Döme Sztójay

Döme Sztójay
Döme Sztójay
premiér Maďarského království
	Ve funkci:; 22. března 1944 – 29. srpna 1944
Předchůdce	Miklós Kállay
Nástupce	Géza Lakatos
Rodné jméno	Димитрије Стојаковић
Narození	5. ledna 1883; Vršac, Rakousko-Uhersko (dnes Srbsko)
Úmrtí	22. srpna 1946 (63 let); Budapešť, Druhá Maďarská republika (dnes Maďarsko)
Příčina úmrtí	střelná rána
Profese	politik, diplomat a voják
Commons	Döme Sztójay
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Döme Sztójay (rodným jménem Demeter Sztojakovich, srbsky: Димитрије Стојаковић; 5. ledna 1883 – 22. srpna 1946) byl maďarský generál a diplomat srbského původu, který během druhé světové války působil krátce jako maďarský premiér. Po válce byl shledán vinným z válečných zločinů a zločinů proti maďarskému lidu, a v roce 1946 byl popraven.

Biografie

Narodil se v srbské rodině jako Dimitrije Stojaković (Димитрије Стојаковић) ve městě Vršac v Rakousko-Uhersku (dnešní Srbsko) a za první světové války sloužil jako plukovník rakousko-uherské armády. Po válce sloužil v „národní armádě“ admirála Miklóse Horthyho a poté, co se stal Horthy maďarským regentem byl povýšen na generála a v letech 1925 až 1933 působil jako vojenský attaché v Berlíně.^[1] V roce 1927 si pomaďarštil příjmení na Sztójay a v letech 1933 až 1935 pracoval na maďarském ministerstvu obrany.

V roce 1935 byl jmenován maďarským velvyslancem v nacistickém Německu a tuto diplomatickou pozici zastával až do roku 1944. Z této pozice udržoval úzké styky s nacistickým režimem. Po německé okupaci Maďarska v březnu 1944 byl Horthy donucen odvolat premiéra Miklós Kállaye a nahradit jej premiérem, který by s Německem spolupracoval. Horthy navrhl Sztójaye, který se 23. března 1944 stal premiérem a ministrem zahraničí. Jako premiér legalizoval radikální fašistickou stranu Šípových křížů pod vedením Ference Szálasiho, rozpustil odbory, nechal zatknout politické oponenty a zvýšil maďarskou účast v bojích na východní frontě. Za jeho vlády byla zavedena přísná protižidovská legislativa a z Maďarska bylo do vyhlazovacích táborů deportováno na 600 tisíc Židů.^[1]^[2]

V srpnu téhož roku však Horthy Sztójayovu proněmeckou vládu sesadil a nahradil ji novou, pod vedením Gézy Lakatose. Tato vláda začala jednat se Spojenci o příměří a zastavila deportace Židů.^[3]^[4] Německo ale v Maďarsku intervenovalo a donutilo Horthyho abdikovat ve prospěch Szálasiho, který se stal novým premiérem a vůdcem Maďarska.^[5] Po svém sesazení z postu premiéra se Sztójay vzhledem ke svému chabému zdraví odebral do sanatoria.^[2] V dubnu 1945 uprchl z Maďarska, když německá vojska vytlačila Rudá armáda. Později byl zajat americkou armádou a v říjnu téhož roku byl vydán do Maďarska, kde stanul před lidovým soudem v Budapešti. Byl shledán vinným z válečných zločinů a zločinů proti maďarskému lidu a odsouzen k trestu smrti. V roce 1946 byl v Budapešti popraven zastřelením.^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Döme Sztójay na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ROMAN, Eric. Austria-Hungary and the Successor States: A Reference Guide from the Renaissance to the Present. [s.l.]: Infobase Publishing, 2009. 699 s. Dostupné online. ISBN 978-0816045372. S. 564. (anglicky)
↑ ^a ^b HEBERER, Patricia. Children During the Holocaust. [s.l.]: Rowman Altamira, 2011. 513 s. Dostupné online. ISBN 978-0759119840. S. 103. (anglicky)
↑ KROENER, Bernhard R.; MULLER, Rolf-Dieter; UMBREIT, Hans. Germany and the Second World War. Svazek V, část II: Organization and Mobilization in the German Sphere of Power: Wartime Administration, Economy, and Manpower Resources 1942-1944/5. New York: Oxford University Press, 2003. 1184 s. Dostupné online. ISBN 978-0198208730. S. 96–97. (anglicky)
↑ LONGERICH, Peter. Holocaust: The Nazi Persecution and Murder of the Jews. New York: Oxford University Press, 2010. 672 s. Dostupné online. ISBN 978-0192804365. S. 409. (anglicky)
↑ FRIEDMAN, Jonathan C. The Routledge History of the Holocaust. New York: Taylor & Francis, 2001. 516 s. Dostupné online. ISBN 978-0415779562. S. 257. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Döme Sztójay na Wikimedia Commons

