Concavenator

Concavenator; Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 130 miliony let
	Concavenator
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Reptilia);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	teropodi (Theropoda);
Nadčeleď	Allosauroidea;
Čeleď	Carcharodontosauridae;
Rod	Concavenator; Ortega, Escaso & Sanz, 2010
Binomické jméno
	Concavenator corcovatus; Ortega, Escaso & Sanz, 2010
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Concavenator („lovec z oblasti Cuenca“) byl rodem středně velkého teropodního dinosaura z čeledi Carcharodontosauridae, který žil v období spodní křídy před přibližně 130 miliony let (stupeň barrem) na území dnešního Španělska (provincie Cuenca, lokalita Las Hoyas).^[1] Typový druh C. corcovatus („mající hrb na hřbetě“) byl popsán španělskými paleontology v roce 2010.

Popis

Concavenator byl asi 5 až 6,1 metru dlouhý^[2] a zhruba 320 kilogramů vážící^[3] dravý dinosaurus, pohybující se po dvou končetinách. Přední končetiny měl kratší, čelisti byly mohutné a osázené vroubkovanými zuby. Zajímavým znakem však byly velké výběžky dvou obratlů nad pánví, které zřejmě za života zvířete podpíraly jakýsi velký hrbol. Ten mohl sloužit k termoregulaci (podobně jako u současných velbloudů) nebo k vnitrodruhové signalizaci. Stopy kulhajícího teropoda střední velikosti, popsané roku 2017 ze sedimentů souvrství Las Hoyas, mohly patřit právě rodu Concavenator.^[4]

Tělesný pokryv

Na loketních kostech tohoto dinosaura objevili vědci jakési hrbolky, mající zřejmě vazbu na ukotvení pernatých struktur. Je tedy možné, že zaživa byl konkavenátor alespoň na předních končetinách opeřený. Žádné otisky peří v okolí zkameněliny sice objeveny nebyly (naopak zachovaly se otisky šupin z některých partií těla), opeření je však poměrně pravděpodobné. V tom případě je možné spatřovat jeho počátek již u primitivních zástupců kladu Neotetanurae, žijících v období střední jury.^[5]

Paleobiologie

Výzkum na lokalitách v rámci souvrství Las Hoyas prokázal, že se zde nacházela velmi pestrá fauna archosaurů, a to zejména teropodních dinosaurů, ale také krokodýlovitých plazů různých velikostí.^[6] Konkavenátoři byli pravděpodobně aktivní lovci menších a středně velkých obratlovců. Ekosystémy tohoto souvrství měly pravděpodobně podobu rozlehlých mokřadů.^[7]

V roce 2022 byla publikována odborná práce s popisem fosilních otisků stop relativně velkého teropoda (výška hřbetu zhruba 2 metry) s patologiemi na levé noze a příliš širokým rozpětím kroků (nasvědčující tomu, že se jednalo o zraněného jedince se změněným stylem chůze). Zraněný teropod z lokality Las Hoyas měl patrně jeden z prstů na levé noze zlomen. Potenciálně se mohlo jednat o zástupce rodu Concavenator.^[8]

Odkazy

Reference

↑ Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 115)
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 102 (anglicky)
↑ J.J. Moratalla, J. Marugán-Lobón, H. Martín-Abad, E. Cuesta, and A.D. Buscalioni (2017). A new trackway possibly made by a trotting theropod at the Las Hoyas fossil site (Early Cretaceous, Cuenca Province, Spain): Identification, bio-dynamics and palaeoenvironmental implications. Palaeontologia Electronica 20.3.59A: 1-14. https://doi.org/10.26879/770
↑ SOCHA, Vladimír. Deset největších úspěchů dinosauří paleontologie v uplynulém desetiletí. OSEL.cz [online]. 28. prosince 2020. Dostupné online. (česky)
↑ Fernando Sanguino (2020). Isolated archosaur teeth from Las Hoyas (Barremian, Cuenca, Spain) and the challenge of discriminating highly convergent teeth. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-020-00126-z
↑ Jesús Marugán-Lobón, Hugo Martín-Abad & Ángela D. Buscalioni (2022). The Las Hoyas Lagerstätte: a palaeontological look to an Early Cretaceous wetland. Journal of the Geological Society. jgs2022-079. doi: https://doi.org/10.1144/jgs2022-079
↑ Carlos M. Herrera-Castillo, José J. Moratalla, Zain Belaústegui, Jesús Marugán-Lobón, Hugo Martín-Abad, Sergio M. Nebreda, Ana I. López-Archilla & Angela D. Buscalioni (2022). A theropod trackway providing evidence of a pathological foot from the exceptional locality of Las Hoyas (upper Barremian, Serranía de Cuenca, Spain). PLoS ONE. 17 (4): e0264406. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0264406

