Chrastavské děti
Chrastavské děti je název pro skupinu sta vietnamských dětí, válečných sirotků,[1] které v letech 1956 až 1959 pobývaly a vzdělávaly se v severočeské Chrastavě v komunistickém Československu. Jednalo se o vůbec největší oficiální pobyt osob vietnamské národnosti na československém území. Prohlubující se československo-vietnamské vztahy v pozdějších letech vytvořily podmínky pro vznik komunity, která tvoří druhou největší etnickou menšinu v populaci České republiky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V letech 1946 až 1954 probíhala na území Vietnamu, oficiálně součásti tehdejší Francouzské Indočíny, tzv. válka v Indočíně,[2] výsledkem které došlo k vytvoření a stabilizaci nezávislého státu, vydobytého místními obyvateli na francouzské koloniální nadvládě. Konflikt si vyžádal stovky tisíc civilních obětí. V rámci navázání mezinárodních vztahu s Československem, rovněž vedeným komunistickým režimem, došlo k uzavření vzájemné dohody o převozu stovky osiřelých dětí ve věku od osmi do třinácti let[3] do dětského domova v Chrastavě nedaleko Liberce a zajištění základní školní docházky ve zdejší základní škole spolu s místními dětmi.
Československo tak navazovalo na svou politiku pomoci válkou postiženým komunitám s komunistickou ideologickou orientací: např. na přelomu 40. a 50. let přijala desetitisíce řeckých uprchlíků z řad podporovatelů komunistických sil po řecké občanské válce v letech 1946 až 1949,[4] rovněž ubytovávaných zejména v pohraničních oblastech, tzv. Sudetech, potýkajících se po poválečném odsunu obyvatel německé národnosti s nedostatkem obyvatel.
Skupina do ČSR odcestovala v polovině roku 1956 a byla přijata do péče chrastavského dětského domova pod vedením ředitele Jana Tupého.[3] Chrastavské děti na místě navštívil také vietnamský prezident a osobnost boje za nezávislost na Francii Ho Či Min, během své oficiální návštěvy země v červenci roku 1957.[5][6] Děti zde pobývaly až do roku 1960, posléze se vrátily zpět do Vietnamu.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Pobyt vietnamských dětí, realizovaný v příslušném počtu dětí, měl především svou symbolickou podstatu a režimy obou států byl propagandisticky využit, včetně návštěvy samotného prezidenta Ho. Děti se například účastnily natáčení dětského filmu Malí medvědáři z prostředí pražské zoologické zahrady či dobrodružného filmu Černý prapor.[3]
Tento program stál na počátku prohlubujících se vztahů obou vzdálených zemí. V dalších letech následně docházelo k četným studijním pobytům vietnamských studentů na československých univerzitách či stážím vietnamských pracovníků v průmyslových podnicích (mj. automobilka Škoda Mladá Boleslav). Rozvoj vazeb Vietnamců v ČSSR přispěl následně k tomu, že zde tato národnost představuje komunitu v řádech desetitisíců lidí, hlásících se k vietnamské národnosti (oficiálně 38 723 dle sčítání z roku 2021[7]) a dalších s vietnamským původem, tvořící tak největší mimoevropskou etnickou skupinu v Česku.[8]
Připomínka
[editovat | editovat zdroj]Příběhu chrastavských dětí se věnuje dokumentární reportáž České televize Osud „chrastavských dětí", odvysílaná roku 2007 v pořadu Babylon,[9] zabývajícího se tématy a životem menšin v Česku.
Před chrastavskou školou plánovala vietnamská ambasáda v České republice v roce 2015 zhotovení pomníku, který by pobyt vietnamských dětí připomínal.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Chrastavské děti - SEA-l. sea-l.cz [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Válka v Indočíně (1946-1954). Valka.cz [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Chrastava připomene pomníkem návštěvu „strýčka Ho“ a vietnamské děti. iDNES.cz [online]. 2015-07-21 [cit. 2023-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Čeští Řekové a jejich potomci si připomínají 70 let od emigrace. Utekli před občanskou válkou. ČT24 [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online.
- ↑ HAMR, David. Příběhy z kalendáře - Ho Či Min v Chrastavě. Rozhlas.cz [online]. 2011-07-20 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online.
- ↑ PROKOPOVÁ, Milada. Chrastava připomene pomníkem návštěvu „strýčka Ho“ a vietnamské děti. iDNES.cz [online]. 2015-07-21 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Národnost | Sčítání 2021. www.czso.cz [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-15.
- ↑ Národnostní menšiny | Vláda ČR. www.vlada.cz [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online.
- ↑ 28. září 2007 - Babylon | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BEDNAŘÍK, Petr, Helena NOSKOVÁ a Zdenko MARŠÁLEK. Nucené migrace v českých zemích ve 20. století. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., 2018, s. 328. ISBN 978-80-7285-207-9.
- BEJČEK, Jiří a Rozvojové středisko. Rozvojové fórum 2005: sborník z cyklu veřejných diskusí. Praha: Asociace pro mezinárodní otázky, c2006, s. 52. ISBN 80-903468-6-3.
- BITTNEROVÁ, Dana a Mirjam MORAVCOVÁ. Etnické komunity v české společnosti. Praha: Ermat, 2006, s. 319. ISBN 80-903086-7-8.
- HLAVATÁ, Lucie et al. Dějiny Vietnamu. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2018, s. 409, 411. ISBN 978-80-7422-496-6.