Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Claude Lévi-Strauss

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Claude Lévi-Strauss
Claude Lévi-Strauss (2005)
Claude Lévi-Strauss (2005)
Narození28. listopadu 1908
Brusel
Úmrtí30. října 2009 (ve věku 100 let)
16. pařížský obvod
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníLignerolles
Alma materPařížská právní fakulta
Povolánífilozof, politik, antropolog, fotograf, pedagog, spisovatel, profesor, sociolog, psycholog, mytograf, etnolog a výzkumník
ZaměstnavateléFrancouzská kolej (1959–1982)
Škola pro pokročilá studia v sociálních vědách
Univerzita São Paulo
Vysoká škola praktických studií
OceněníHuxley Memorial Medal (1965)
Zlatá medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1967)
Erasmova cena (1973)
čestný doktor Uppsalské univerzity (1977)
čestný doktor Lavalovy univerzity (1979)
… více na Wikidatech
Politická stranaFrancouzská sekce dělnické internacionály
Nábož. vyznáníjudaismus
ChoťDina Dreyfus (1932–1945)
Rose Marie Ullmo (1946–1954)
Monique Lévi-Strauss (od 1954)
RodičeRaymond Lévi-Strauss[1] a Emma Lévi-Strauss[1]
PříbuzníIssac Strauss (praděd)[1]
Aline Caro-Delvaille (teta po matce)[1]
Funkce29. křeslo Francouzské akademie (1973–2009)
PodpisClaude Lévi-Strauss – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Claude Lévi-Strauss [klód lévi-strós] (28. listopadu 1908, Brusel – 30. října 2009, Paříž[2]) byl francouzský antropolog a filosof, významný představitel strukturalismu, profesor Collège de France, člen Francouzské akademie a nositel Řádu čestné legie.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 28. listopadu 1908 v Belgii v zámožné židovské rodině. Jeho dědeček byl rabínem. Lévi-Strauss vystudoval práva a filosofii na Sorboně. V roce 1935 nastoupil jako profesor na univerzitu v São Paulu a do roku 1939 podnikl několik expedic do Mato Grosso a do okolí Amazonky. Krátce před válkou se vrátil do Francie, v letech 1939–1940 sloužil jako dobrovolník v armádě. Byl nasazen na východě Francie na Maginotově linii. Po kapitulaci odejel do New Yorku, kde přednášel na New school for social research. Tam se mimo jiné seznámil s významným strukturalistickým lingvistou Romanem Jakobsonem. Společně s Jacques Maritainem a Henri Focillonem založil a vedl svobodnou francouzskou univerzitu v New Yorku. Po válce byl povolán do Paříže a roku 1945 odejel jako kulturní poradce velvyslanectví opět do New Yorku. 1948 se této funkce vzdal, 1949 se stal náměstkem ředitele antropologického muzea v Paříži a profesorem religionistiky na École pratique des hautes études. Od roku 1959 do odchodu do penze v roce 1982 byl profesorem sociální antropologie na Collège de France. Od roku 1973 až do své smrti byl členem Francouzské akademie.

Myšlení

[editovat | editovat zdroj]

Francouzská předválečná sociologie pod vlivem E. Durkheima chápala společnost jako svébytnou skutečnost, spíše nadřazenou jednotlivci, a hledala společné rysy a vývojové spojitosti mezi různými typy společností. V New Yorku se Lévi-Strauss setkal s americkou kulturní antropologií, jež pod vlivem svého zakladatele F. Boase zkoumala hlavně rozdíly mezi různými společnostmi. K tomu se zvláště hodilo studium jejich jazyků.

Pod vlivem R. Jakobsona dal ovšem Lévi-Strauss přednost strukturalistickému pojetí jazyka jako systému znaků, jež spojují označující (zvuk, slovo) s označovaným (předmětem či pojmem). Tuto myšlenku pak přenesl na studium společenských vztahů, jež se také vyjadřují jazykem a chápou často v opozicích (muž X žena, rodič X dítě, příroda X kultura apod.). Protože za hlavní úkol antropologie pokládal studium nevědomých (neuvědomovaných) kulturních struktur různých společností jako protikladu ke strukturám přírodním, věnoval se zejména strukturám příbuzenství a roli zákazu incestu, strukturám mýtů a vyprávění a vůbec „myšlení přírodních národů“. Nevědomé (neuvědomované) kulturní struktury chápal Lévi-Strauss analogicky ke gramatickým strukturám v rámci jazyka, které mluvčí jazyka používají, aniž by si uvědomovali zákonitosti jejich fungování. Kromě toho se také vehementně zastával ohrožených etnických skupin a jejich kultur a byl přesvědčen, že postupující kulturní homogenizace přináší obrovské ztráty.

Česky vyšlo

[editovat | editovat zdroj]
  • Antropologie a problémy moderního světa. Praha 2012
  • Cesta masek. Liberec 1996
  • Chvála moudrosti. (Merleau-Ponty, Lévi-Strauss, R. Barthes). Bratislava 1994
  • Myšlení přírodních národů. Liberec 1996
  • Mythologica 1. Syrové a vařené. Praha 2006
  • Mythologica 2. Od medu k popelu. Praha 2006
  • Mythologica 3. Původ stolničení. Praha 2007
  • Mythologica 4. Nahý člověk. Praha 2009
  • Mýtus a význam. Bratislava 1993
  • Příběh rysa. Praha 1995
  • Rasa a dějiny. Brno 1999
  • Smutné tropy. Praha 1966
  • Strukturální antropologie. Praha 2006
  • Totemismus dnes. Praha 2001

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Geni.com.
  2. ↑ http://www.lemonde.fr/carnet/article/2009/11/03/l-ethnologue-claude-levi-strauss-est-mort_1262337_3382.html

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • C. Geertz, Interpretace kultur. Praha 2000
  • M. Kanovský, Štruktúra mýtov: štrukturálna antropologia C. Lévi-Straussa. Praha 2001
  • J. Šubrt, Postavy a problémy soudobé sociologické teorie. Praha 2001

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
29. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Henry de Montherlant 		1973–2009
Claude Lévi-Strauss 		Nástupce:
—
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Claude_Lévi-Strauss&oldid=23579748“