Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Bernartice (okres Jeseník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bernartice
Bernartice ze silnice č. 457 od Vidnavy
Bernartice ze silnice č. 457 od Vidnavy
Znak obce BernarticeVlajka obce Bernartice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJavorník
Obec s rozšířenou působnostíJeseník
(správní obvod)
OkresJeseník
KrajOlomoucký
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°23′23″ s. š., 17°4′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel843 (2024)[1]
Rozloha28,55 km²[2]
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ790 57
Počet domů268 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduBernartice 60
790 57 Bernartice
bernartice@javornicko.cz
StarostaMgr. Aleš Chromík
Oficiální web: bernartice.eu
Bernartice
Bernartice
Další údaje
Kód obce524891
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernartice (dříve též Bernatice, německy Barzdorf,[4] polsky Bernacice) jsou obec, která leží ve Slezsku, v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde 843[1] obyvatel, katastr obce má rozlohu 2851 ha. Je to řadová ves sledující tok Vojtovického potoka.

Poloha

[editovat | editovat zdroj]

Obec Bernartice sousedí na severu s Polskem (gminy Paczków a Otmuchów), na západě s městem Javorník a obcí Uhelná, na jihu s obcí Vlčice a městem Žulová a na východě s obcemi Kobylá nad Vidnavkou a Velká Kraš. Od okresního města Jeseník je vzdálena 19 km a od krajského města Olomouc 89,5 km. Ve vzdálenosti 35 km jihovýchodně leží město Vrbno pod Pradědem, 46 km jižně město Šumperk a 51 km jihovýchodně město Bruntál.

Geomorfologicky patří Bernartice k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti Krkonošsko-jesenické podhůří (Sudetské podhůří), geomorfologický celek Vidnavská nížina. Území obce je zvlněnější jen na katastru Bukové, nejvyšším bodem je kopec Stráž (361 m n. m.).

Území Bernartic patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Protéká jím několik souběžných, severovýchodně směřujících menších toků, totiž Lánský potok směřující z Uhelné a protékající kolem zaniklé Pavlinky, Vojtovický potok protékající samotnými Bernarticemi a přijímající potok Studená voda přitékající z Vlčic, Gotartovický potok protékající zaniklými Gotartovicemi a Heřmanický potok protékající Horními Heřmanicemi.

Území obce pokrývá ze 87,5 % zemědělská půda (80 % orná půda, 6,5 % louky a pastviny) a z 5,5 % les.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název je později zaznamenán jako Bertholdis villa (1291, 1305), německy Bertholdisdorf (1420), což se postupně přeměnilo na Barzdorf.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Bernartice jsou zmiňovány poprvé roku 1284 jako Bernhardi villa v obvodu otmuchovského hradu patřícího vratislavskému biskupovi (archaický půdorys kostela však naznačuje větší stáří).

Bernartice - římskokatolická fara

V obci jsou stopy osídlení již z doby kamenné, avšak samotná, původně značně velká - 75 lánů - lesní lánová ves vznikla patrně až kolonizační aktivitou biskupů podél Vojtovického potoka. Na jihu na ni plynule navazuje Buková a na severu Dziewiętlice (něm. Heinersdorf). Ves byla pojmenována po svém lokátorovi Bernardovi nebo Bertoldovi. Již roku 1305 se zde připomíná kostel, roku 1579 pak římskokatolická fara. Ves zůstala v držení vratislavských biskupů až do konce patrimoniální správy roku 1850, nejprve v rámci panství Frýdberk (nyní Žulová), pak Jánský Vrch. Toto panství se po rozdělení Slezska roku 1742 stalo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska.[5]

Bernartice značně trpěly událostmi třicetileté války, kdy se v ní střídavě usadila vojska obou stran, a morem roku 1633, který zanechal v obci jen 13 obyvatel; ještě roku 1650 bylo z 26 lánů 20 pustých, zanikly zdejší rybníky i olejny. Mor udeřil opět roku 1713, přesto nabyla ves v průběhu 18. století opět na významu. Roku 1742 se obec v důsledku rozdělení Slezska ve válkách o dědictví rakouské ocitla na hranici s Pruskem.

