Již od mládí byl hráčem Boloně. Od roku 1982 hrál mezi dospělými. V sezoně 1983/84 pomohl k postupu ze třetí do druhé ligy a v sezoně 1987/88 i do nejvyšší ligy. Do nejvyšší ligy zasáhl ale v dresu Juventusu, který jej v roce 1988 koupil za 4,5 miliard lir. První trofej vyhrál v evropských pohárech a to pohár UEFA 1989/90. Další přidal opět poháru UEFA 1992/93 a také prohrál ve finále (1994/95). Jediný titul získal v sezoně 1994/95. Největší úspěch ve své kariéře bylo vítězství v LM 1995/96. Za 8 letech co hrál u Bianconeri odehrál celkem 319 (213 v Serii A) utkání a vstřelil 25 (15 v Serii A) branek. V létě 1996 odešel do své rodné Boloně, kde hrál ještě 3 roky. V sezoně 1998/99 získal Pohár Intertoto a došel s klubem až do semifinále poháru UEFA. Fotbalovou kariéru ukončil v roce 2000 po 663 (329 v Serii A) utkání.
Řád zásluh o Italskou republiku (1991)[5].svg){kind=small}
Stříbrná medaile za atletickou statečnost (1990)[6].svg){kind=small}
Bronzová medaile za atletickou statečnost (1995)[6]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giancarlo Marocchi na Wikimedia Commons 