Alves Redol
Alves Redol | |
---|---|
Narození | 29. prosince 1911 Vila Franca de Xira |
Úmrtí | 29. listopadu 1969 (ve věku 57 let) Lisabon |
Povolání | scenárista, novinář, spisovatel a revolucionář |
Děti | António Mota Redol[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
António Alves Redol (29. prosince 1911 Vila Franca de Xira – 29. listopadu 1969 Lisabon) byl portugalský spisovatel.
Pocházel z rodiny drobného obchodníka. V mládí byl nadšeným sportovcem a v rodném městě založil sportovní časopis Goal.[2] V roce 1928 odjel do Angoly hledat práci, avšak časté záchvaty malárie ho přiměly po třech letech k návratu. Živil se jako prodavač pneumatik, pak začal přispívat do novin O Diabo a věnoval se také historii a folklóru regionu Ribatejo. V roce 1939 vydal svou první knihu Gaibéus, v níž zdokumentoval neutěšené pracovní podmínky na rýžových polích. Byl členem Portugalské komunistické strany a pro kritiku režimu Estado Novo byl šikanován tajnou policií PIDE.[3] Roku 1947 se stal generálním tajemníkem portugalského PEN klubu.
Redol byl vůdčím představitelem portugalského literárního neorealismu.[4] Děj knihy Avieiros se odehrává v rybářské vesnici nedaleko Cartaxa. Život vinařů v údolí řeky Douro popsal v románové trilogii Horizonte Cerrado, Os Homens e as Sombras a Vindima de Sangue, za kterou získal roku 1950 cenu Prémio Ricardo Malheiros. Věnoval se také dětské literatuře (např. knihy A Vida Mágica da Sementinha nebo A Flor Vai Ver o Mar) a psal divadelní hry pro lisabonské divadlo Teatro-Estádio do Salitre. Podle jeho scénáře natočil Manuel Guimarães v roce 1952 film Nazaré. V češtině vyšly Redolovy romány Přístav Manso (Československý spisovatel 1949) a Fanga (Československý spisovatel 1951).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ Camarote Leonino Dostupné online
- ↑ Diário de Notícias Dostupné online
- ↑ Esquerda Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alves Redol na Wikimedia Commons
- Alves Redol v Databázi knih