Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Grand Prix Pau 1950

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Francie Grand Prix Pau 1950
Nemistrovský závod v sezóně 1950
Detaily závodu
Datum10. duben 1950
Oficiální názevXI Grand Prix de Pau
MístoPau
Délka trati2,769 km
Délka závodu110 kol, 304,590 km
Pole position
PilotArgentina Juan Manuel Fangio
Čas1:43.1
Nejrychlejší kolo
PilotArgentina Juan Manuel Fangio
Čas1'42"8
Stupně vítězů
PrvníArgentina Juan Manuel Fangio
DruhýItálie Luigi Villoresi
TřetíFrancie Louis Rosier

XI Grand Prix de Pau byl v pořadí druhý závod vypsaný pro vozy Formule 1. Jezdecké pole se rozdělilo do dvou táboru, protože ve stejný den se jela na ostrovech i Richmond Trophy, které se zúčastnily především britští piloti.

V letech 19461948, Alfa Romeo startovala maximálně ve čtyřech závodech v sezóně. Rok 1950 je ale rokem výjimečným, poprvé se bude bojovat o body, které rozhodnou o mistru světa F1. Přesto se Alfa neúčastnila velkého množství závodu, vůz 158 bylo možno vidět prakticky na závodech započítávaných do mistrovství světa a závodů organizovaných na italské půdě a téměř ve všech triumfovala. Naopak Ferrari se účastnilo co největšího počtu závodu.

V roce 1940 Enzo Ferrari založil vlastní tým z počátku používal vozy Alfa Romeo označené „Bimotore“ nebo „Alfetta“ Protože ve smlouvě uzavřené s milánskou značkou nesměl používat v názvu týmu své jméno. První Ferrari proto neslo lakonicky jméno vůz 815. Ale, už v roce 1947 bylo jméno Ferrari oficiálně zaregistrováno pro různé disciplíny automobilového sportu, jako je formule 1, formule 2, Gran Turismo atd.

Tým Enza Ferrariho přivezl tři vozy. Jednu velkou F1 z roku 1949, typ 125 1,5litrový přeplňovaný dvanáctiválec o výkonu 235 koní a jeden vůz formule 2 typ 166, 2litrový atmosférický dvanáctiválec. Villoresiho a Ascariho v továrním týmu doplnil Raymond Sommer na soukromém Ferrari samozřejmě v modré barvě.

Velkým konkurentem Ferrari je další italská značka Maserati. Tým Achille Varzi připravil vozy 4CLT/48 s výkonem 280 koní pro argentinskou dvojici FangioGonzalez. Zatímco Fangia nebylo zapotřebí představovat, Gonzalez byl v Evropě mužem neznámým. Svou zdatnost prokázal v úvodu roku při jihoamerické šňůře v kategorii volné formule. Další Maserati pilotoval zkušený Louis Chiron.

Talbot na domácí trati reprezentovali pouze čtyři soukromé vozy Louise Rosiera, Levegha, Étancelina a Pozziho. Tovární tým Simca připravila tři vozy s novým motorem 1490 o výkonu 100 koní, ale stále bez kompresoru, pro Francouze Trintignanta, Manzona a Simona.

Na okruhu se sešlo přes 40 000 diváků, což donutilo organizátory narychlo postavit tribunu v parku Beaumont al Casino.

Hned čtyři piloti překonali rekord okruhu z roku 1939 už během tréninku. Ten se stal bojem o první příčku mezi Fangiem a Villoresim, zatímco Raymond Sommer nejrychlejší v prvním tréninku vybojoval třetí pozici na startu. Pouze Louis Rosier na voze Talbot narušil nadvládu italských vozů.

Sluncem zalité ulice města Pau přivítali 13 jezdců na startovním roštu. Hned po startovním signálu ztratil výhodu prvního místa Fangio, přehnali se přes něj jak Villoresi tak Sommer. Ital prolétl první kolo vysokou rychlostí (1:51,7) následován Sommerem, Fangiem, Gonzalezem a dalšími. Staří lišáci Chiron a Étancelin moc dobře vědí co takové ďábelské tempo přináší, chybu a ztrátu několika míst. Villoresi ale neustale zrychloval a přibližoval se tak starému rekordu (1:46,0).

Tři uprchlíci, Villoresi, Sommer a Fangio, se rychle vzdalovali Gonzalezovi, který kroužil osamocen před další skupinkou pronásledovatelů. Zatímco na čele závod Sommer i Fangio utočili na Villoresiho v hlouby pole se Ascari potýkal s technikou a v 10. kole to vzdal. Sommer využil Italova zaváhaní a předjel ho. Stejně úspěšný je i Fangio o par metru dále. Posléze se nevyvaroval chyb ani Sommer a Fangio bleskurychle reaguje a ujímá se vedení, Sommer a Villoresi teď bojuji spolu o druhou pozici. Sommer je čím dal roztržitější a následují hodiny, tuto školáckou chybu trestá Villoresi předjetím a začíná pronásledovat Fangia. Ve 40. kole už jen Villoresi, Sommer a Rosier nemají ztrátu jednoho kola na vedoucího Argentince. Do cíle přijíždí Fangio s náskokem 30 sekund na Villoresiho, třetí Rosier už ztrácí víc než minutu a smolař Sommer je čtvrtý se ztrátou jednoho kola.

