Alexander Julius Schindler
Alexander Julius Schindler | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1861 – 1865 | |
Ve funkci: 1867 – 1870 | |
Poslanec Dolnorak. zemského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – 1870 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana |
Narození | 26. září 1818 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 16. března 1885 Vídeň Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Vídeňská univerzita vídeňská polytechnika |
Profese | spisovatel, politik, básník a právník |
Commons | Alexander Julius Schindler |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexander Julius Schindler, pseudonym Julius von der Traun (26. září 1818 Vídeň – 16. března 1885 Vídeň[1]), byl rakouský spisovatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Jeho synovcem byl malíř Emil Julius Schindler. Pocházel z rodiny obchodníka. Alexander Julius navštěvoval piaristické gymnázium a Schottengymnasium ve Vídni. V letech 1833–1835 a 1838–1839 pak navštěvoval přednášky z filozofie na Vídeňské univerzitě a měl v plánu nastoupit na lékařskou fakultu. Kromě toho v letech 1835–1836 navštěvoval vídeňskou polytechniku. Nakonec po dva roky pracoval v otcově firmě ve Fischamendu. Od roku 1838 byl zaměstnaný jako chemik v nově zřízené kartounce v Steyru. Od roku 1835 působil jako spisovatel. V letech 1839–1843 absolvoval práva na Vídeňské univerzitě. Byl tehdy veřejně aktivní v literárně-politickém kruhu okolo Johanna von Bergera, Karla Isidora Becka, Moritze Hartmanna, Ferdinanda Sautera a dalších. Od roku 1844 žil opět ve Steyru. Pracoval jako praktikant u zdejšího magistrátu a od roku 1845 byl úředníkem v Gmundenu. V letech 1845–1846 působil jako justiciár na knížecím panském soudu při zámku Steyr. Přes svého pána, Gustava Lamberga, se tehdy zapojil i do politických debat liberálních osobností novinářského a literárního života. V letech 1847–1848 pobýval v Praze, kde spolupracoval s Ignazem Kurandou a Franzem Schuselkou. Během revolučního roku 1848 vydával populární Zwanglose Blätter für Oberösterreich.[1][2]
Po zrušení panských soudů se snažil najít uplatnění v státní správě, ale z politických důvodů byl vykázán z Horních Rakous. Od roku 1850 působil jako zástupce státního návladního ve štýrském Leobenu, od roku 1852 byl státním návladním v Štýrském Hradci. Roku 1854 byl propuštěn ze státních služeb. Žil pak v Salcburku a chtěl být advokátem a notářem. V roce 1856 nastoupil jako správce na hraběcí statek v korutanském Wolfsbergu. V roce 1859 přesídlil do Vídně, kde se stal tajemníkem pojišťovny Vindobona. Od roku 1860 byl členem Umělecké jednoty ve Vídni.[1]
Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do politiky. Od března 1861[2] byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu.[1] Zemský sněm ho v dubnu 1861[2] delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Dolní Rakousy (kurie městská, obvod Vídeň-Neubau).[3] K roku 1861 se uvádí jako notář, bytem ve Vídni.[4] 16. ledna 1862 získal oficiálně svolení s výkonem profese notáře.[2] Zemský sněm ho do Říšské rady delegoval opět v únoru 1867.[2][3]
Profiloval se jako příslušník německorakouské liberální levice (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). Byl odpůrcem klerikálů. Jeho protivníkem byl zejména tyrolský konzervativec Josef Greuter. Odmítal tělesné tresty v justici. Vynikal coby zdatný parlamentní řečník.[1]
Roku 1870 se po ztrátě poslaneckého mandátu stáhl do soukromí a opětovně se zaměřil na literární činnost. Zdědil zámek Leopoldskron u Salcburku a učinil z něj místo setkávání literátů. Kvůli zdravotním obtížím se roku 1883 ovšem trvale přestěhoval do Vídně.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 10. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schindler, Alexander Julius; Ps. Julius von der Traun (1818-1885), Schriftsteller und Politiker, s. 144. (německy)
- ↑ a b c d e Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Schindler (Alexander Julius), s. 141–142. (německy)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=142&size=45
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Julius Schindler na Wikimedia Commons
- Absolventi Vídeňské univerzity
- Absolventi Technické univerzity Vídeň
- Rakouští manažeři
- Rakouští spisovatelé
- Němečtí spisovatelé
- Rakouští právníci
- Poslanci dolnorakouského zemského sněmu
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Členové Ústavní strany
- Narození v roce 1818
- Narození 26. září
- Úmrtí v roce 1885
- Úmrtí 16. března
- Politici Rakouského císařství německé národnosti
- Rakousko-uherští politici německé národnosti