Bruce Chatwin
| Bruce Chatwin | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. května 1940 Sheffield |
| Úmrtí | 18. ledna 1989 (ve věku 48 let) Nice |
| Příčina úmrtí | úmrtí na AIDS |
| Místo pohřbení | Řecko Agios Nikolaos |
| Alma mater | Edinburská univerzita Marlborough College |
| Povolání | spisovatel, romanopisec, autor, novinář a cestovatel |
| Ocenění | Hawthornden Prize (1977) E. M. Forster Award (1979) James Tait Black Memorial Prize (1982) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charles Bruce Chatwin (13. května 1940 Sheffield – 18. ledna 1989 Nice) byl anglický spisovatel, který proslul zejména jako autor cestopisů.
Nedokončil studia archeologie, poté pracoval pro aukční síň Sotheby's.[1][2] Pak se živil jako novinář, psal pro Sunday Times, kam připravil rozhovory mj. s Indirou Gándhíovou či spisovatelem André Malrauxem. Hlavně ale začal psát novinové reportáže ze zahraničí. Zlom v jeho životě znamenal úspěch jeho prvního knižního cestopisu In Patagonia z roku 1977. Ten mu umožnil se dále věnovat výhradně cestování a psaní knih. Napsal pak několik dalších cestopisů, úspěšný byl zejména ten z Austrálie nazvaný Cesty písní (1987). Jeho dílům je často připisováno obnovení zájmu o cestopisný žánr v literatuře. Pokoušel se ale i o klasickou beletrii, z této části jeho díla zaujal zvláště román Utz (1988), který byl nominován na Bookerovu cenu. Zajímavostí je, že děj tohoto románu se odehrává v Československu.[3] Inspirací autorovi byla návštěva Prahy roku 1967 a setkání s místním sběratelem umění Konrádem Justem.[4]
Byl homosexuálem a zemřel na AIDS, byť o tomto svém onemocnění, stejně jako o své orientaci, odmítal hovořit, což vedlo posléze ke kritice některých LGBT organizací.[5] Před smrtí konvertoval k řecké pravoslavné církvi a pokoušel se svou nemoc zázračně vyléčit návštěvou hory Athos.
V roce 2008 britský deník The Times zařadil Chatwina na 46. místo v seznamu „50 největších britských spisovatelů od roku 1945“. V roce 2019 připravila BBC dokumentární film Nomad: In the Footsteps of Bruce Chatwin, který režíroval německý režisér Werner Herzog.[6]
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- In Patagonia (1977)
- The Viceroy of Ouidah (1980)
- On the Black Hill (1982)
- Patagonia Revisited (1985) s Paulem Therouxem
- The Songlines (1987)
- Utz (1988)
- What Am I Doing Here (1989)
- Photographs and Notebooks (1993)
- Anatomy of Restlessness (1997)
- Winding Paths (1998)
- Under the Sun: The Letters of Bruce Chatwin (2012)
Česky vyšlo (první vydání)
[editovat | editovat zdroj]- Utz, Praha, Argo a Panda 1994 (překlad Rudolf Chalupský)
- Znovu v Patagonii, Olomouc, Votobia 1998
- Cesty písní, Praha, Dauphin 2000 (překlad Andrea Mustafá-Hamouzová)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bruce Chatwin na Wikimedia Commons 
Osoba Bruce Chatwin ve Wikicitátech
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bruce Chatwin na anglické Wikipedii.
- ↑ YANAGIHARA, Hanya. Bruce Chatwin: One of the Last Great Explorers. The New York Times. 2017-09-07. Dostupné online [cit. 2023-03-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Bruce Chatwin | British author | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GOJDA, Petr. Bruce Chatwin: Utz. Příběh vášnivého sběratele porcelánu uvízlého v totalitním Československu. Vltava [online]. Český rozhlas [cit. 2023-03-27]. Dostupné online.
- ↑ SHAKESPEARE, Nicholas. Bruce Chatwin. [s.l.]: Harvill 638 s. Dostupné online. ISBN 978-1-86046-544-4. (anglicky) Google-Books-ID: iENhAAAAMAAJ.
- ↑ Bruce Chatwin: letters from a fallen angel. Evening Standard [online]. 2012-04-10 [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KENNY, Glenn. ‘Nomad’ Review: Werner Herzog Pays Tribute to a ‘Kindred Spirit’. The New York Times. 2020-08-25. Dostupné online [cit. 2023-03-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
