Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Ekonomika Srbska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ekonomika Srbska
Nový Bělehrad
Nový Bělehrad
MěnaSrbský dinár (RSD)
Fiskální obdobíKalendářní rok
Obchodní organizaceCEFTA, BSEC
Statistické údaje
HDP $106,537 mld. (2016, PPP)[1]
$39,541 mld. (2016, Nominal)[1]
Změna HDP+3,8% (Q1 2016)[2]
HDP na obyvatele$14 938(2016, PPP)[1]
$5 544 (2016, Nominal)[1]
HDP podle sektorůslužby: 51,1%
průmysl: 38,5%
zemědělství: 10,4% (2015 odhad)[3]
Inflace (CPI)1,9 % (2015)[3]
Míra chudoby9,2 % (2014)[3]
Pracovní síla2,9 mil. (2015 odhad)[3]
Pracovní síla podle sektorůslužby: 62,5 %
zemědělství: 21,9 %
průmysl: 15,6 % (2014 odhad)[3]
Nezaměstnanost16 % (2016)[2]
Zahraničí
Vývoz$17,34 mld. (2015)[2]
Dovoz$21,01 mld. (2015)[2]
Veřejné finance
Veřejný dluh71,5 % HDP (duben 2016, odhad)[3]

Srbská ekonomika je založena na různých odvětvích služeb, průmyslu a zemědělství. Na přelomu 80. a 90. let 20. století, na začátku ekonomické transformace, byl stav příznivý, avšak na hospodářství měly velmi negativní dopad ekonomické sankce OSN z let 19921995, poničení infrastruktury a průmyslu během leteckých útoků NATO v roce 1999, ale také ztráta obchodních vazeb z bývalé Jugoslávie a RVHP. Hlavní problémy ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (20 % v roce 2005) a stále nedostačující ekonomické reformy.

Po svrhnutí bývalého jugoslávského federálního prezidenta Slobodana Miloševiće v říjnu 2000 zažila země zrychlení ekonomického růstu (k roku 2006 byl meziroční nárůst ekonomiky 6,3 %,[4]) a začala se připravovat na členství v Evropské unii, která je jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Srbsko trpí příliš vysokým exportním deficitem a nemalým státním dluhem. Je však očekáváno několik důležitých ekonomických impulsů, které by měly rychlost růstu hospodářství znatelně zlepšit již v několika následujících letech.[kdy?] Srbsku se také někdy říká „Balkánský tygr“ (odvozeno od asijských tygrů), díky jeho nedávnému rychlému růstu.[5] To však nemění nic na tom, že absolutní hodnoty HDP jsou stále mnohem nižší než v 90. letech.

Očekávaný HDP pro rok 2006 byl 50 688 miliard USD, což je 6771 USD na obyvatele. Růst v roce 2005 byl 6,3 %,[6] v roce 2006 pouze 5,8 %.[7]

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]
Nezaměstnanost podle sektoru (2005)
Terciární: 57,9 %
Sekundární: 25,5 %
Primární: 16,6 %
Celková pracovní síla: 3,22 milionů
Celková nezaměstnanost: 20,9 %

Zdroj: https://web.archive.org/web/20100413003231/http://webrzs.stat.gov.rs/axd/en/drugastrana.php?Sifra=0018&izbor=odel&tab=152

Průměrný příjem: $ 5713
Státní rozpočet (2005)
Příjmy: $ 11,45 miliard
Náklady: $ 11,12 miliard
Obchod (2004)
Export: $ 3701 milionů (34,3 % nárůst)
Import: $ 11 139,2 milionů (49,1 % nárůst)
Obchod celkem: $ 14 820.2 milionů (31,1 % nárůst)
Výsledek obchodu: −$ 7438,2 milionů
Obchod (2005)
Export: $ 4080 milionů (31,1 % nárůst)
Import: $ 9540 milionů (4,7 % nárůst)
Obchod celkem: $ 13 630 milionů (11,4 % nárůst)
Výsledek obchodu: −$ 5450 milionů (snížení deficitu)
Další statistická data
Inflace: 13,7 % (2004), 16,5 % (2005)
Zahraniční dluh: cca15 miliard (58,4 % HDP)
Celkové zahraniční investice v roce 2005: $ 1,5 miliard
Celkové zahraniční investice v roce 2006: $ 5,4 miliard
Privatizační kupóny v roce 2005: $774 milionů
Rezervy cizích měn: $ 12,8 milionů (konec roku 2006)

Měnou země je srbský dinár = 0,0085 euro; 0,0097 USD.[kdy?] V Kosovu se však používá euro. Centrální bankou je Národní banka Srbska.

Zahraniční vztahy

[editovat | editovat zdroj]

Srbsko je jedinou evropskou zemí, která má podepsané smlouvy o volném obchodu jak s Evropskou unií tak i s Ruskou federací.[8]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Serbia na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Report for Selected Countries and Subjects [online]. International Monetary Fund [cit. 2016-04-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d National Bank of Serbia [online]. National Bank of Serbia [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f CIA [online]. Dostupné online. 
  4. Domácí spotřeba pohání růst ve východní Evropě. www.ebrd.com [online]. [cit. 2007-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-01. 
  5. http://www.chron.com/disp/story.mpl/ap/world/4346608.html[nedostupný zdroj]
  6. webrzs.stat.gov.rs [online]. [cit. 17-02-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-10-2009. 
  7. Archivovaná kopie. www.srbija.sr.gov.yu [online]. [cit. 2007-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-29. 
  8. Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]