Béla Biszku
| Béla Biszku | |
|---|---|
 | |
| Ministr vnitra Maďarské lidové republiky | |
| Ve funkci: 1957 – 1961 | |
| Předseda vlády | János Kádár (do roku 1958), Ferenc Münnich (od 1958) |
| Místopředseda vlády Maďarské lidové republiky | |
| Ve funkci: 1961 – 1962 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Maďarská komunistická strana, Maďarská socialistická dělnická strana |
| Narození | 13. září 1921 Márokpapi, Maďarsko |
| Úmrtí | 31. března 2016 (ve věku 94 let) Budapešť |
| Profese | politik a odborář |
| Ocenění | Pamětní medaile dělnicko-rolnické vlády (1958) Sánta Kutya díj (2010) |
| Commons | Béla Biszku |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Béla Biszku (13. září 1921, Márokpapi – 31. března 2016) byl maďarský komunistický politik, viněný ze zločinů při potlačení povstání v roce 1956.
Život
[editovat | editovat zdroj]Biszku vstoupil do komunistické strany v roce 1944 a zapojil se do protinacistického odboje. Po válce postupoval ve stranickém žebříčku a stal se předsedou obvodního stranického výboru v Budapešti, který se po vypuknutí povstání v roce 1956 zapojil do nasazení ozbrojených sil na obranu režimu.
Poté, co invazní vojska Sovětského svazu povstání potlačila, stal se ministrem vnitra v promoskevské vládě, kterou vedl János Kádár. V této funkci bezprostředně dohlížel na represe vůči účastníkům povstání. Od roku 1961 byl místopředsedou vlády. Zároveň byl členem nejužšího vedení Maďarské socialistické dělnické strany a tajemníkem jejího ústředního výboru.
V roce 1972 se zapojil do pokusu odstranit Kádára z vedení strany a země, ale neuspěl, což vedlo k jeho vlastnímu postupnému odstavení od moci.
Ani po pádu komunistického režimu Biszku nezměnil názor na své jednání v padesátých letech, povstání v roce 1956 nadále označoval za kontrarevoluci. „Během čtyř let, kdy jsem stál v čele ministerstva vnitra, se v zemi obnovil pořádek,“ řekl v roce 2010.[1]
V roce 2012 byl Biszku zatčen a obviněn ze zločinů souvisejících s potlačením povstání. Podle prokurátora je přímo zodpovědný za rozkazy ke střelbě do davu v Budapešti a Salgótarjánu v prosinci roku 1956, při nichž zahynulo dohromady 51 lidí.[2] Byl obžalován z válečných zločinů a hrozí mu doživotní vězení.[1] 13. května 2014 byl nepravomocně odsouzen za válečné zločiny k 5,5 letům odnětí svobody,[3] soud vyšší instance ale v roce 2015 nařídil vrácení případu k novému projednání.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Béla Biszku na anglické Wikipedii a Biszku Béla na maďarské Wikipedii.
- ↑ a b Maďaři budou soudit vetchého bolševika kvůli krveprolití v roce 1956. iDNES.cz [online]. 2013-10-19. Dostupné online.
- ↑ V Maďarsku zatkli komunistického ministra vnitra. Novinky.cz [online]. 2012-09-11. Dostupné online.
- ↑ Dozvuky povstání 1956: Maďarský komunista Biszku si vyslechl ortel. ČT24 [online]. 2014-05-13 [cit. 2014-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Proces s exministrem kvůli potlačení povstání začne v Maďarsku znovu. Novinky.cz [online]. 2015-06-01. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Béla Biszku na Wikimedia Commons
