Císařovna Wu (Čcheng-chua)
císařovna Wu | |
---|---|
císařovna | |
Úplné jméno | příjmení: Wu (吳), osobní jméno je nejisté |
Tituly | císařovna (chuang-chou, 皇后, jeden měsíc roku 1464) |
Narození | 1449 |
Úmrtí | 1509 Peking |
Předchůdce | císařovna Čchien |
Nástupce | císařovna Wang |
Manžel | Čcheng-chua |
Rod | Wu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Císařovna Wu (čínsky v českém přepisu Wu chuang-chou, pchin-jinem Wú huáng hòu, znaky 吳皇后; 1449–1509), byla krátce roku 1464 císařovna čínské říše Ming jako manželka císaře Čcheng-chuy. Po sesazení žila v ústraní v palácovém areálu Zakázaného města.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházela z pekingské prefektury. Roku 1464 si ji, po nástupu na trůn, císař Čcheng-chua vybral za císařovnu. Téměř ihned se dostala do konfliktu s Čcheng-chuovou oblíbenkyní a milenkou paní Wan a žádala její bičování za nezdvořilost.[1][2] Ve sporu se panovník postavil na stranu milenky proti císařovně. Měsíc po svatbě ji proto zavrhl a zbavil titulu.[2][3]
Paní Wu poté žila v ústraní v Zakázaném městě. Do dvorské politiky významně zasáhla, když v letech 1470–1475 v utajení před paní Wan s pomocí věrných eunuchů ve svých komnatách ukrývala Čcheng-chuova syna, budoucího císaře Chung-č’a, a jeho matku, paní Ťi.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MOTE, Frederick W. The Ch'eng-hua and Hung-chih reigns, 1465—1505. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [Dále jen Mote (1988)]. ISBN 0521243327. S. 343–402, na s. 346. (anglicky)
- ↑ a b GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1, ISBN 023103833X. Heslo Chu Chien-shen, s. 300. (anglicky)
- ↑ a b Mote (1998), s. 347.
Císařovna říše Ming | ||
---|---|---|
Předchůdce: císařovna Čchien |
1464 císařovna Wu |
Nástupce: císařovna Wang |