Ferdinand II. Medicejský
| Ferdinand II. Medicejský | |
|---|---|
| velkovévoda toskánský | |
 Ferdinand II. na portrétu Justa Sustermanse | |
| Doba vlády | 1621 – 1670 |
| Narození | 14. července 1610 Florencie |
| Úmrtí | 23. května 1670 Florencie |
| Pohřben | bazilika San Lorenzo ve Florencii |
| Předchůdce | Cosimo II. Medicejský |
| Nástupce | Cosimo III. Medicejský |
| Manželka | Vittoria Della Rovere |
| Potomci | Cosimo III. (1642–1723) Francesco Maria (1660–1711) |
| Rod | Medicejští |
| Otec | Cosimo II. Medicejský |
| Matka | Marie Magdalena Habsburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand II. Medicejský (14. července 1610, Florencie – 23. května 1670, Florencie) byl v letech 1621–1670 toskánský velkovévoda.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako nejstarší syn (druhé dítě), velkovévody Toskánska, Cosima II. Medicejského a jeho manželky velkovévodkyně Marie Magdaleny. Nastoupil na trůn po smrti svého otce 28. února roku 1621. Do roku 1628 vládly za Ferdinanda jako regentky jeho matka a babička velkovévodkyně toskánská Kristina Lotrinská. Dne 26. září roku 1633, si Ferdinand vzal Vittorii della Rovere.
Se svou ženou Vittorií měl dvě děti, které přežily do dospělosti; Cosima v roce 1642 a Francesca Mariu de' Medici v roce 1660.[1] Francesco byl plodem krátkého usmíření. Po narození Cosima se tito dva odcizili; Vittoria přistihla Ferdinanda v posteli s pážetem, hrabětem Brutem della Molera. Ferdinandovy sexuální preference se týkaly převážně mužů. Mezi jeho milence mohl patřit vědec a Ferdinandův osobní lékař Francesco Redi.[2]
Na trůn po jeho smrti nastoupil jeho syn Cosimo III. Medicejský.
Vláda
[editovat | editovat zdroj]
Zpočátku zůstala jeho vláda pod vlivem jeho matky a babičky. Postupně se stala samostatnější a jeho významným počinem bylo snížení nákladů na velkovévodský dvůr. Různými opatřeními se snažil zabránit rozšíření morové epidemie, která postihla Toskánsko v roce 1630 a která i přesto zahubila 10 % tehdejšího obyvatelstva. Tyto činy mu přinesly velkou oblibu i proto, že spolu se svými bratry poskytoval osobní půjčky obyvatelstvu. Soulad s jeho bratry je jedním z hlavních příznaků jeho vlády. V zahraniční politice se příliš neangažoval až do roku 1643, kdy vstoupil do neúspěšné války o hrabství Castro, která měla zabránit rozšiřování papežských států. Ferdinand Toskánsko mírně rozšířil tím, že skoupil dědictví dvou malých sousedních hrabství (1633 – Santa Fiora, 1649 – Pontremoli). Za jeho vlády se projevily první známky úpadku toskánské ekonomiky především v důsledku moru a nákladů během války o Castro.[3]
Byt též členem společnosti Accademia del Cimento, kterou založil jeho bratr Leopold.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://genealogy.euweb.cz/italy/medici3.html#Fe2
- ↑ Storia gay - L'omosessualtà presso la famiglia de' Medici. www.giovannidallorto.com [online]. [cit. 2023-05-15]. Dostupné online.
- ↑ DIAZ, Furio; COPPINI, Romano Paolo. Il Granducato di Toscana. [s.l.]: UTET, 1976. S. 367. (italsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ACTON, Harold. The Last Medici. [s.l.]: Macmillan, 1980. ISBN 0333293150. (anglicky)
- COTTA STUMPO, Irene. In: Dizionario Biografico degli Italiani. [s.l.]: [s.n.], 1996. Volume 48. Heslo FERDINANDO II de' Medici, granduca di Toscana. (italsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand II. Medicejský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Cosimo II. Medicejský |
.PNG){kind=small}
|
Toskánský velkovévoda 1620–1670 |
|
Nástupce: Cosimo III. Medicejský |
