Bugatti EB110
| Bugatti EB110 | |
|---|---|
.jpg) 15. 6. 2007, Nürburgring | |
| Výrobce | Bugatti Automobili |
| Roky produkce | 1991–1995 |
| Vyrobeno | 139 kusů |
| Třída | Supersport |
| Technické údaje | |
| Délka | 4 400 mm |
| Šířka | 1 940 mm |
| Výška | 1 114 mm |
| Rozvor | 2 550 mm |
| Hmotnost |  1570–1735 kg (parametr potřebuje upřesnit) |
| Pohotovostní hmotnost | 1 620 kg |
| Maximální rychlost | 341 km/h |
| Objem nádrže | 2 × 60 l |
| Spotřeba | 15,7 l / 100 km |
| Motor | |
| Motor | benzínový motor |
| Objem | 3,5 l |
| Výkon | 411 a 450 kW |
| Počet převodových stupňů | 6 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bugatti EB110 je supersportovní automobil, dvoumístné kupé s motorem uprostřed a stálým pohonem všech kol, vyráběný firmou Bugatti Automobiles, odkazující na původní francouzskou firmu Bugatti. Jeho nástupcem se stal Bugatti Veyron. Označení EB110 je poctou zakladateli původní firmy Ettore Bugattimu.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Bugatti EB110 byl prvním vozem v roce 1989 nově založené společnosti Bugatti Automobili SpA, jejíž zakladatel, finanční makléř Romano Artioli v roce 1987 získal práva k používání značky „Bugatti“. EB110 byl představen 15. září 1991, v den 110. výročí narození Ettore Bugattiho a to současně na zámku ve Versailles a pod Velkým obloukem pařížské čtvrti La Défense. Automobil byl vyráběn od následujícího roku, byl tak od roku 1956 prvním automobilem nesoucím legendární značku. V roce 1995 však musela Bugatti Automobili SpA s celkem 300 vyrobenými exempláři EB110 vyhlásit konkurs a výroba byla zastavena.
Známými majiteli vozu EB110 byli například Michael Schumacher (1994, vůz v jasně žluté barvě) nebo brunejský sultán Hassanal Bolkiah.
V roce 1997 koupil konkursní podstatu Jochen Dauer, majitel firmy Dauer Sportwagen.[1] S ní získal nedokončená vozidla a velkou zásobu součástí nově vyvíjeného vozu Bugatti EB 110, který byl v poslední fázi vývoje. Protože ale práva k značce Bugatti získal mezitím koncern Volkswagen, byl nový vůz po technické stránce dále vyvíjen jako Dauer EB 110 SS, karoserie změněna nebyla. Dauer EB 110 SS byl představen v květnu 2001 v rámci Velké ceny Monaka seriálu vozů Formule 1, tentokrát ale jako model určený téměř výhradně pro severoamerický trh.
Modely
[editovat | editovat zdroj]Bugatti EB110 byl nabízen ve dvou variantách, jako Bugatti EB110 SS (SS zn. Super-Sport) a v komfortnější verzi Bugatti EB110 GT (GT značí Gran Turismo). EB110 SS bylo vyrobeno přibližně 220 exemplářů, EB110 GT kolem 70 kusů.
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]
Motory
[editovat | editovat zdroj]Bugatti EB110 je vybaven přeplňovaným dvanáctiválcovým motorem do V, s pěti ventily na válec. Uložen byl podélně před zadní nápravou. Objem motoru je 3499 cm³ při vrtání 81 mm a zdvihu 56,6 mm. Jeho výkon je zvýšen čtyřmi turbodmychadly s mezichladičem chlazeného vzduchu.
Kompresní poměr je 7,8 : 1. Při různých plnicích tlacích se výkon obou modelů liší
- Motor verze EB110 GT poskytuje 411 kW (560 koní) při 8000 ot/min s maximálním kroutícím momentem 611 Nm při 4200 U/min. Plnicí tlak tohoto motoru je 1,05 bar.
- Motor EB110 SS dává 450 kW (611 k) při 8250 ot/min a max. točivý moment 650 Nm při 4200 ot/min. Plnicí tlak je 1,2 bar.
Exportní varianta EB110 SS pro americký trh s osmi katalyzátory měla motor o výkonu 441 kW (600 k) při 8250 ot/min a maximální kroutící moment 626 Nm při 3750/min. Plnicí tlak byl 1,1 bar.
Výkon motoru na všechna kola je přenášen šestistupňovou převodovkou s přímým řazením a mezinápravovým diferenciálem s viskózní spojkou. Poměr rozložení výkonu je 27:73 %.
Karosérie
[editovat | editovat zdroj]Vůz má rovnoběžníkové nápravy. Podvozek sériového vozu vyvinutý společností Aérospatiale je převážně z uhlíkových vláken, u pěti prototypů byl celý z hliníku. Karosérie navržená turínským designérem Gandinim je z lehkých slitin, jakož i části podvozku. Dveře se otevírají nahoru. Při vyšších rychlostech se automaticky zvedá zadní spoiler sloužící k zvýšení přítlaku na zadní nápravu. Součinitel odporu vzduchu je 0,35.
Jízdní vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Na základě odlišných motorizacích se modely EB110 GT a EB110 SS odlišovaly i v jízdních výkonech.
EB110 GT s hmotností 1620 kg a výkonem 411 kW zrychloval z 0 na 100 km/h za 3,49 sekund a maximální rychlost byla 342 km/h, zatímco EB110 SS s hmotností 1570 kg a výkonem 450 kW zrychlil z 0 na 100 jen za 3,3 sekundy a dosahoval maximální rychlosti 351 km/h. Verze pro americký trh vážící mezi 1630 a 1735 kg zrychlila za 3,4 sekundy, max. rychlost byla 345 km/h.[2]
Průměrná spotřeba EB110 se pohybuje mezi 27 až 30 litry na 100 km. Při maximální rychlosti motor spotřebuje přibližně jeden litr paliva na každý ujetý kilometr.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bugatti EB110 na německé Wikipedii.
- ↑ The Bugatti EB110 Dauer EB110 Supersport
- ↑ DAVIS, Tony. Lemon! 60 Heroic failures of motoring. Sydney: Random house Australia, 2004. ISBN 1-86325-494-3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bugatti EB110 na Wikimedia Commons - Před dvaceti lety: Bugatti EB110, zapomenutý předek Veyronu
- Bugatti EB - Znovuzrození mýtu