Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Fialkovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxFialkovec
alternativní popis obrázku chybí
Fialkovec Iochroma cyaneum
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlilkotvaré (Solanales)
Čeleďlilkovité (Solanaceae)
Rodfialkovec (Iochroma)
Benth., 1845
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fialkovec[1] (Iochroma) je rod rostlin z čeledi lilkovité. Jsou to keře s jednoduchými listy a dlouze trubkovitými, pestře zbarvenými květy. Vyskytují se v počtu asi 23 druhů v jihoamerických Andách, jeden druh roste na Galapágách. Některé druhy se pěstují jako okrasné rostliny, druh Iochroma fuchsioides slouží domorodcům v Kolumbii jako přísada ajahuasky.

Ilustrace I. fuchsioides z roku 1845

Fialkovce jsou trnité nebo beztrnné keře. Květy jsou pravidelné, úžlabní, převislé, jednotlivé nebo ve svazečcích po 2 až 8. Kalich je trubkovitý, u některých druhů nafouklý. Koruna je nápadných barev, nejčastěji modrá, fialová, oranžovočervená nebo žlutá, dlouze trubkovitá, až 7 cm dlouhá, na konci s krátkými zahnutými cípy. Tyčinek je 5 a jsou přirostlé ve spodní části korunní trubky. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a se stejným počtem komůrek s mnoha vajíčky. Blizna je dvoulaločná. Plodem je bobule obalená zvětšeným vytrvalým kalichem.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod fialkovec zahrnuje asi 24 druhů.[3] Je rozšířen v západních oblastech Jižní Ameriky od Kolumbie po Peru a na Galapágách. Nejvíc druhů roste v Peru (celkem 25, z toho 22 endemických). Druh I. ellipticum je endemit Galapág. V Brazílii rod fialkovec není zastoupen. Většina druhů roste v severní části jihoamerických And v Peru, Ekvádoru a Kolumbii v nadmořských výškách od 1100 do 3500 metrů.[3][4]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Květy fialkovců jsou opylovány blanokřídlými (včelami, vosami), pestřenkami, motýli a kolibříky. Různé druhy mají do různé míry specializované opylování. Druhy s červenooranžovými květy (I. confertiflorum, I. fuchsioides, I. gesnerioides) jsou klasicky opylovány kolibříky. Tento způsob se v rámci rodu vyvinul několikrát nezávisle z původního opylování hmyzem.[5][6]

Rod Iochroma je v rámci lilkovitých řazen do podčeledi Solanoideae, tribu Physaleae a podtribu Iochrominae. Výsledky fylogenetické analýzy naznačují, že rod není v současném pojetí monofyletický a některé druhy (I. australe, I. parvifolium, I. nitidum, I. grandiflorum, I. umbellatum) čeká přesun do jiných rodů.[7] V minulosti byl rod Iochroma někdy vřazován do rodu Dunalia (např. [8])

Druh I. fuchsioides je domorodými Indiány v jižní Kolumbii používán jako složka ayahuasky k zesílení vizí.[9] Některé druhy fialkovců jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné keře s nápadnými, pestře zbarvenými květy. V Jižní Americe se také vysazují jako živé ploty.[5]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. NOVARA, Lázaro Juan et al. Flora del Valle de Lerma. Solanaceae. Aportes botánicos de Salta. Dec. 2010, čís. 10. ISSN - 506X 0327 - 506X. 
  3. a b SMITH, Stacey Dewitt; BAUM, David A. Phylogenetics of the florally diverse Andean clade Iochrominae (Solanaceae). American Journal of Botany. 2006, čís. 93(8). Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-27.  Archivováno 27. 9. 2016 na Wayback Machine.
  4. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  6. SMITH, Stacey DeWitt; ANÉ, Cécile; BAUM, David A. The role of pollinator shifts in the floral diversification of Iochroma (Solanaceae). Evolution. 2008. Dostupné online. 
  7. OLMSTEAD, Richard G. et al. A molecular phylogeny of the Solanaceae. Taxon. Nov. 2008, čís. 57(4). 
  8. MCVAUGH, Roberts. Flora of Peru. Solanaceae. Fieldiana. Jun 1941, čís. 13. 
  9. SCHULTES, Richard Evans; HOFMANN, Albert; RÄTSCH, Christian. Plants of the Gods. Vermont: Healing Arts Press, 1957. ISBN 0-89281-979-0. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]