Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Dark (seriál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dark
Žánrdrama
Formátseriál
NámětBaran bo Odar
Jantje Friese
HrajíLouis Hofmann
Oliver Masucci
Jördis Triebel
Maja Schöne
Sebastian Rudolph
Anatole Taubman
Mark Waschke
Karoline Eichhorn
Stephan Kampwirth
Anne Ratte-Polle
Andreas Pietschmann
Lisa Vicari
Angela Winkler
Michael Mendl
Antje Traue
Skladatel znělkyApparat
Úvodní znělka„Goodbye“
Země původuNěmeckoNěmecko Německo
Jazykněmčina
Počet řad3
Počet dílů26 (seznam dílů)
Obvyklá délka45–57 minut
Produkce a štáb
Výkonný
producent
Baran bo Odar
Jantje Friese
Quirin Berg
Max Wiedemann
Justyna Müsch
KameraNikolaus Summerer[1]
HudbaBen Frost
Produkční
společnost
Wiedemann & Berg Television
Premiérové vysílání
StaniceNetflix
Formát obrazu4K (Ultra HD)
Vysíláno1. prosince 2017 – 27. června 2020
Oficiální webové stránky
Dark na ČSFD, SZ, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dark je německý dramatický televizní seriál od Barana bo OdaraJantje Frieseové. První řada s 10 díly měla premiéru 1. prosince 2017 na Netflixu.[1][2][3] Druhá řada pak vyšla v roce 2019[4][5] a třetí a poslední řada byla uvedena 27. června 2020.[6]

Dějový přehled

[editovat | editovat zdroj]

Z německého města Winden začnou mizet děti. Začínají se rozklíčovávat roztříštěné vztahy, dvojí životy a temné minulosti čtyř rodin, které tam žijí a postupně se odhalují záhady přes čtyři generace.

První sezóna začíná v roce 2019, ale později se prostřednictvím cestování časem děj odehrává i v letech 1986 a 1953, kdy členové ústředních rodin seriálu objeví červí díru v jeskynním systému pod místní jadernou elektrárnou. Během první sezóny jsou odhalena tajemství týkající se rodin Kahnwaldových, Nielsenových, Dopplerových a Tiedemannových. Jejich životy se začnou hroutit, když začnou objevovat jednotlivé souvislosti. Tyto souvislosti každá postava objevuje trochu jiným způsobem..

Druhá sezóna pokračuje v pokusech propletených rodin znovu se setkat se svými zmizelými milovanými, několik měsíců po finále první sezóny, v roce 2020, 1987 a 1954, resp. další dějové linie se odehrávají v letech 2053 a 1921. Druhá sezóna představuje Sic Mundus Creatus Est, hlavní frakci v probíhající bitvě o konečný osud lidí z Windenu a celého světa. Sezóna se odpočítává směrem k apokalypse.

Třetí sezóna sleduje čtyři rodiny napříč časem po apokalypse v roce 2020. Představuje paralelní svět připoutaný k prvnímu. Třetí sezóna pokračuje v dějových liniích 1954, 1987, 2020 a 2053 v prvním světě a zároveň přidává nový děj 1888 a 2019 a 2052 ve druhém světě, protože frakce prosazují své vlastní touhy po každém světě. Sezóna také představuje hlavní události mezi všemi těmito roky, pokračuje v událostech sezóny a zároveň slouží jako pozadí událostí prvních dvou sezón.

Rozdělení realit (důležité pro pochopení děje)

[editovat | editovat zdroj]

V celém seriálu se během jeho děje prolíná 10 různých realit. Seriál končí tak, že zbude jen jedna realita, ve které se časem nikdy necestovalo, necestuje a nebude cestovat.

