Brandov
Brandov | |
---|---|
Sídlo obecního úřadu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Litvínov |
Obec s rozšířenou působností | Litvínov (správní obvod) |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°37′56″ s. š., 13°23′27″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 283 (2024)[1] |
Rozloha | 12,30 km²[2] |
Katastrální území | Brandov |
Nadmořská výška | 543 m n. m. |
PSČ | 435 47 |
Počet domů | 139 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Rudé armády 251 435 47 Brandov oubrandov@volny.cz |
Starosta | Jiří Mooz |
Oficiální web: www | |
Brandov | |
Další údaje | |
Kód obce | 567078 |
Kód části obce | 9032 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brandov (německy Brandau) je obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v pohraničním výběžku tvořeném vodními toky Svídnice, Flájský potok a Načetínský potok v nadmořské výšce 543 m. K obci patřila i dnes zaniklá osada Zelený Důl ležící na česko-německé hranici asi 1 km severně od Brandova. Do Brandova vede z Hory Svaté Kateřiny silnice III. třídy č. 25220. Žije zde 283[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice (lidově Brana) je odvozen pomocí přivlastňovací přípony -ov z příjmení Brant. Přípona se časem v německojazyčném prostředí změnila na -au. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: prantow (1549), Branthow (1555 a 1561), Brandau (1606 a 1622) a Brandov nebo Brandau (1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Brandově pochází z roku 1549 a jeho vznik souvisí s těžbou kovů v Krušných horách. V Brandově se těžila především železná ruda. V roce 1622 je zde poprvé zmiňován kostel a roku 1780 byla v obci zřízena fara. Před rokem 1848 patřil Brandov k panství Červený Hrádek. Po roce 1850 se stal samostatnou obcí s osadou Zelený Důl.
V té době se zde také pátralo po ložiscích černého uhlí, které bylo nalezeno poblíž obce a v roce 1853 se začalo těžit. Šachta dostala jméno Gabriela podle majitelky hraběnky Gabriely Buquoyové. Po smrti hraběnky v roce 1863 došlo k útlumu těžby. Sňatkem přešel majetek Buquoyů na rod princů z Hohenlohe-Langenburgu. V roce 1893 koupil brandovské doly německý podnikatel Jan Schlutius, který těžbu opět zvýšil. Na počátku 20. století vznikla na okraji Brandova hornická kolonie. V letech 1901–1902 bylo postaveno parní těžní zařízení a vrtná věž. V roce 1906 nechal majitel Schlutius otevřít druhou šachtu Zdař Bůh a u ní vybudovat úřednickou budovu. Nová šachta byla spojena lanovou dráhou s úpravnou uhlí, která se nacházela za hranicemi u města Olbernhau. Po vypuknutí první světové války byly uzavřeny hranice se Saskem a uhlí bylo ukládáno v Brandově na haldách, než bylo možné opět zprovoznit lanovou dráhu. V roce 1921 byly doly zastaveny, protože po zhroucení německé marky se těžba stala nerentabilní. Doly se již nepodařilo plně obnovit. Během druhé světové války probíhal v Brandově geologický průzkum, ale práce byly v roce 1942 zastaveny, neboť zásoby v dolech již byly téměř vyčerpány.
Zdejší obyvatelstvo se vedle těžby uhlí živilo také zpracováním dřeva, především výrobou dřevěných hraček.
Po roce 1945 proběhl odsun německého obyvatelstva, čímž došlo k razantnímu poklesu počtu obyvatel. Ani dosídlení obyvateli z vnitrozemí tento úbytek nenahradil.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Dnes je Brandov rekreační oblastí, mnoho zdejších domů slouží k individuální rekreaci. Vede sem modře značená turistická stezka z pohraničního Zeleného Dolu, která pokračuje do Rudolic v Horách a Horního Jiřetína.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2190 obyvatel (z toho 1080 mužů), z nichž bylo 27 Čechoslováků, 2033 Němců a 130 cizinců. Kromě 71 evangelíků, pěti členů církve československé a tří lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2110 obyvatel: 35 Čechoslováků, 1953 Němců a 122 cizinců. Většina stále byla římským katolíky, ale žilo zde také 84 evangelíků, jeden člen církve československé, jeden člen ostatních církví a 58 lidí bez vyznání.[6]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 1 229 | 1 428 | 1 717 | 2 131 | 2 896 | 2 572 | 2 473 | 393 | 453 | 419 | 269 | 237 | 257 | 243 |
Domy | 192 | 209 | 227 | 241 | 299 | 301 | 318 | 321 | 113 | 109 | 69 | 125 | 130 | 136 |
Tabulka zahrnuje údaje osady Zelený Důl. |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Brandov získal právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 45 ze dne 5. 10. 2004.[9]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Ve zlatém štítě nad zeleným návrším vztyčený červený plamenný hořící meč provázený dvěma odkloněnými zelenými smrkovými větvičkami.
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]List tvoří tři svislé pruhy, zelený, žlutý a zelený, v poměru 1:4:1. Ve žlutém pruhu červený plamenný hořící meč hrotem nahoru, dole provázený dvěma odkloněnými zelenými smrkovými větvičkami. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Seznam ulic
[editovat | editovat zdroj]- Lesní
- Rudé armády
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Restaurovaný barokní jednolodní kostel Michaela Archanděla z let 1720–1730
- Kaple Vzkříšení Páně na hřbitově
- Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730
- Pozůstatky Svídnické údolní dráhy
- Nepatrné zbytky malého hradu nad částí zvanou Kolonie
- Kamenný vrch (842 m) ležící asi 2,5 km jižně od obce je zajímavá geologická lokalita, kde se nachází opuštěný stěnový lom
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Brandow, Brandau, s. 160.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 208.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 222.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
- ↑ Obecní znak a vlajka. rekos.psp.cz [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 118-168
- Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, ISBN 3-00-006396-X, s. 7-144
- Hladká, Marie, Horská obec Brandov. Kostel sv. Michaela, 2003
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brandov na Wikimedia Commons
- Brandov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Historie Brandova na stránkách obce Archivováno 26. 2. 2009 na Wayback Machine.
- Informace o Kamenném vrchu na stránkách České geologické služby