Frekvence
Frekvence | |
---|---|
Název veličiny a její značka | Frekvence f |
Hlavní jednotka SI a její značka | hertz Hz |
Definiční vztah | |
Dle transformace složek | skalární |
Zařazení jednotky v soustavě SI | odvozená |
Frekvence (též kmitočet)[1] je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek. Například v obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Slovo frekvence pochází z latinského slova frequentia. Český pojem kmitočet roku 1875 zavedl Josef Durdík[2] pro počet kmitů (struny)[3] v čase. Je to obdoba německého Schwingungszahl.[4]
Frekvence
[editovat | editovat zdroj]- Symbol veličiny: f [5] nebo (řecké písmeno ný)
- Jednotka SI: hertz, značka jednotky: Hz (rozměr 1 Hz = 1 s−1)
- Často používané násobky: kilohertz (kHz), megahertz (MHz) a gigahertz (GHz)
- Další jednotky: otáčky za minutu (ot./min)
Vztah k jiným veličinám
[editovat | editovat zdroj]Mezi frekvencí a časovou periodou platí vztah
Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)
Frekvence a délka vlny
[editovat | editovat zdroj]U periodického vlnění se vlnová délka (délka vlny) určí podle vzorce , jednotky [m; m/s, Hz], kde je rychlost šíření vlnění v prostředí, délka vlny a frekvence. Pro elektromagnetické vlnění ve vakuu je rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v daném prostředí.
Dřívější užití v rozhlasovém vysílání
[editovat | editovat zdroj]Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky.
Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 megacyklů (100 Mcyc/s, cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly se dnes nepoužívá. Přestože se nejedná o jednotku SI, používá se u vzorkování jako vzorkovací frekvence jednotky vzorků za sekundu (100 MS/s, vzorky za 1 s).[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČSN ISO/IEC 80000-3 (2007) Veličiny a jednotky, část 3: Prostor a čas
- ↑ [1] „Slovo kmitočet nebylo zavedeno do literatury Strouhalem, nýbrž pochází od Jos. Durdíka, jenž ho užil dávno před tím v Rozpravách z oboru věd přírodních a ve Všeobecné estetice“
- ↑ DURDÍK, Josef. Všeobecná aesthetika [online]. 1875. Dostupné online.
- ↑ MALÁT, Jan. Hudební slovník [online]. 1891 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ NEČÁSEK, Sláva. Radiotechnika do kapsy. Praha 1: SNTL, 1981. Kapitola Základní elektrotechnické vztahy, s. 16.
- ↑ http://elektrika.cz/data/clanky/kmit980515
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu frekvence na Wikimedia Commons
- Téma Frekvence ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo frekvence ve Wikislovníku