Realita Popis Zmínka v seriálu
Svět Adama V této realitě celý seriál začíná a až do začátku třetí série ji divák považuje za jedinou existující. Jonas Kahnwald se během apokalypsy schová do bunkru ve svém domě, následně sestrojí stroj času, vrací se do roku 2020, odkud zachraňuje před apokalypsou Magnuse, Franzisku a Bartosze a následně cestují časem do roku 1888. od 1. série, 1. epizody
První realita Martha Nielsenová z Evina světa zachrání Jonase Kahnwalda před apokalypsou ve Světě Adama a tím vytváří novou realitu ve Světě Adama od 3. série, 1. epizody
Svět Evy Martha Nielsenová se vydá na cestu časem poté, co potká Jonase Kahnwalda. Následně si vezme jméno Eva a snaží se zachovat Uzel. od 3. série, 1. epizody
Původní svět Cestování časem nikdy nevzniklo a všichni, kteří se narodili díky časovému paradoxu, zmizí a nikdy neexistovali. Zbytek žije normální život. Touto realitou seriál končí. 3. série, 8. epizoda
Zničený původní svět H. G. Tannhaus sestrojí stroj času, aby zabránil smrti svého syna a jeho rodiny, tím ale vytvoří Uzel, který všechny světy, z něj vzniklé, zničí. 3. série, 7. epizoda - 3. série, 8. epizoda
Třetí realita Adam zachrání Jonase Kahnwalda od apokalypsy a pošle ho do druhé reality v Evině světě s úkolem obdobně zachránit Marthu Nielsenovou 3. série, 8. epizoda
Druhá realita ve světě Evy Jonas Kahnwald přicestuje do Evina světa, poté, co ho Adam zachrání před apokalypsou a zachrání Marthu Nielsenovou před odcestováním do Adamova světa. 3. série, 8. epizoda
Uzel Masivní časová smyčka, plná bolesti a utrpení, která se vyskytuje mezi světy Adama a Evy. Eva byla zabita Adamem a ten pošle mladou Marthu proti svému starému já. 3. série, 8. epizoda
Rozbitý uzel Uzel byl zničen Jonasem a Marthou, a tím zničili i světy Adama a Evy. Po rozbití uzlu všechny postavy, které se narodily jen díky časovému paradoxu, mizí a nikdy neexistovaly. 3. série, 8. epizoda
Rozbitý uzel v Evině světě Po zničení uzlu přicestuje do Evina světa Adam, kde oba společně mizí a zanikají. 3. série, 8. epizoda

Kahnwaldovi

[editovat | editovat zdroj]
  • Sebastian Rudolph jako Michael Kahnwald:[1] 43letý otec, který spáchal sebevraždu v roce 2019
  • Maja Schöne jako Hannah Kahnwald (rodným jménem Krüger):[1] Michaelova manželka a Jonasova matka, která pracuje jako masérka
    • Ella Lee jako 14letá Hannah Krüger (1986)
  • Louis Hofmann jako Jonas Kahnwald:[1] jediný syn Michaela a Hannah, nejlepší kamarád Bartosze Tiedemanna
    • Andreas Pietschmann jako Jonas Kahnwald (2052)
  • Angela Winkler jako Ines Kahnwald:[1] vysloužilá sestra a Jonasova babička
    • Anne Ratte-Polle jako Ines Kahnwald (1986)
    • Lena Urzendowsky jako Ines Kahnwald (1953)

Nielsenovi

[editovat | editovat zdroj]
  • Oliver Masucci jako Ulrich Nielsen:[1] policista a otec tří dětí
    • Ludger Bökelmann jako Ulrich (1986)[1]
  • Jördis Triebel jako Katharina Nielsen:[1] Ulrichova manželka a matka tří dětí, ředitelka střední školy
    • Nele Trebs jako Katharina (1986)[1]
  • Moritz Jahn jako Magnus: teenagerský syn
  • Lisa Vicari jako Martha:[1] teenagerská dcera a Bartoszova přítelkyně
  • Daan Lennard Liebrenz jako Mikkel: Nielsenovo nejmladší dítě, které v 11 letech roku 2019 zmizelo
  • Antje Traue jako Agnes Nielsen (1953): matka Tronteho a babička Ulricha
  • Walter Kreye jako Tronte Nielsen: otec Ulricha a druhého syna Madse, který zmizel 9. října 1986 ve 12 letech
    • Felix Kramer jako Tronte (1986)
  • Tatja Seibt jako Jana Nielsen: Tronteho žena a matka Ulricha a Madse
    • Anne Lebinsky jako Jana (1986)

