1 | 30 | 0 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 30 | 0 |
1987/88 | Milán[27] | Serie A | 7 | 0 | IP | 1 | 0 | UEFA | 0 | 0 | 8 | 0 |
1988/89 | Serie A | 26 | 0 | IP+IS | 7+1 | 0 | PMEZ | 7 | 0 | 41 | 0 | |
1989/90 | Serie A | 26 | 1 | IP | 3 | 0 | PMEZ+ES+IP | 8+2+1 | 0 | 40 | 1 | |
1990/91 | Serie A | 25 | 0 | IP | 3 | 0 | PMEZ+ES+IP | 4+2+1 | 0 | 35 | 0 | |
1991/92 | Serie A | 30 | 1 | IP | 6 | 0 | - | 0 | 0 | 36 | 1 | |
1992/93 | Serie A | 31 | 0 | IP+IS | 6+1 | 0 | LM | 10 | 0 | 48 | 0 | |
1993/94 | Serie A | 30 | 0 | IP+IS | 2+1 | 0 | LM+ES+IP | 11+2+1 | 0 | 47 | 0 | |
1994/95 | Serie A | 27 | 0 | IP+IS | 3+1 | 0 | LM+ES+IP | 6+2+1 | 0 | 40 | 0 | |
1995/96 | Serie A | 30 | 0 | IP | 3 | 0 | UEFA | 7 | 0 | 40 | 0 | |
1996/97 | Serie A | 30 | 0 | IP+IS | 3+1 | 0 | LM | 5 | 0 | 39 | 0 | |
1997/98 | Serie A | 29 | 0 | IP | 8 | 0 | - | 0 | 0 | 37 | 0 | |
1998/99 | Serie A | 39 | 0 | IP | 3 | 0 | - | 0 | 0 | 32 | 0 | |
1999/00 | Serie A | 27 | 0 | IP+IS | 2+1 | 0 | LM | 5 | 0 | 35 | 0 | |
2000/01 | Serie A | 18 | 0 | IP | 2 | 0 | LM | 9 | 0 | 29 | 0 | |
2001/02 | Serie A | 21 | 0 | IP | 3 | 0 | UEFA | 7 | 0 | 31 | 0 | |
2002/03 | Serie A | 18 | 0 | IP | 5 | 0 | LM | 10* | 0* | 33 | 0 | |
2003/04 | Serie A | 22 | 0 | IP+IS | 5+0 | 0 | LM+ES+IP | 8+0+1 | 0 | 36 | 0 | |
2004/05 | Serie A | 14 | 0 | IP+IS | 3+0 | 0 | LM | 5 | 0 | 22 | 0 | |
2005/06 | Serie A | 15 | 0 | IP | 3 | 0 | LM | 3 | 0 | 21 | 0 | |
2006/07 | Serie A | 3 | 1 | IP | 5 | 0 | LM | 3* | 0* | 11 | 1 | |
Celkově | 458 | 3 | - | 84 | 0 | - | 121 | 0 | 663 | 3 |
Reprezentační kariéra
[editovat | editovat zdroj]Billy odehrál v letech 1986 až 1990 8 utkání za juniory a účastnil se dvou ME U21 (1988 a 1990).
Poprvé byl do národního týmu povolán v prosinci 1990, ale první utkání odehrál až 13. listopadu 1991 proti Norsku (1:1)[28] První branku vstřelil 4. června 1992 na turnaji v USA proti Irsku (2:0).[29]
Dostal do nominace na MS 1994 konané ve Spojených státech. Byl nedílnou součástí týmu. Kvůli žluté kartě obdržené v semifinále se finále proti Brazílii nezúčastnil. I tak získal stříbrnou medaili.[30]
Dne 6. září 1995, při vítězství nad Slovinskem (1:0) nastoupil poprvé s kapitánskou páskou.[31] Zúčastnil se i ME 1996, v němž byli vyřazen v základní skupině.
S příchodem Maldiniho si udržel pozici a zúčastnil se MS 1998 konané ve Francii a stal se jedním z nejlepších italských hráčů.[32] Nakonec se dostal do čtvrtfinále, kde jej vyřadilo domácí Francie na penalty.[33] To byl také poslední utkání v reprezentaci. A tak po 59 utkání (3 jako kapitán) a 2 brankách se rozloučil.
