Edvard Jan Brynych

Edvard Jan Nepomuk Brynych
Jeho biskupská Milost; Edvard Jan Nepomuk Brynych
	19. královéhradecký biskup
	Biskup Edvard Brynych, po 1892
Církev	římskokatolická
Předchůdce	Josef Jan Ev. Hais
Nástupce	Josef Doubrava
Znak
Osobní údaje
Datum narození	4. května 1846
Místo narození	Vlásenice-Drbohlavy ; Rakouské císařství
Datum úmrtí	20. listopadu 1902 (ve věku 56 let)
Místo úmrtí	Hradec Králové; Rakousko-Uhersko
Povolání	Církevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prof. Edvard Jan Nepomuk Brynych, pokřtěn jako Eduard Josef (4. května 1846, Vlásenice-Drbohlavy^[1] – 20. listopadu 1902 Chrast^[2]) či jen Eduard Brynych se na přelomu let 1892 a 1893 stal 14. sídelním biskupem královéhradeckým. Jeho zásluhou se na přelomu století projevil obrodný proces. Byl organizátorem katolického spolkového, politického a náboženského života. V roce 1897 svolal do Hradce Králové diecézní sjezd, se zaměřením na spolupráci skupin katolíků. Zasloužil se o vybudování spolkového a tiskového domu – Adalbertina. Podporoval vznik sportovní organizace Orla. Orel Královéhradeckého kraje nesl název Brynychova župa.

Zápas s nacionalismem

Konec 19. století byl poznamenán růstem sociálního tlaku a nacionalismu. Například v Trutnově, ležícím na území královéhradecké diecéze, tvořili na přelomu 19.–20. století Češi pouze pětinu obyvatel. Již předchůdce Edvarda Brynycha biskup Hais chtěl napomoci v Trutnově české menšině zavedením českých bohoslužeb roku 1886, avšak pro odpor německých nacionalistů se mu nepodařilo prosadit výstavbu českého kostela. V péči o české menšiny pokračoval Edvard Brynych, který zavedl v Trutnově, Žirči a Dubenci české bohoslužby. Odpor nacionalistů proti biskupovi a menšinám zesílil po odmítnutí německého kandidáta na farní úřad v Dolním Lánově. Němečtí nacionalisté zamezili přístupu Čechů na jejich bohoslužby. V Trutnově pak situaci řešili zřízením vlastní bohoslužebné místnosti v soukromém domě.

Zápas o pozice vyústil v požadavku Němců k zřízení vlastních biskupství v rámci pražské církevní provincie a to v Chebu a Kutné Hoře. Papež vyslyšel přání biskupa Brynycha a českého duchovenstva a plán na rozdělení diecéze odmítl. Kolem roku 1905 podobný plán znovu rovněž odmítl.

Postoje k suchodolským zjevením

Eduard Brynych se krátce po nástupu do úřadu biskupa královéhradeckého musel vyjádřit k událostem, které měly probíhat zhruba od druhé poloviny (10. srpna) roku 1892 v Suchém Dole na Náchodsku celé tři roky. Tehdy čtrnáctiletá dívka Kristina Ringlová zde měla prožívat zjevení Panny Marie a místo se stalo cílem procesí věřících. Jeho postoje byly k těmto událostem negativní a taktéž i v pozdějších letech je katolická církev nikdy zcela neuznala (obnovený kostelík z roku 1897 po požáru v roce 2010 vysvětil 8. července 2012 kardinál Dominik Duka za přítomnosti krajského hejtmana a několika stovek věřících).

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Denní zprávy. Národní listy. 20.11.1902, s. 2. Dostupné online.

Literatura

VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 239.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Edvard Jan Brynych na Wikimedia Commons
Dílo Pastýřský list biskupa Eduarda Brynycha z 15. října 1893 k tzv. suchodolským zjevením ve Wikizdrojích (uveden celý text)
Dílo Pastýřský list biskupa Eduarda Brynycha vydaný 10. července 1894 k tzv. suchodolským zjevením ve Wikizdrojích (uveden celý text)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Edvard Jan Brynych
Digitalizovaná díla Edvarda Jana Brynycha v České digitální knihovně
Záznam o narození a křtu v matrice na stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni

19. biskup královéhradecký
Předchůdce: Josef Jan Evangelista Hais	1892–1902 Edvard Jan Brynych	Nástupce: Dr. Josef Doubrava

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] Denní zprávy. Národní listy. 20.11.1902, s. 2. Dostupné online.

[1]

[2]

Seznam královéhradeckých biskupů

Královéhradečtí diecézní biskupové	1. 1659–1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • 2. 1668–1675 Jan Bedřich z Valdštejna • 3. 1676–1698 Jan František Kryštof z Talmberka • 4. 1698–1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova • 5. 1701–1710 Tobiáš Jan Becker • 6. 1710–1721 Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 7. 1721–1731 Václav František Karel Košín • 8. 1731–1733 Mořic Adolf Karel Saský • 9. 1733–1753 Jan Josef Vratislav z Mitrovic • 10. 1753–1763 Antonín Petr Příchovský z Příchovic • 11. 1763–1774 Heřman Hannibal Blümegen • 12. 1775–1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu • 13. 1776–1780 Josef Adam Arco • 14. 1780–1794 Jan Leopold z Haye • 15. 1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 16. 1818–1830 Alois Josef Krakovský z Kolovrat • 17. 1831–1875 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu • 18. 1875–1892 Josef Jan Evangelista Hais • 19. 1892–1902 Edvard Jan Brynych • 20. 1903–1921 Josef Doubrava • 21. 1921–1931 Karel Kašpar • 22. 1931–1956 Mořic Pícha • 1956–1969 admin. Václav Javůrek • 1969–1989 admin. Karel Jonáš • 23. 1989–1998 Karel Otčenášek¹ • 24. 1998–2010 Dominik Duka • 25. od r. 2011 Jan Vokál	Znak královéhradeckého biskupství

Královéhradečtí světící biskupové	1. 1769–1775 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1920–1921 Karel Kašpar • 3. 1992–2023 Josef Kajnek

^Pozn. kurz. = pomocný biskup nebo administrátor; ¹Karel Otčenášek byl od r. 1998 do své smrti v r. 2011 osobní arcibiskup