Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Antonín Pfeifer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. arch. Antonín Pfeifer
Narození1. dubna 1870
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. září 1938 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materpolytechnika v Praze
Povoláníarchitekt a konstruktér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Pfeifer (též Pfeiffer, 1. duben 1870 Plzeň[1]27. září 1938 Praha[2]) byl český architekt a projektant, autor především secesních návrhů staveb na území Čech a Moravy. Jeho nejznámějším dílem je návrh Paláce Koruna na pražském Václavském náměstí postavený v letech 19111912.

Narodil se v Plzni do rodiny Karla Pfeifera, kněhvedoucího v továrně, a jeho manželky Josefy, rozené Fichtlové.[1] V rodném městě vystudoval střední školu. V letech 18871892 studoval architekturu na pražské polytechnice u Jana Kotěry, po dobu osmi let sbíral praktické zkušenosti při stážích v Budapešti, poté v Paříži a Bruselu. Od roku 1899 žil a pracoval v Praze a pražské aglomeraci (Královské Vinohrady, Bubeneč).[3]

V roce 1916 se v Bubenči oženil s Ludmilou Ženíškovou.[4]

Jeho prvním samostatným návrhem byl projekt dívčího lycea spolku Vesna v Brně-Veveří z roku 1900, v témže roce vypracoval projekt secesní záložny v Lounech. Roku 1907 zpracoval architektonické řešení pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí vytvořeného sochařem Ladislavem Šalounem. Byl členem SÚV Mánes. Spolupracoval na řadě projektů se sochařem a štukatérem Karlem Novákem. Vedle několika pražských bankovních ústavů patří k jeho nejúspěšnějším realizacím obchodní palác Koruna na roku Václavského náměstí a ulicí Na příkopě na Novém Městě ve spolupráci se stavitelem Matějem Blechou. Navrhl též řadu nájemních domů, v pozdějších letech se pak zaměřoval rovněž na návrhy rodinných hrobek.

Antonín Pfeifer zemřel 27. září 1938 v Praze ve věku 68 let.[2][5]

  • Budova dívčího lycea spolku Vesna, Brno-Veveří (1900)
  • Záložna, Klášterní 77, Louny (1900)
  • Řešení pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí od L. Šalouna (1907)
  • Palác Koruna, Václavské náměstí 846/1, Na příkopě 846/2 (1911-1912)
  • Budova Ústřední banky československých spořitelen, Jindřišská, Praha
  • Hrobka rodiny Václava Klementa, Starý hřbitov v Mladé Boleslavi (cca 1935)
  • Hrobka Karla Merta, Hřbitov v Jindřichově Hradci (1936)
  1. a b Matrika Plzeň 056, sn. 396 [online]. SOA Plzeň [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 
  2. a b Matrika ENUS Z1, sn. 56 [online]. AHMP [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 
  3. Popisní arch z roku 1899: Pfeiffer, Antonín [online]. AHMP [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 
  4. Matrika BBČ O27, sn. 136 [online]. AHMP [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 
  5. D. S. Architekt A. Pfeiffer mrtev. Lidové noviny. 1938-10-06, roč. 46, čís. 502, s. 5. Dostupné online. ISSN 1802-6265. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, ISBN 80-200-0969-8.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]