[roman-1] ROMAN, Eric. Austria-Hungary and the Successor States: A Reference Guide from the Renaissance to the Present. [s.l.]: Infobase Publishing, 2009. 699 s. Dostupné online. ISBN 978-0816045372. S. 564. (anglicky)

[heberer-2] HEBERER, Patricia. Children During the Holocaust. [s.l.]: Rowman Altamira, 2011. 513 s. Dostupné online. ISBN 978-0759119840. S. 103. (anglicky)

[3] KROENER, Bernhard R.; MULLER, Rolf-Dieter; UMBREIT, Hans. Germany and the Second World War. Svazek V, část II: Organization and Mobilization in the German Sphere of Power: Wartime Administration, Economy, and Manpower Resources 1942-1944/5. New York: Oxford University Press, 2003. 1184 s. Dostupné online. ISBN 978-0198208730. S. 96–97. (anglicky)

[4] LONGERICH, Peter. Holocaust: The Nazi Persecution and Murder of the Jews. New York: Oxford University Press, 2010. 672 s. Dostupné online. ISBN 978-0192804365. S. 409. (anglicky)

[5] FRIEDMAN, Jonathan C. The Routledge History of the Holocaust. New York: Taylor & Francis, 2001. 516 s. Dostupné online. ISBN 978-0415779562. S. 257. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Premiéři Maďarska

Uhersko během Revoluce 1848–1849	Lajos Batthyány (1848) • Ádám Récsey (1848) • Lajos Kossuth (1848–1849) • Bertalan Szemere (1849)

Uhersko v rámci Rakouska-Uherska	Gyula Andrássy (1867–1871) • Menyhért Lónyay (1871–1872) • József Szlávy (1872–1874) • István Bittó (1874–1875) • Béla Wenkheim (1875) • Kálmán Tisza (1875–1890) • Gyula Szapáry (1890–1892) • Sándor Wekerle (1892–1895) • Dezső Bánffy (1895–1899) • Kálmán Széll (1899–1903) • Károly Khuen-Héderváry (1903) • István Tisza (1903–1905) • Géza Fejérváry (1905–1906) • Sándor Wekerle (1906–1910) • Károly Khuen-Héderváry (1910–1912) • László Lukács (1912–1913) • István Tisza (1913–1917) • Móric Esterházy (1917) • Sándor Wekerle (1917–1918) • János Hadik (1918)

První Maďarská republika	Mihály Károlyi (1918–1919) • Dénes Berinkey (1919)

Maďarská republika rad	Sándor Garbai (1919) • Gyula Peidl (1919) • (Protirevoluční vláda: Gyula Károlyi (1919) • Dezső Pattantyús-Ábrahám (1919)

Maďarské království	István Friedrich (1919) • Károly Huszár (1919–1920) • Sándor Simonyi-Semadam (1920) • Pál Teleki (1920–1921) • István Bethlen (1921–1931) • Gyula Károlyi (1931–1932) • Gyula Gömbös (1932–1936) • Kálmán Darányi (1936–1938) • Béla Imrédy (1938–1939) • Pál Teleki (1939–1941) • László Bárdossy (1941–1942) • Miklós Kállay (1942–1944) • Döme Sztójay (1944) • Géza Lakatos (1944) • Ferenc Szálasi (1944–1945) • Béla Miklós (1945)

Druhá Maďarská republika	Zoltán Tildy (1945–1946) • Ferenc Nagy (1946–1947) • Lajos Dinnyés (1947–1948)

Maďarská lidová republika	István Dobi (1948–1952) • Mátyás Rákosi (1952–1953) • Imre Nagy (1953–1955) • András Hegedűs (1955–1956) • Imre Nagy (1956) • János Kádár (1956–1958) • Ferenc Münnich (1958–1961) • János Kádár (1961–1965) • Gyula Kállai (1965–1967) • Jenő Fock (1967–1975) • György Lázár (1975–1987) • Károly Grósz (1987–1988) • Miklós Németh (1988–1989)

Třetí Maďarská republika	József Antall (1990–1993) • Péter Boross (1993–1994) • Gyula Horn (1994–1998) • Viktor Orbán (1998–2002) • Péter Medgyessy (2002–2004) • Ferenc Gyurcsány (2004–2009) • Gordon Bajnai (2009–2010) • Viktor Orbán (od 2010)