Dopplerovi

[editovat | editovat zdroj]
  • Stephan Kampwirth jako Dr. Peter Doppler:[1] Charlottin manžel a Jonasův psycholog
  • Karoline Eichhorn jako Charlotte Doppler:[1] šéfka windenské policie a Peterova manželka
    • Stephanie Amarell jako Charlotte v roce 1986[1]
  • Gina Stiebitz jako Franziska Doppler: teenagerská dcera Petera a Charlotty
  • Carlotta von Falkenhayn jako Elisabeth Doppler: hluchá, 8letá dcera Petera a Charlotty
  • Hermann Beyer jako Helge Doppler: 75letý Peterův otec, který býval zaměstnancem v elektrárně, avšak nyní trpí demencí
    • Peter Schneider jako Helge (1986)
    • Tom Philip jako Helge (1953)
  • Michael Mendl jako Bernd Doppler (1986): Peterův děda, zakladatel Windenské jaderné elektrárny
    • Anatole Taubman jako Bernd v roce 1953[1]

Tiedemannovi

[editovat | editovat zdroj]
  • Deborah Kaufmann jako Regina Tiedemann: matka Bartosze a manažerka v hotelu
    • Lydia Maria Makrides jako Regina (1986)
  • Peter Benedict jako Aleksander Tiedemann (rodným jménem Boris Niewald): Reginin manžel a ředitel jaderné elektrárny v roce 2019
  • Béla Gabor Lenz jako Aleksander Köhler (1986)
  • Bartosz Tiedemann: Reginin teenagerský syn, Jonasův nejlepší kamarád, přítel Marthy Nielsen
  • Lisa Kreuzer jako Claudia Tiedemann: matka Reginy a babička Bartosze
    • Julika Jenkins jako Claudia (1986): první ředitelka jaderné elektrárny
  • Christian Pätzold jako Egon Tiedemann (1986): otec Claudie, policista
  • Luise Heyer jako Doris Tiedemann (1953)

První řada

  • Erik Obendorf: teenagerský drogový dealer, který zmizel v roce 2019
  • Vico Mücke jako Yasin Friese: 9letý hluchý „přítel“ Elisabet, který zmizel v roce 2019
  • Mark Waschke jako otec Noah[1]
  • Arnd Klawitter jako H.G. Tannhaus: hodinář
    • Christian Steyer jako Tannhaus (1986)
    • Arnd Klawitter jako Tannhaus (1953)
  • Leopold Hornung jako Torben Wöller: subalterní policista, který pracuje s Charlottou a Ulrichem

Vysílání

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam dílů seriálu Dark.
ŘadaDílyPremiéra na Netflixu
1 1020171201a1. prosince 2017
2 820190621a21. června 2019
3 820200627a27. června 2020

V únoru 2016 objednal Netflix první řadu s 10 díly.[7] Bylo oznámeno, že každý díl bude dlouhý jednu hodinu.[1] Natáčení započalo 18. října 2016 v Berlíně a skončilo v březnu 2017.[1] Seriál byl natočen v rozlišení 4K (Ultra HD).[8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dark (TV series) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r DARK, THE FIRST NETFLIX ORIGINAL SERIES PRODUCED IN GERMANY COMMENCES PRINCIPAL PHOTOGRAPHY [online]. Netflix Media Center [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Netflix Drops Teaser for New German Series Dark - ComingSoon.net [online]. ComingSoon.net, 2017-03-01 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Netflix. Dark Teaser [HD] Netflix [online]. YouTube, 2017-10-04 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Dark renewed for season 2 by Netflix [online]. [cit. 2018-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Dark renewed for season 2 by Netflix. The Independent [online]. 2017-12-21 [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. GELMAN, Vlada; GELMAN, Vlada. TVLine [online]. 2019-05-30 [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Netflix Confirms First German Series 'Dark' From Baran bo Odar [online]. The Hollywood Reporter [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Dark [online]. Netflix Media Center [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]