Jako v jiných vesnicích Jesenicka bylo v Bernarticích bohaté dědičné fojtství (původně zřejmě věnované lokátorovi), zmiňované již v roce 1305 a zapisované do zemských desk jako samostatný lenní statek. Zatímco pozemky biskupského tzv. Horního dvora byly roku 1579 rozprodány obyvatelům, Dolní dvůr s řadou pozemků zůstal ve vlastnictví fojtů, kteří se často střídali. Přímo na pozemcích fojtství vznikla kolem roku 1782 osada Pavlinka.[6] V polovině 19. století byl majitelem fojtství Josef Latzel, který založil jeden z prvních cukrovarů ve Slezsku (ovšem v Horních Bernarticích na pruské straně) a v roce 1848 se stal za zdejší kraj poslancem ústavodárného Kroměřížského sněmu. Jeho potomkům fojtský velkostatek patřil ještě za první pozemkové reformy, kterou přežil prakticky v nezměněném rozsahu.

Základem hospodářství obce zůstalo zemědělství, i když zde fungovala od roku 1892 Latzelova továrna na zápalky a po I. světové válce výroba čisticích a pracích prostředků. Roku 1896 byly Bernartice napojeny na lokální železnici z Dolní Lipové směrem do Německa a o rok později byla vybudována její odbočka z Bernartic do Javorníka.

Po II. světové válce a odsunu Němců menší průmyslové podniky a provozy zanikly, zachováno a rozvíjeno bylo jen zemědělství. JZD v Bernarticích bylo z největších v oblasti a v roce 1974 k němu byla připojena další okolní družstva, takže ke konci socialistické éry obhospodařovalo 4117 hektarů zemědělské půdy. Pro zaměstnance JZD bylo postaveno i menší sídliště.

zámeček - sídlo Agroholdingu Bernartice

V roce 1959 proběhla úprava hranic s Polskem a katastr Bernartic se zmenšil z 1917 ha na 1866 ha.

Bernartice jsou členem Mikroregionu Javornicko, svazku obcí vzniklého v roce 2001.[7] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[8] a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd.[9]

K obci Bernartice od počátku obecního zřízení (1850) přináležela osada Buková a od roku 1869 též osada Horní Heřmanice, obě s vlastními katastry. Na katastru Bernartic se dále nalézaly:

  • na východ od vsi, po stranách Gotartovického potoka, ves Gotartovice (něm. Gotthardsdorf). Ta vznikla parcelací panského dvora roku 1780 a byla nazvána podle vratislavského biskupa Philippa Gottharda hraběte Schaffgotsche. Roku 1836 měla 10 domů a 66 obyvatel a roku 1930 9 domů a 35 vesměs německých obyvatel, po II. světové válce však zanikla.
  • na západ zmíněná osada Pavlinka (něm. Paulinaburg). Tuto osadu s pivovarem, palírnou a mlýnem založila Pavlína Rustová, manželka ředitele biskupských statků, krátce poté, co roku 1779 koupila statek bernartického fojtství. Osada měla roku 1836 20 domů a 110 obyvatel a roku 1930 17 domů a 65 německých obyvatel. Ani ona nepřečkala poválečné vylidnění a nyní z ní zbývá jen jedna budova.

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. ledna 2021.[10]

Správní vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Správní příslušnost Bernartic od roku 1848[11]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Bernartic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[12][13]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 057 3 368 3 063 2 951 2 810 2 623 2 631 1 200 1 188 1 067 898 884 911 838 783
Počet domů 383 459 478 431 449 446 459 412 242 229 211 253 261 239 268

V obci Bernartice je evidováno 310 adres : 299 čísel popisných (trvalé objekty) a 11 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[16] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 261 domů, z toho 215 trvale obydlených.

Část obce (osada) Bernartice

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1617[p 1] 2136 2320 2085 2046 2005 1875 1919[p 2] 860 802 814 722 751 797 715 675
Počet domů . 254 306 318 292 299 299 315 286 242 172 162 187 198 184 203
  1. ↑ bez Pavlinky a Gotartovic 1436
  2. ↑ z toho: 61 Čechoslováků, 1824 Němců; 1888 řím. kat., 22 evang., 10 čsl., 6 bez vyzn.

