Gustav Brosch
| Gustav Matouš Brosch | |
|---|---|
 Gustav Matouš Brosch | |
| Narození | 22. září 1844 Chomutov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. srpna 1924 (ve věku 79 let) Štýrský Hradec  Rakousko |
| Povolání | námořní důstojník |
| Ocenění | Řád železné koruny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustav Matouš Brosch (22. září 1844, Chomutov[1] – 18. srpna 1924, Štýrský Hradec) byl rakouský důstojník a polárník. Zúčastnil se expedice, která objevila souostroví Země Františka Josefa.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Chomutově v národnostně smíšeném manželství (jeho otec byl Čech), ale rodiče mu pravděpodobně brzy zemřeli, protože byl vychováván u svého příbuzného městského mlynáře Krische a později ve vojenských výchovných ústavech. Byl přijat do kadetního ústavu v Krakově a na námořní akademii. V roce 1859 nastoupil službu ve válečném námořnictvu a o dva roky později získal hodnost kadeta. Vyznamenal se při hašení lodního požáru v bitvě u Visu roku 1866 a ve stejném roce byl povýšen na praporčíka řadové lodi. Sloužil na různých lodích v Jaderském a Severním moři a také na Dunaji, kde spolupracoval na odborné práci o řece a jejích přítocích. V roce 1871 byl povýšen na poručíka řadové lodi 2. třídy. V letech 1872–1874 se jako důstojník lodi Admiral Tegetthoff zúčastnil rakousko-uherské severopolární expedice.[2] Během pobytu u Wilczekova ostrova pracoval s Carlem Weyprechtem na magnetických měřeních a zúčastnil se části třetí saňové výpravy, při které si poranil nohu.
Po návratu byl povýšen na poručíka 1. třídy a po zpracování vědeckých výsledků z expedice získal rytířský titul. Poté působil jako dělostřelecký důstojník a postupně získal hodnosti korvetního kapitána, fregatního kapitána, kapitána řadové lodi a v roce 1899 byl jmenován kontradmirálem. Do výslužby odešel v roce 1904 s propůjčenou hodností viceadmirála.[2]
V Chomutově měl několik přednášek o významu a výsledcích expedice. Jeho dílo vyšlo pod názvem Die österreichisch-ungarische Polar-expedition unter Weyprecht und Payer. Za zásluhy při výpravě obdržel Řád železné koruny 3. třídy a řadu dalších vyznamenání a byl čestným členem Geografické společnosti ve Vídni.[2]
V roce 1875 se oženil s Marií Bittersmannovou z Chomutova a měli spolu dvě dcery, ale mladší z nich zemřela v raném věku. Zemřel v roce 1924 ve Štýrském Hradci.[2] Je po něm pojmenován Brožův ostrov nedaleko severního pobřeží většího Greelyho ostrova. On sám pojmenoval jeden z mysů v Zemi Františka Josefa jako Chomutovský mys (Cap Comotovia).[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Chomutov
- ↑ a b c d PAYER, Julius. V ledovém zajetí. Příprava vydání Jaroslav Hošek. Praha: Orbis, 1969. 292 s. Kapitola Gustav Matouš Brosch, s. 274–280.
- ↑ KTODA, Jaroslav. 725 dní v zajetí ledovců Arktidy. Památky, příroda, život. 1974, roč. 5., čís. 1–2, s. 17–19.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Země Františka Josefa. Část VI. [online]. empepa.net, 2011-04-17 [cit. 2015-05-24]. Dostupné online.
