Azory
Azory Região Autónoma dos Açores | |
---|---|
Hymna: Hino dos Açores | |
Motto: Antes morrer livres que em paz sujeitos (Lepší zemřít svobodně než v míru) | |
Geografie | |
Hlavní město | Ponta Delgada |
Souřadnice | 38°37′26″ s. š., 28°1′52″ z. d. |
Rozloha | 2 333 km² |
Nejvyšší bod | Ponta do Pico (2351 m n. m.) |
Časové pásmo | UTC−01:00 (standardní čas) UTC±00:00 (letní čas) Atlantic/Azores |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 236 440 (2021) |
Hustota zalidnění | 101,3 obyv./km² |
Jazyk | portugalština |
Správa regionu | |
Stát | Portugalsko |
Druh celku | autonomní region |
Vznik | 1976 |
Prezident | Vasco Cordeiro |
Měna | euro |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | PT-20 |
Označení vozidel | P |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Azory, též Azorské ostrovy (portugalsky Ilhas dos Açores) jsou souostroví a zámořské autonomní území Portugalska nacházející se v Atlantském oceánu v oblasti Makaronésie, přibližně 1500 km od Lisabonu a asi 3900 km od východního pobřeží Severní Ameriky. Jde o významnou turistickou oblast, nacházejí se zde 2 lokality zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – město Angra do Heroísmo a vinařská kulturní krajina na ostrově Pico. Souostroví patří mezi tzv. „nejvzdálenější regiony“ Evropské unie. Mají i značný dopravní význam – leží na námořní trase z Evropy do Ameriky, nachází se zde několik letišť a stanice podmořských kabelů.
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Na původu pojmenování ostrovů není shoda. Dle nejtradičnější teorie vychází z portugalského slova açor, „jestřáb“. Tyto dravce prý první objevitelé spatřili létat nad ostrovy.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ostrovy znali již starověcí Féničané, od začátku 14. století Janované a v roce 1453 je (neobydlené) obsadili Portugalci.
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Azorská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma svislými pruhy, modrým a bílým, o poměru šířek 2:5. Přes dělicí linii pruhů je zobrazen stylizovaný letící žlutý jestřáb. Nad ním je v půlkruhu devět žlutých, pěticípých hvězd. Při horním rohu je umístěn štít portugalského státního znaku.
Hymna
[editovat | editovat zdroj]Azorská hymna je píseň Hino dos Açores. Text hymny napsala Natália Correia, původní hudbu složil Joaquim Lima a upravil Teófilo Frazão.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Souostroví je tvořeno devíti obydlenými ostrovy: São Miguel (největší, 759 km²), Pico (447 km²), Terceira (403 km²), São Jorge (246 km²), Faial (173 km²), Flores (143 km²), Santa María (97 km²), Graciosa (62 km²), Corvo (17 km²). Jsou součástí Středoatlantského hřbetu – včetně podmořské části jsou vysoké 4000 metrů, pobřeží je strmé. Z geologického hlediska leží Azory zčásti na eurasijské a zčásti na severoamerické litosférické desce. Jsou zde častá zemětřesení a výskyt minerálních pramenů. Nejvyšší horou souostroví je Ponta do Pico (2351 m n. m.), která je i nejvyšší horou celého Portugalska. Na Azorách se vyskytuje i mnoho jezer sopečného původu. Vládne zde mořské subtropické podnebí, se silnými větry. Vlivem Golfského proudu tu nejsou velké teplotní výkyvy, v létě se teplota pohybuje kolem 23 °C a v zimě klesá k 16 °C. Ani teplota vody nepodléhá větším změnám, osciluje mezi 17 °C a 24 °C.
Na Azorských ostrovech byly vyhlášeny celkem 4 biosférické rezervace (stav v 02/2020) - Fajãs de São Jorge, Corvo, Flores, Graciosa.[2]
Geologický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Azorské souostroví vzniklo kombinací různých procesů, jak vulkanických, tak i tektonických s výrazným přičiněním azorské horké skvrny. Jako první z azorských ostrovů vystoupila nad hladinu oceánu Santa Maria, přibližně před 8,12 mil. let, další ostrovy následovaly přibližně před 5–2 mil. let. Za nejmladší se považuje Pico, které se vynořilo až v kvartéru, přibližně před 300 000 lety[1].
Když se v druhohorách rozdělil superkontinent Pangea na Laurasii a Gondwanu, začal se mezi nimi formovat Atlantik. Osou rozpínání Atlantiku se stal Středoatlantský hřbet, na němž po miliony let docházelo (a stále dochází) k výlevům magmatu na oceánské dno a vzniku nové kůry. Magma postupně chladne a vytváří tak nové vrstvy na těch již dříve utuhlých. V oblasti dnešních Azor začaly výraznější výlevy magmatu až v třetihorách. Magmatický materiál se začal akumulovat na oceánském dně a vytvářet podmořské hory a plošiny. V případě Azor nešlo jen o výlevy ze samotného Středoatlantského hřbetu, na jejich vzniku se podílel i vulkanismus z tzv. transformních zlomů, které jsou na Středoatlantský hřbet v podstatě kolmé[1].
Přehled ostrovů
[editovat | editovat zdroj]Ostrov | Rozloha (km²) |
Populace (2011)[3] |
Nejvýznamnější obce | Obce (portugalsky concelho) | Lokalizace |
---|---|---|---|---|---|
Flores | 143 | 3 793 | Santa Cruz das Flores | Lajes das Flores, Santa Cruz das Flores | 39°26′24″ s. š., 31°12′21″ z. d. |
Corvo | 17 | 430 | Vila do Corvo | Vila do Corvo | 39°41′58″ s. š., 31°6′22″ z. d. |
Terceira | 403 | 56 437 | Angra do Heroísmo | Angra do Heroísmo a Praia da Vitória | 38°43′13″ s. š., 27°12′39″ z. d. |
Graciosa | 62 | 4 391 | Santa Cruz da Graciosa | Santa Cruz da Graciosa | 39°3′5″ s. š., 28°0′33″ z. d. |
São Jorge | 246 | 9 171 | Velas | Calheta, Velas | 38°38′34″ s. š., 28°1′43″ z. d. |
Pico | 446 | 14 148 | Madalena | Lajes do Pico, Madalena, São Roque do Pico | 38°27′54″ s. š., 28°19′10″ z. d. |
Faial | 173 | 14 994 | Horta | Horta | 38°34′22″ s. š., 28°41′36″ z. d. |
Santa Maria | 97 | 5 552 | Vila do Porto | Vila do Porto | 36°58′35″ s. š., 25°6′4″ z. d. |
São Miguel | 759 | 137 856 | Ponta Delgada | Lagoa, Nordeste, Ponta Delgada, Povoação, Ribeira Grande, Vila Franca do Campo | 37°46′58″ s. š., 25°29′6″ z. d. |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Větrné mlýny u Vila do Corvo
-
Satelitní snímek souostroví
-
Ponta Delgada
-
Lagoa do Caldeirão na ostrově Corvo
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c BAMBUS, Ondřej. Azorské ostrovy. Země světa. 8.3.2023, roč. 22, čís. 3, s. 2–11. Dostupné online.
- ↑ World Network of Island and Coastal Biosphere Reserves [online]. www.islandbiosphere.org [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Censos - Resultados definitivos. Região Autónoma dos Açores - 2011 [online]. Instituto Nacional de Estatistica [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. (portugalsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Azory na Wikimedia Commons
- Podrobné popisy turistických výletů na Azorách
- Slovníkové heslo Azory ve Wikislovníku