Diskuse:Temná hmota

nema byt spis pouzit termin Skryta hmota? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 217.12.96.5 (diskuse) => Nemá - temná hmota je správně.

Na grafickém znázornění (koláči) předpokládaného rozložení hmoty ve vesmíru je obrázek "Dnes" a "Před 13,7 biliony let". Časový údaj je uveden špatně, anglické slovo "Bilion" se do češtiny překládá jako "Miliarda". Rraol 23. 1. 2011, 19:55 (UTC)

Aktualizace

Včera jsem v jednom pořadu (Jak funguje vesmír?) zaslechl, že temná hmota tvoří 84 %, na en wiki je 85 %. Tedy ani 23 (v článku temná hmota), ani 73 % (v článku temná energie). Je to mimo mé znalosti, tak jen nadhazuji... B.mertlik (diskuse) 23. 11. 2021, 00:13 (CET)

@B.mertlik: Temná hmota a temná energie jsou rozdílné pojmy, procenta jsou někdy brána z celkové energetické hustoty ve vesmíru (včetně temné energie), jindy pouze z hustoty hmoty (tedy bez temné energie); takže čtěte pozorně! Vybírejte si i dobré zdroje informací. Překladatelé populárně vědeckých článků a pořadů se v tom často neorientují a výsledkem jsou české verze plné věcných chyb či zavádějících tvrzení. Chcete-li aktuální údaje, pak nahlédněte např. na stránce Particle Data Group do souboru Astrophysical constants (aktualizováno každé 2 roky):

• hmota celkem má podíl na energetické hustotě vesmíru ≈ Ω_b+Ω_c=0,315±0,007 (tedy cca 31%), z toho
  • baryonová hmota ("běžná" hmota složená z atomů a iontů, elektrony "nehrají roli", protože mají o tři řády nižší hmotnost) Ω_b=0,0493±0,0006 (tedy cca 5%), což je cca 16% hmoty
  • chladná temná hmota Ω_c=0,265±0,007 (cca 26%, tedy o něco víc, než 23% uvedených na wiki), což je cca 84% hmoty
  • elektromagnetické záření (fotony) Ω_γ= (5,38±0,15)×10⁻⁵ (tedy asi půl setiny procenta)
  • neutrina 0,0012<Ω_ν<0,003 (tedy 1 až 3 desetiny procenta)
• temná energie (nemusí být vůbec částicové povahy) má podíl na energetické hustotě vesmíru Ω_Λ=0,685±0,0007 (cca 69%, tedy o něco méně, než 73% uvedených na wiki)

Pozor, všechny tyto údaje nejsou dané pouhým měřením (sondou Planck z r. 2018), ale také interpretací dat v daném kosmologickém modelu (kosmologie s plochým modelem ΛCDM), u neutrin se vychází z interpretace vzájemných oscilací tří vůní (tedy bez uvažování sterilního neutrina). Proto i úprava teoretických modelů může výše uvedené hodnoty změnit. Temnou hmotu a temnou energii i jejich zastoupení ve vesmíru je proto nutné brát jako nevyvrácené hypotézy, které dobře vystihují současnou převládající představu o vesmíru. Petr Karel (diskuse) 23. 11. 2021, 13:47 (CET)

@Petr Karel: Děkuji za odpověď, psal jsem, že to je mimo mě. Pokud máte čas a chuť, bylo by možná dobré to (pro takové jako jsem já) trochu víc objasnit nebo upozornit/zdůraznit na možnou záměnu či přehlédnutí. B.mertlik (diskuse) 26. 11. 2021, 18:16 (CET)

Objevením posuvu spektrálních čar směrem k červenému konci ve světle galaxií vznikla všeobecně uznávaná teorie která říká, že čím vzdálenější je od nás galaxie tím rychleji se od nás vzdaluje. Dovoluji si tuto větu upravit takto: Čím vzdálenější byla od nás galaxie tím rychleji se od nás vzdalovala. O tom, jak daleko od nás je sledovaná galaxie dnes a jak rychle se dnes pohybuje a zda vůbec ještě existuje nemáme ani ponětí. Pozorování vesmíru je jen pohledem do různě vzdálené vesmírné minulosti. Je zřejmé, že pozorujeme-li různě vzdálené galaxie, rovná se jejich vzdálenost ve světelných rocích zároveň vzdálenosti v čase (v rocích). Tím je dáno, že vzdálené galaxie pozorujeme ve vzdálenějším čase než galaxie bližší. Z toho vyplývá, že v minulosti se galaxie od sebe vzdalovaly rychleji než dnes, to znamená že rozpínání vesmíru se zpomaluje a protože světlo nejbližší galaxie má dokonce modrý posuv, je pravděpodobné , že již naopak začalo smršťování vesmíru. Teď ovšem nevím co co bude s tou “ temnou energií “, která má být příčinou stálého, dokonce zrychlujícího se rozpínání vesmíru . --2A00:CA8:A1F:E41A:C5FC:F63D:368B:E8B6 11. 1. 2024, 11:44 (CET)