V Bernarticích je evidováno 228 adres : 223 čísla popisná (trvalé objekty) a 5 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[17] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 198 domů, z toho 173 trvale obydlených.

Církevní správa

[editovat | editovat zdroj]
kostel sv. Petra a Pavla

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec do farnosti Bernartice (s farním kostelem sv. Petra a Pavla), která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a je dlouhodobě administrována excurrendo z Vidnavy.[18] Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru Javorník u Jeseníka.[19] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nalézá rovněž sídlo farnosti pro pravoslavné věřící.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Bernartice (k. ú. Bernartice u Javorníka o výměře 1865,68 ha)
  • Buková (k. ú. Buková u Bernartic o výměře 590,38 ha)
  • Horní Heřmanice (k. ú. Horní Heřmanice u Bernartic o výměře 395,66 ha)

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
železniční stanice Bernartice

Bernarticemi vede regionální železniční trať č. 295 (železniční trať Lipová Lázně – Javorník ve Slezsku). Na území obce jsou dvě zastávky této trati s názvy „Bernartice u Javorníka“ a „Horní Heřmanice“.

Obcí prochází silnice II. třídy číslo 457 z Osoblahy, Janova, Zlatých Hor a Vidnavy na Javorník a dále na státní hranici, odkud pokračuje do polského města Lądek-Zdrój, a severojižní silnice III. třídy od polských hranic větvící se v Bukové na Vlčice a Tomíkovice.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Římskokatolický farní kostel sv. Petra a Pavla (původně zasvěcen P. Marii). Jádro budovy a portál je v přechodném románsko-gotickém slohu ze 3. čtvrtiny 13. století, vzhled kostela však byl vícekrát změněn, zejména přístavbou barokní věže v letech 1711-1712 a kaple sv. Hedviky a vstupní haly roku 1871. V kostele se nachází renesanční epitaf Bartoloměje Oerta z roku 1571 a náhrobek faráře Adama Merkela z doby po roce 1600. Kulturní památka.[20][21]
  • Okolo kostela hřbitov obklopený zdí[22] s mohutnou klasicistní branou,[23] menší brankou a edikulou. Na něm hrob a památník obětem pochodu smrti (kulturní památka) a novorenesanční hrobka rodiny Latzelů.[24]
  • Pozdně barokní zámeček vzniklý z bývalé budovy fojtství koncem 18. století, s romantickou "tyrolskou" přístavbou bočního křídla z 2. poloviny 19. století.
  • Boží muka z 1. poloviny 19. století, na rozcestí cest na Bernartice, Javorník a Vidnavu.[25]
hrobka rodiny Latzel

Školství

[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází mateřská škola, základní škola nižšího stupně (1.-5. ročník) a Střední odborná škola a Střední odborné učiliště zemědělské[27] (v části Horní Heřmanice).

budova základní školy

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

V Bernarticích se narodil kartograf Josef Jüttner (1775–1848).

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 862. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 862. 
  6. ↑ Hosák (2004), s. 868
  7. ↑ http://www.javornicko.cz/
  8. ↑ http://www.smoj.cz/
  9. ↑ http://www.europraded.cz/
  10. ↑ Udělené symboly – Bernartice [online]. 2021-01-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2. 
  12. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 650–651.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975. 
  13. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Jeseník, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9. 
  19. ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 204–205. 
  20. ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, I. díl. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 41–42. 
  21. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=61
  22. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=272
  23. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=273
  24. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=380
  25. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=379
  26. ↑ ČERVINKA, Jan. Obec Bernartice zachránila tančírnu v Račím údolí. Propamátky. Zima 2015, roč. 4, čís. 4, s. 10–13. Dostupné online. ISSN 1212-1487. 
  27. ↑ Archivovaná kopie. www.skolahermanice.cz [online]. [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-28. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části obce Bernartice
Části obce
Města a obce okresu Jeseník
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bernartice_(okres_Jeseník)&oldid=23951809“