Douglas Mawson
| Douglas Mawson | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. května 1882 Shipley, Bradford,  Spojené království |
| Úmrtí | 14. října 1958 (ve věku 76 let) Brighton, Adelaide,  Austrálie |
| Místo pohřbení | St Jude's Cemetery |
| Alma mater | Sydneyská univerzita |
| Povolání | objevitel, geolog a filmový režisér |
| Zaměstnavatel | Adelaidská univerzita |
| Ocenění | Zakladatelova medaile (1915) Medaile století Davida Livingstona (1916) Bigsby Medal (1919) Mueller Medal (1930) Clarkeova medaile (1936) … více na Wikidatech |
| Choť | Francisca Adriana Mawson |
| Děti | Patricia Marietje Thomas[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Douglas Mawson (5. května 1882, Shipley – 14. října 1958, Brighton) byl australský cestovatel, polárník, horolezec a geolog.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Anglii, ale jeho rodina odešla do Austrálie, když mu byly čtyři roky. Vystudoval geologii a důlní inženýrství na Univerzitě v Sydney, také u geologa Edgewortha Davida. Po studiích na univerzitě krátce učil. Roku 1903 se stal členem týmu, který měl geologicky zmapovat Nové Hebridy v Tichém oceánu. Roku 1905 začal učit na univerzitě v Adelaide, kde se nakonec stal profesorem mineralogie a geologie. Jako geolog byl průkopníkem v oblasti výzkumu uranu a dalších minerálů spojených s radioaktivitou.
Roku 1907 se připojil k antarktické expedici Ernesta Shackletona, jakožto zeměměřič. Roku 1908 spolu s Davidem Edgeworthem a ještě jedním členem výpravy jako první dobyli sopečný vrchol Mount Erebus, vysoký asi 3 780 m a pokrytý ledem. Jako první Mawson také zaznamenal posun magnetického pólu Země.
Výprava přinesla Mawsonovi velký kredit, a tak byl roku 1911 pověřen Austrálií a Novým Zélandem zorganizovat výpravu, která by prozkoumala neznámou a nezmapovanou ledovou pláň západně od magnetického pólu. Výprava však dopadla katastrofálně. Zemřeli oba Mawsonovi společníci, ocitl se sám, bez zásob, bez psů a musel pěšky urazit sto mil ve vánici do nejbližšího civilizovaného místa. V jednu chvíli mu dokonce slezla kůže z chodidel. Přesto přežil.
V roce 1914 ho britská královna povýšila do šlechtického stavu. Své antarktické zkušenosti shrnul do dvoudílné knihy The Land of the Blizzard (1915).
Navzdory neúspěchu z roku 1911 se Mawson rozhodl k další výpravě do Antarktidy roku 1929, kterou financovala krom Austrálie a Nového Zélandu i Británie. Výprava tentokrát uspěla, neboť byla již technicky vybavena a prvně masivně k průzkumu Antarktidy užila letouny. Austrálie si na základě této výpravy činí nároky na určitá území Antarktidy ("Australský sektor"), jehož hlavní základna nese Mawsonovo jméno.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Australian Dictionary of Biography. Melbourne University Publishing. 1966. ISBN 0-522-84236-4. Dostupné online. [cit. 2019-08-08].
- ↑ http://www.encyclopedia.com/topic/Sir_Douglas_Mawson.aspx
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Douglas Mawson na Wikimedia Commons
