Ferdinand Zinke
| Ferdinand Zinke | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. září 1856 Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. prosince 1921 (ve věku 65 let) Roudnice nad Labem  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Roudnici nad Labem |
| Národnost | česká |
| Povolání | lékárník, politik, sportovní průkopník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Zinke (14. září 1856 Uhersko[1] – 11. prosince 1921 Roudnice nad Labem) byl český lékárník, finančník, politik a sportovec, průkopník kanoistiky a vodní turistiky. Vedle veřejného působení v Roudnici je znám především díky tomu, že roku 1875 se stal majitelem vůbec první kánoe v českých zemích.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Roudnici nad Labem do rodiny Františka Zinkeho, dlouholetého starosty, význačného měšťana a mj. spoluzakladatele městského hasičského sboru.[2] Od mládí sportoval, mj. se věnoval veslování na Labi. Po vychození obecné a střední školy začal studovat farmacii, patrně na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.
První kanoe v českých zemích
[editovat | editovat zdroj]V roce 1875 jakožto nadšenec pro vodní sporty zakoupil od Anličanů Stewense a Bradlyho, obchodníků (handlířů) se závodními koňmi kánoe, jednoduchý typ dřevěné několikamístné lodi používaný severoamerickými domorodými kmeny. Tito dva muži na oné lodi sjeli Vltavu a Malši z Kaplice do Českých Budějovic.[3] Zinke se tak stal vůbec prvním majitelem tohoto typu plavidla v českých zemích, které se zde následně stalo velmi populárním. Další kánoe se zde přitom objevily až roku 1910, kdy je z Kanady nechal přivézt velký propagátor sportu Josef Rössler Ořovský,[4] který je známý hlavně díky prvnímu páru lyží, které přivezl do Čech.
Roku 1877 se pak s místními sportovci podílel na založení veslařského klubu Český Athletic-Club,[5] jehož náčelníkem se stal posléze známý sportovec a životní dobrodruh Max Švagrovský.
Veřejná činnost
[editovat | editovat zdroj]
Po absolvování studia pak Zinke začal provozovat lékárnu v domě č. 9 v Roudnici, který zdědil po svém otci. Čile se zapojoval do městského komunitního života: po otcově vzoru byl členem městského zastupitelstva, předsedou obecní záložny, organizátorem venkovské reprezentační schůze České lékárnické společnosti roku 1899, zakladatelem a podporovatelem dobročinných spolků a nadací. V Roudnici byl dokonce natolik oblíben, že bylo uvažováno o zbudování Zinkeho pomníku v podobě sochy ještě za jeho života, což mj. kritizoval v jednom ze svých fejetonů Jan Neruda.
Nadále se spolupracoval na sportovním životě ve městě, působil mj. jako předseda Spolku pro pěstování her mládeže.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Ferdinand Zinke zemřel 11. prosince 1921 v Roudnici nad Labem ve věku 65 let a byl pohřben v rodinné hrobce na místním městském hřbitově.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ph.Mg. Ferdinand Zinke (1856-1921) - Find A Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Historie | JSDH Roudnice nad Labem [online]. [cit. 2021-12-30]. Dostupné online.
- ↑ EDUARD, Erben; JAROSLAV, Cícha. Divoká voda - cesta na vrchol. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 80 s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-0792-6. Google-Books-ID: wExtDwAAQBAJ.
- ↑ SYRUČEK, Milan. Voda, jak ji neznáte. [s.l.]: Epocha 208 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7425-105-4. Google-Books-ID: OOOjDwAAQBAJ.
- ↑ ČÁKA, Jan. Zmizelá Vltava. [s.l.]: Baroko & Fox 344 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85642-26-1. Google-Books-ID: lUe5AAAAIAAJ.