Emil Bobrowski
Dr. Emil Bobrowski | |
---|---|
Emil Bobrowski | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1913 – 1918 | |
Poslanec Sejmu | |
Ve funkci: 1919 – 1929 | |
Člen Polského senátu | |
Ve funkci: 1930 – 1938 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Polská soc. dem. Haliče a Slezska (Polský klub) Polská socialist. str. (Związek Polskich Posłów Socjalistycznych) Bezpartyjny Blok Współpracy z Rządem Parlamentarna Grupa Pracy |
Narození | 18. dubna 1876 Niepołomice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. dubna 1938 Krakov Polsko |
Alma mater | Jagellonská univerzita |
Ocenění | Řád znovuzrozeného Polska velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska stříbrný kříž řádu Virtuti Militari |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emil Bobrowski (18. dubna 1876 Niepołomice[1] – 12. dubna 1938 Krakov[1]) byl rakouský lékař a politik polské národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období poslanec Sejmu a člen Polského senátu. Původně politik polské sociální demokracie, od konce 20. let se přiklonil ke spolupráci se sanačním režimem.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval gymnázium v Krakově, kde maturoval roku 1894. Pak studoval medicínu na Jagellonské univerzitě. Už během studií byl členem studentských organizací. Roku 1900 se stal odpovědným redaktorem listu Krytyka. V letech 1904–1907 pracoval jako lékař nemocniční pokladny v Krakově, od roku 1907 do roku 1914 a znovu v letech 1917–1918 pak zastával funkci ředitele okresní nemocniční pokladny v Podgórze. Od roku 1908 byl městským radním a od roku 1912 předsedou střeleckého spolku v Podgórze.[1] V době svého působení v parlamentu se uvádí jako lékař nemocniční pokladny v Podgórze.[2][3]
V roce 1895 se stal členem pozdější Polské sociálně demokratické strany Haliče a Slezska a v letech 1904–1919 byl členem jejího výkonného výboru (v období let 1904–1913 tajemníkem výkonného výboru).[1]
Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách do Říšské rady roku 1913, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 19.[4] Byl zvolen 23. září 1913 a poslanecký slib složil 21. října 1913. V parlamentu nahradil rezignujícího poslance Witolda Korytowského.[5]
V roce 1913 se uvádí jako polský sociální demokrat.[6] Po volbách roku 1913 byl na Říšské radě členem poslaneckého Polského klubu.[4]
Za první světové války působil v letech 1914–1917 v polských legiích jako vojenský komisař Jędrzejowě a Słomnikách. Od roku 1914 byl polním lékařem, od roku 1915 hlavním lékařem 4. pěchotního pluku. Od roku 1916 zastával post náčelníka (od roku 1917 zástupce náčelníka) zdravotnického odboru polských legií. V letech 1918–1919 působil jako náčelník zdravotnického odboru u Polské likvidační komise.[1]
Jeho politická dráha pokračovala i v meziválečném období. V roce 1916 se stal městským radním v Krakově a od roku 1922 do roku 1923 byl náměstkem starosty Krakova. Od roku 1919 patřil k Polské socialistické straně. V letech 1924–1925 zasedal v jejím výkonném výboru. V roce 1928 se ovšem se stranou rozešel, rezignoval na všechny stranické funkce a přiklonil se k provládnímu táboru. Ve formaci Bezpartyjny Blok Współpracy z Rządem vedl od roku 1931 dělnickou sekci.[1]
Od roku 1919 do roku 1929 byl poslancem polského Sejmu (do roku 1922 ústavodárný Sejm). Zastupoval poslanecký klub Związek Polskich Posłów Socjalistycznych, později nazývaný Związek Parlamentarny Polskich Socjalistów. V roce 1922 byl jeho místopředsedou. Na mandát v Sejmu rezignoval 22. března 1929. Od roku 1930 až do své smrti roku 1938 zasedal coby člen Polského senátu. V senátu od roku 1930 reprezentoval Bezpartyjny Blok Współpracy z Rządem, od roku 1935 klub Parlamentarna Grupa Pracy.[1]
V roce 1927 se stal vrchním lékařem v nemocniční pokladně v Krakově. V letech 1929–1932 působil ve funkci ředitele krajského svazu nemocničních pokladen. V letech 1934–1935 pracoval coby lékař sociální pojišťovny v Krakově. Získal Řád Polonia Restituta[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h Bobrowski Emil 1876-1938 [online]. sejm.gov.pl [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. (polsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 71. (německy)
- ↑ Bobrowski, Emil [online]. baza-nazwisk.de [cit. 2016-02-07]. Emil Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=59&size=45
- ↑ Arbeiterwille, 24. 9. 1913, s. 8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Bobrowski na Wikimedia Commons
- Absolventi Jagellonské univerzity
- Polští lékaři
- Rakouští lékaři
- Polští novináři
- Polští místní politici
- Členové Polského klubu
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Členové Polské sociálně demokratické strany Haliče a Slezska
- Poslanci Sejmu
- Senátoři Polského senátu
- Polští socialisté
- Nositelé Řádu znovuzrozeného Polska
- Narození v roce 1876
- Narození 18. dubna
- Úmrtí v roce 1938
- Úmrtí 12. dubna