Statistika na velkých turnajích
[editovat | editovat zdroj]Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
Itálie | MS 1994 | 1 zápas ve skupině | 18. 6. | Irsko | 90 | 0 | 0:1[34] |
2 zápas ve skupině | 23. 6. | Norsko | 90 | 0 | 1:0[35] | ||
3 zápas ve skupině | 28. 6. | Mexiko | 90 | 0 | 1:1[36] | ||
Osmifinále | 5. 7. | Nigérie | 120 | 0 | 2:1 v prodl.[37] | ||
Čtvrtfinále | 9. 7. | Španělsko | 90 | 0 | 2:1[38] | ||
Semifinále | 13. 7. | Bulharsko | 90 | 0 | 2:1 (4:3) na pen.[39] | ||
ME 1996 | 1 zápas ve skupině | 11. 6. | Rusko | 90 | 0 | 2:1[40] | |
2 zápas ve skupině | 14. 6. | Česko | 90 | 0 | 1:2[41] | ||
3 zápas ve skupině | 19. 6. | Německo | 90 | 0 | 0:0[42] | ||
MS 1998 | 1 zápas ve skupině | 11. 6. | Chile | 90 | 0 | 2:2[43] | |
2 zápas ve skupině | 17. 6. | Kamerun | 90 | 0 | 3:0[44] | ||
3 zápas ve skupině | 23. 6. | Rakousko | 90 | 0 | 2:1[45] | ||
Osmifinále | 27. 6. | Norsko | 90 | 0 | 1:0[46] | ||
Čtvrtfinále | 3. 7. | Francie | 120 | 0 | 0:0 (3:4) na pen.[33] |
Reprezentační góly
[editovat | editovat zdroj]Datum | Stadion | Soupeř | Skóre (min.) | Výsledek | Soutěž | |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 4. 6. 1992 | Foxboro Stadium, Foxborough, | Irsko | 2:0 (67.) | 2:0 | USA Cup |
2 | 7. 9. 1994 | Stadion Bežigrad, Lublaň, | Slovínsko | 1:1 (16.) | 1:1 | kvalifikace na ME 1996 |
Trenérská a manažerská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Po skončení fotbalové kariéry se rozhodl přijmout nabídku od Ancelottiho stát se jeho dalším asistentem.[48] Dne 2. července 2008 získal prvotřídní profesionální licenci UEFA pro.[49]
Dne 27. října téhož roku nastoupil na svou první trenérskou zkušenost, když nahradil Brucata druholigový klub AC Mantova 1911. Debutoval porážkou 1:0 proti Rimini. Dne 9. února 2009, po porážce proti Vicenze rezignoval.[50]
Po trenérské zkušenosti nastupuje v roce 2010 do TV kanálu Sky Sport Italia jako komentátor a publicista.[51]
Dne 1. února 2018, byl jmenován místopředsedou FIGC.[52] Ve funkci zůstává až do 22. října 2018.
Trenérská statistika
[editovat | editovat zdroj]Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | ||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Umístění | Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Úspěch | Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Úspěch | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | ||
2008/09 | Mantova | Serie B | 14 | 4 | 4 | 6 | nastoupil v řij., propuštěn v úno. | IP | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 14 | 4 | 4 | 6 |
Celkově | 14 | 4 | 4 | 6 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 14 | 4 | 4 | 6 |
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Klubové
[editovat | editovat zdroj]- 7× vítěz italské ligy (1987/88, 1991/92, 1992/93, 1993/94, 1995/96, 1998/99, 2003/04)
- 1× vítěz italského poháru (2002/03)
- 5× vítěz italského superpoháru (1988, 1992, 1993, 1994, 2004)
- 5× vítěz Ligy mistrů (1988/89, 1989/90, 1993/94, 2002/03, 2006/07)
- 4× vítěz evropského superpoháru (1989, 1990, 1994, 2003)
- 2× vítěz Interkontinentální pohár (1989, 1990)
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]- 2× na MS (1994 – stříbro, 1998)
- 1× na ME (1996)
- 2× na ME 21 (1988, 1990 – bronz)
Individuální
[editovat | editovat zdroj]- ocenění Premio nazionale Andrea Fortunato (Cena za celoživotní přínos – 2013)
- ocenění Premio Nazionale Carriera Esemplare "Gaetano Scirea" (Cena za celoživotní přínos pro fotbalisty starší 30 let, kteří se vyznačují sportovní loajalitou – 2000)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alessandro Costacurta na italské Wikipedii.