V cíli je obrovský chumel okolo modro-žlutého (oficiální zbarvení jezdců z Argentiny) Maserati Juana Manuela Fangia, i ve Francii má tento Argentinec spoustu obdivovatelů. Davem se snaží prodrat i bratři Sojit, reportéři Argentinského radia, kteří doprovázejí Fangia během celé sezóny.

Tento rok se konal již XI. ročník Grand Prix Pau, když vůbec první Velká Cena na této trati se jela už v roce 1901 a prvním vítězem se stal M.Farman na voze Panhard. Nejúspěšnějšími jezdci jsou Philippe Étancelin a Nello Pagani, kteří zvítězili dvakrát a dnešním vítězstvím se k nim přidal i Juan Manuel Fangio, jenž tak obhájil vítězství z předešlého roku. Maserati tu zvítězilo už po páté a suverénně tak na této trati kraluje.

  • 10. duben 1950
  • Okruh Pau
  • 2769 m × 110 kol + 1 m = 304.590 km
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá
Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy
Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu


Pozice Č Jezdec Vůz Kolo Čas +/- Pole Nej. kolo
1 10 Juan Manuel Fangio Maserati 4CLT/48 110 3h14'20"0 0 1 1:42.8
2 2 Luigi Villoresi Ferrari 125 110 à 0'30"5 0 2
3 14 Louis Rosier Talbot T26C 110 à 1'02"5 1 4
4 6 Raymond Sommer Ferrari 125 109 à 1 kolo 1 3
5 22 Robert Manzon Simca-Gordini T15 106 à 4 kola 3 8
6 28 Pierre Levegh Talbot T26C 104 à 6 kol 4 10
7 20 Maurice Trintignant Simca-Gordini T15 103 à 7 kol 4 11
8 16 Charles Pozzi poleman
Georges Grignard
Talbot T26C 100 à 10 kol 5 13
x
Pozice Č Odstoupili Vůz Kolo Příčina +/- Pole Nej. kolo
Ret 18 Louis Chiron Maserati 4CLT/48 56 Osa 7
Ret 8 Philippe Étancelin Talbot T26C 53 Řízení 12
Ret 24 Andre Simon Simca-Gordini T15 32 Havárie 9
Ret 12 Jose Froilan Gonzalez Maserati 4CLT/48 25 Diferencial 5
Ret 4 Alberto Ascari Ferrari 166 F2 10 Osa 6
Pozice Č Nestartovali Vůz Kolo Čas +/- Pole Nej. kolo
DNS 26 Felice Bonetto Maserati 4CLT/50 Nestartoval

Nejrychlejší kolo

[editovat | editovat zdroj]
  • Juan Manuel Fangio 1:42,8 Maserati

Postavení na startu

[editovat | editovat zdroj]


_______3_______

Raymond Sommer
Ferrari
1:44.5

_______2_______

Luigi Villoresi
Ferrari
1:43.4
_______1_______

Juan Manuel Fangio
Maserati
1:43.1

_______5_______

José Froilan González
Maserati
1:46.0
_______4_______

Louis Rosier
Talbot
1:46.0


_______8_______

Robert Manzon
Simca
1:51.2

_______7_______

Louis Chiron
Maserati
1:47.3
_______6_______

Alberto Ascari
Ferrari
1:46.5

_______10_______

Pierre Levegh
Talbot
1:51.8
_______9_______

André Simon
Simca
1:51.8


_______13_______

Charles Pozzi
Talbot
1:52.8

_______12_______

Philippe Étancelin
Talbot
1:52.4
_______11_______

Maurice Trintignant
Simca
1:52.0

Startovní listina

[editovat | editovat zdroj]
Č. Tým Pilot Šasi Motor
2 Scuderia Ferrari Luigi Villoresi Ferrari 125 Ferrari V 12
4 Scuderia Ferrari Alberto Ascari Ferrari 166 F2/50 Ferrari V 12
6 Scuderia Ferrari Raymond Sommer Ferrari 125 Ferrari V 12
8 Privátní Philippe Étancelin Talbot-Lago T26C Talbot L 6
10 Scuderia Achille Varzi Juan Manuel Fangio Maserati 4CLT/48 Maserati L 4
12 Scuderia Achille Varzi José Froilan González Maserati 4CLT/48 Maserati L 4
14 Ecurie Rosier Louis Rosier Talbot-Lago T26C Talbot L 6
16 Privátní Charles Pozzi Talbot-Lago T26C Talbot L 6
16 Privátní Georges Grignard Talbot-Lago T26C Talbot L 6
18 Officine Alfieri Maserati Louis Chiron Maserati 4CLT/48 Maserati L 4
20 Equipe Gordini Maurice Trintignant Simca-Gordini T15 Gordini L 4
22 Equipe Gordini Robert Manzon Simca-Gordini T15 Gordini L 4
24 Equipe Gordini André Simon Simca-Gordini T15 Gordini L 4
26 Scuderia Milano Felice Bonetto Maserati 4CLT/50 Maserati L 4
28 Privátní Pierre Levegh Talbot-Lago T26C Talbot L 6

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
Pole position Vítězství Nej. kolo
Juan Manuel Fangio Juan Manuel Fangio Juan Manuel Fangio
Maserati 4CLT/48 Maserati 4CLT/48 Maserati 4CLT/48
1'43.1 3:14'20.0 1'42.8
172.240 km/h 162.36 km/h 174,134 km/h

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]