Bedřich Geminder
Bedřich Geminder | |
---|---|
Narození | 19. listopadu 1901 Vítkovice |
Úmrtí | 3. prosince 1952 (ve věku 51 let) Praha |
Příčina úmrtí | oběšení |
Povolání | politik |
Ocenění | Leninův řád medaile Za vítězství nad Německem Řád 25. února 1. stupně |
Politická strana | Komunistická strana Československa (od 1921) |
Partner(ka) | Marta Čepičková |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bedřich Geminder (19. listopadu 1901 Vítkovice – 3. prosince 1952 Praha) byl československý komunistický funkcionář židovského původu. V procesu se Slánským byl odsouzen k trestu smrti a popraven.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Jeho rodiči byli obchodník ze Slezské Ostravy Mořic Geminder a Viktorie rozená Lindenbergerová. Rodina patřila mezi německojazyčné židy, Bedřich proto chodil do německých škol. Po čtyřech letech obecné školy pokračoval ve studiu na reálce a střední odborné škole v Podmoklech. Během studií na reálce byl členem sionistického mládežnického turistického spolku Jüdischer Wanderbund „Blau - Weiss“. Později se od sionismu odvrátil, začal sympatizovat s komunistickými myšlenkami a v letech 1919–1921 byl členem komunistické mládežnické organizace Komsomol. Dále studoval na exportní akademii v Berlíně, ale již v listopadu 1920 byl z Německa kvůli komunistické činnosti vyhoštěn. Poté působil nějakou dobu v Rakousku a Maďarsku, ale i zde se stal nežádoucí osobou.[1]
I když se Geminder narodil ve Vítkovicích, na základě domovského práva po otci příslušel do polské obce Szczawnica v okrese Nowy Targ. V roce 1924 požádal o československé občanství, ale jeho žádost byla zamítnuta.[1]
Počátky kariéry v KSČ
[editovat | editovat zdroj]V roce 1921[2][3] se stal členem KSČ a také získal funkci v exekutivě Komunistické internacionály mládeže. Ve straně byl postupně krajským tajemníkem v několika městech a přispíval do německy psaného komunistického tisku. Podílel se na agitaci mezi vojáky čs. armády. Jeho politická činnost byla sledována policií a v letech 1930 a 1931 byl kvůli ní vyhoštěn. Geminder ale dál žil v Československu ilegálně.[1]
Působení v Moskvě
[editovat | editovat zdroj]V polovině 30. let se přesunul do Moskvy. Vykonával různé funkce v aparátu Kominterny, působil jako novinář, propagandista a výrobce dezinformací. Byl sekretářem generálního tajemníka Dimitrova, později se stal vedoucím tiskového oddělení. Po zrušení Kominterny v roce 1943 pracoval Geminder v oddělení mezinárodních informací ÚV VKS(b), poté v oddělení zahraniční politiky. Až do roku 1946 působil ve funkci ředitele Ústavu č. 205 pro zahraniční rozhlasové vysílání. Za svou činnost v Moskvě v době války získal Leninův řád a medaile Za vítězství nad Německem a Za vzornou práci v době Velké vlastenecké války.[1]
Vrchol kariéry v letech 1946–1951
[editovat | editovat zdroj]Do osvobozeného Československa se vrátil v srpnu 1946. Získal československé občanství a stal se vedoucím mezinárodního oddělení ústředního sekretariátu KSČ. Do jeho působnosti spadaly veškeré styky KSČ se zahraničními komunistickými stranami a také komunističtí emigranti, žijící v Československu. Významné místo mezi nimi zaujímala skupina jugoslávských občanů, kteří se usadili v Praze po roztržce mezi Stalinem a Titem.[1]
V září 1951 byl z funkce vedoucího mezinárodního oddělení odvolán a nastoupil jako vedoucí zahraničního vysílání Československého rozhlasu. Již krátce poté, 24. listopadu 1951, byl zatčen.[1]
Proces se Slánským
[editovat | editovat zdroj]V procesu se Slánským byl obviněn z vlastizrady a vyzvědačství, 27. listopadu 1952 odsouzen k trestu smrti[4] a 3. prosince 1952 oběšen na Pankráci.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g DOLEŽALOVÁ, Markéta. Bedřich Geminder (1901–1952) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Výslech obviněného B. Gemindera. Rudé právo. 22. listopadu 1952, s. 2. Dostupné online.
- ↑ SEDMIDUBSKÝ, Jan. Bedřich Geminder – z rozhlasu na popraviště [online]. Český rozhlas [cit. 2017-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-05.
- ↑ Rozsudek nad vedením protistátního spikleneckého centra v čele s R. Slánským. Rudé právo. 28. listopadu 1952, s. 1. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Geminder na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Geminder
- Českoslovenští politici židovského původu
- Vyloučení z KSČ
- Čeští Židé
- Oběti komunistického režimu v Československu
- Popravení politici
- Popravení oběšením
- Narození v Ostravě
- Úmrtí v pankrácké věznici
- Narození v roce 1901
- Úmrtí v roce 1952
- Narození 19. listopadu
- Úmrtí 3. prosince
- Češi odsouzení k trestu smrti
- Židé odsouzení k trestu smrti
- Úmrtí v Praze 4