- ↑ https://www.corriere.it/sport/calcio/serie-a/2016-2017/cards/volo-bonucci-classifica-8-migliori-difensori-italiani-sempre/costacurta.shtml
- ↑ https://www.acmilan.com/it/club/hall-of-fame/giocatori/costacurta
- ↑ https://www.telegraph.co.uk/football/2016/01/29/the-top-20-most-under-rated-footballers-of-all-time/costacurta-gives-the-milan-fans-the-thumbs-up/
- ↑ https://sport.sky.it/calcio/2020/03/02/imbattibilita-squadre-europa#15
- ↑ a b https://www.repubblica.it/2007/05/sezioni/sport/calcio/serie_a/giornata-37/milan-udinese/milan-udinese.html
- ↑ http://www.rsssf.com/miscellaneous/uefa-awards.html#100
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2286108
- ↑ https://www.transfermarkt.de/paolo-maldini/leistungsdatendetails/spieler/5803/plus/0/saison/1989/wettbewerb/USC/verein/5
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1169651
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2217228
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1081807
- ↑ https://www.transfermarkt.de/paolo-maldini/leistungsdatendetails/spieler/5803/plus/0/saison/1990/wettbewerb/USC/verein/5
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1169652
- ↑ https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1991/03/22/bisogna-saper-perdere.html
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1019745
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/983320
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1019806
- ↑ http://archiviostorico.gazzetta.it/2002/gennaio/12/riconquiste_Costacurta_ga_0_0201122454.shtml
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/985129
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1169667
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/31195
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/66380
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/68267
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/65537
- ↑ https://www.efotbal.cz/clanek-177651-Legenda-vedle-legendy-TOP-3-nejstarsi-strelci-italske-Serie-A-v-21-stoleti.html?newspage-page=3
- ↑ https://www.eurofotbal.cz/clanky/costacurta-diky-a-sbohem-29531/
- ↑ http://www.magliarossonera.it/protagonisti/Gioc-Costacurta.html
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2243854
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371576
- ↑ https://www.eurofotbal.cz/mistrovstvi-sveta-1994/reportaz/brazilie-italie-149191/
- ↑ https://eu-football.info/_player.php?id=3887
- ↑ https://www.repubblica.it/online/sport/pagi/pagi/pagi.html?ref=search
- ↑ a b https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936714
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935970
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936058
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936147
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936561
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936187
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936191
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935895
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935902
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935921
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936661
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936677
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936692
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936707
- ↑ https://www.transfermarkt.de/alessandro-costacurta/nationalmannschaft/spieler/10055/verein_id/3376/nurEinsatz/2
- ↑ https://www.eurofotbal.cz/clanky/costacurta-bude-trenovat-32932/
- ↑ https://www.eurofotbal.cz/clanky/costacurta-se-ucil-od-osobnosti-ted-bude-sam-trenovat-58320/
- ↑ https://www.corriere.it/sport/09_febbraio_09/costacurta_esonero_mantova_martina_colombari_4712fa76-f6b4-11dd-9c7e-00144f02aabc.shtml
- ↑ https://www.tuttomercatoweb.com/altre-notizie/sky-presenta-tutte-le-novita-per-la-stagione-2010-2011-225672
- ↑ https://www.repubblica.it/sport/calcio/2018/02/01/news/coni_commissario_figc_lega_serie_a_fabbricini_malago_-187809212/?refresh_ce
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alessandro Costacurta na Wikimedia Commons
- Profil hráče na Transfermarkt.com (německy)
- Alessandro Costacurta na National-football-teams.com (anglicky)
- Narození v roce 1966
- Italští fotbalisté
- Fotbalisté AC Milán
- Fotbalisté AC Monza
- Italští fotbaloví trenéři
- Vítězové Ligy mistrů UEFA
- Vítězové Superpoháru UEFA
- Vítězové Interkontinentálního poháru
- Vítězové Poháru mistrů evropských zemí
- Narození 24. dubna
- Italští fotbaloví reprezentanti
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 1998
- Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 1996
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 1994