Literatura

Ortega F., Escaso, F. and Sanz, J.L. (2010). "A bizarre, humped Carcharodontosauria (Theropoda) from the Lower Cretaceous of Spain." Nature, 467: 203-206. doi:10.1038/nature09181
Elena Cuesta, Daniel Vidal, Francisco Ortega & José L. Sanz (2018). The cranial osteology of Concavenator corcovatus (Theropoda; Carcharodontosauria) from the Lower Cretaceous of Spain. Cretaceous Research, 91: 176-194. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2018.06.007
Elena Cuesta, Francisco Ortega & José Luis Sanz (2018). Appendicular osteology of Concavenator corcovatus (Theropoda: Carcharodontosauridae) from the Lower Cretaceous of Spain. Journal of Vertebrate Paleontology: e1485153. doi: 10.1080/02724634.2018.1485153
Elena Cuesta, Francisco Ortega & José L. Sanz (2018). Axial osteology of Concavenator corcovatus (Theropoda; Carcharodontosauria) from the Lower Cretaceous of Spain. Cretaceous Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2018.10.026
Jesús Marugán-Lobón, Hugo Martín-Abad & Ángela D. Buscalioni (2023). The Las Hoyas Lagerstätte: a palaeontological look to an Early Cretaceous wetland. Journal of the Geological Society. 180 (3): jgs2022-079. doi: https://doi.org/10.1144/jgs2022-079

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Concavenator na Wikimedia Commons
Zpráva o objevu na webu Nature.com (anglicky)
Článek o objevu konkavenátora na webu DinosaurusBlog (česky)

[1] Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 115)

[2] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[3] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 102 (anglicky)

[4] J.J. Moratalla, J. Marugán-Lobón, H. Martín-Abad, E. Cuesta, and A.D. Buscalioni (2017). A new trackway possibly made by a trotting theropod at the Las Hoyas fossil site (Early Cretaceous, Cuenca Province, Spain): Identification, bio-dynamics and palaeoenvironmental implications. Palaeontologia Electronica 20.3.59A: 1-14. https://doi.org/10.26879/770

[5] SOCHA, Vladimír. Deset největších úspěchů dinosauří paleontologie v uplynulém desetiletí. OSEL.cz [online]. 28. prosince 2020. Dostupné online. (česky)

[6] Fernando Sanguino (2020). Isolated archosaur teeth from Las Hoyas (Barremian, Cuenca, Spain) and the challenge of discriminating highly convergent teeth. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-020-00126-z

[7] Jesús Marugán-Lobón, Hugo Martín-Abad & Ángela D. Buscalioni (2022). The Las Hoyas Lagerstätte: a palaeontological look to an Early Cretaceous wetland. Journal of the Geological Society. jgs2022-079. doi: https://doi.org/10.1144/jgs2022-079

[8] Carlos M. Herrera-Castillo, José J. Moratalla, Zain Belaústegui, Jesús Marugán-Lobón, Hugo Martín-Abad, Sergio M. Nebreda, Ana I. López-Archilla & Angela D. Buscalioni (2022). A theropod trackway providing evidence of a pathological foot from the exceptional locality of Las Hoyas (upper Barremian, Serranía de Cuenca, Spain). PLoS ONE. 17 (4): e0264406. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0264406

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]