Dobrič
Dobrič Добрич | |
---|---|
Pravoslavný chrám sv. Jiří | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°34′ s. š., 27°50′ v. d. |
Nadmořská výška | 225 m n. m. |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Dobričská |
Obština | Dobrič |
Dobrič | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 71 947 (31.12.2022[1]) |
Etnické složení | Bulhaři, Turci, Romové |
Náboženské složení | pravoslaví, islám |
Správa | |
Starosta | Jordan Jordanov |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+359)-058 |
PSČ | 9300 |
Označení vozidel | TX |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dobrič (bulharsky Добрич, rumunsky Bazargic) je město na severovýchodě Bulharska; jde o deváté největší město v zemi a o ekonomické a kulturní centrum oblasti Dobrudža. Leží 30 km od Černého moře a jeho letovisek, asi 50 km severně od Varny, 480 km od Sofie a 320 km od Staré Zagory. v roce 2022 zde žilo téměř 72 000 obyvatel.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První thrácké osídlení se datuje asi do 4.–3. století př. n. l., pocházejí z něj ojedinělé archeologické nálezy pohanských hrobů. Souvislé osídlení je zdokumentováno od konce 16. století při obchodní stezce k Černému moři, obyvatelstvo i jeho správu tvořili většinou osmanští Turci, existenci regionálního centra dokládá i fakt, že se zde narodil turecký sultán Ahmed III.. prosperita trvala do počátku 19. století. Město bylo známo řemesly a obchodem s vlnou, lnem, kůžemi, ovčím sýrem a dalšími zemědělskými produkty z okolí.
První bulharští osadníci se sem stěhovali z východních částí Bulharska po rusko-tureckých válkách (1810, 1828, 1845). Po krymské válce sem přesídlila velká skupina Bulharů z oblasti Kotle (Котленско). Postupně vytvořili náboženskou a kulturní společnost. V roce 1843 postavili první bulharský pravoslavný chrám sv. Jiří (Sveti Georgi/Свети Георги), a v roce 1844 založili bulharskou školu. Během rusko-tureckých válek v letech 1806–1812 a 1828–1829 obsadila Dobrič ruská armáda, ale po Bukurešťském míru se vrátila turecká správa, která skončila 27. ledna 1878. Po obnovení bulharského státu byla oblast Dobrudže rozdělena: sever připadl Rumunsku, jih Bulharsku. V roce 1882 byl název města změněn z tureckého na na bulharský Dobrič podle jména panovníka Dobrudže, bojara Dobrotiče. Po skončení druhé balkánské války v roce 1913 připadly Dobrič a jižní Dobrudža Rumunsku. Politické nepokoje v prvních desetiletích 20. století a tři po sobě jdoucí bulharské války město poznamenaly. Kromě kostela a zcela přestavěné synagogy nemá stavební památky.
Historické názvy města
[editovat | editovat zdroj]- Chadžoglu Pazarčik (Хаджиоглу Пазарджик / Hacıoğlu Pazarcık) – do roku 1882
- Добрич (Dobrič) – 1882–1913, 1916–1919 a 1940–1949, od 1990
- Bazargic – (Bazardžik) – 1913–1916 a 1919–1940
- Толбухин (Tolbuchin) – 1949–1990 (podle maršála Sovětského svazu Fjodora Ivanoviče Tolbuchina)
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Město je převážně průmyslové se strojírenskou a textilní produkcí. Oproti prosperijícím přímořským letoviskům je zdejší cestovní ruch pouze tranzitní.
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Ve městě jsou činné tři kostely bulharské pravoslavné církve, jeden kostel arménské církve a jedna mešita.
Kultura a turistické cíle
[editovat | editovat zdroj]- Literární památník a rodný dům Jordana Jovkova, galerie umění, etnografické muzeum,
- Koncertní síň, adaptovaná z bývalé synagogy (postavené v roce 1887).
- Dva národně obrozenecké pomníky (bulharského chána Asparucha a etnické skupiny Gagauzů.
- Ocelová věž vysílače s vyhlídkovou restaurací, 147 metrů vysoká, postavena v roce 2000.
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Fotbalový klub FC Dobrudža Dobrič byl založen roku 1919, hraje ve 2. bulharské lize a provozuje stadion o kapacitě 12 500 sedadel.
- Mezinárodní tenisová asociace ATP zde každoročně pořádá tenisový turnaj mužů.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ahmed III. (1673-1736) - turecký sultán, narodil se zde
- Jordan Jovkov (1880-1937) - bulharský spisovatel, žil zde
- Dora Gabe (rozená Isidora Petrova Peysach) (1888-1983) - bulharká spisovatelka a politička židovského ruského původu
- Kadriye Nurmambet (1933-2023) - krymskotatarská folková zpěvačka zvaná Slavík Dobrudži, zdejší rodačka
- Emel Emin (* 1938) - krymský Tatar, básník, spisovatel a turkolog
- Ivan Barnev (* 1973) - bulharský herec, narodil se zde
- Miroslav Kostadinov (* 1976) - bulharský zpěvák, narodil se zde
- Preslava (* 1984) - bulharská pop-folková zpěvačka, narodila se zde
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Białystok, Polsko
- Golmud, Čína
- Izmajil, Ukrajina
- Kropyvnyckyj, Ukrajina
- Kavadarci, Severní Makedonie
- Kırklareli, Turecko
- Pinsk, Bělorusko
- Saratov, Rusko
- Schaffhausen, Švýcarsko
- Zalaegerszeg, Maďarsko
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Crám Nejsv. Trojice
-
Pomník chána Asparucha
-
Hodinová věž
-
Synagoga
-
Muzeum literatury
-
Pomník Gagauzům
-
Televizní věž s rozhlednou
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Национален статистически институт (bulharsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobrič na Wikimedia Commons
- web města
- Info Dobrič