Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Hans Driesch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hans Driesch
Rodné jménoHans Adolf Eduard Driesch
Narození28. října 1867
Bad Kreuznach
Úmrtí16. dubna 1941 (ve věku 73 let)
Lipsko
Místo pohřbeníNeuer Johannisfriedhof, Leipzig
Alma materUniverzita Jena
Freiburská univerzita
Gelehrtenschule des Johanneums
Povoláníbiolog, zoolog, filozof a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléLipská univerzita
Univerzita Heidelberg
Kolínská univerzita
Funkceprofesor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Adolf Eduard Driesch (28. října 1867 Bad Kreuznach16. dubna 1941 Lipsko) byl německý biolog, evolucionista a filosof, zakladatel moderního vitalismu.

Driesch studoval od roku 1886 ve Freiburgu u A. Weismanna, od roku 1887 v Jeně zoologii u E. Haeckela a botaniku. Od roku 1889 studoval mořskou biologii v Plymouthu, na výpravách do Indie a na ostrov Hvar a od roku 1891 pracoval na zoologické stanici v Neapoli. Od roku 1900 přednášel v Heidelbergu, od roku 1907 byl profesorem přirozené teologie v Aberdeenu (Skotsko), kde také napsal své hlavní dílo „Filosofie organického“ (Philosophie des Organischen). Od roku 1909 přednášel přírodní filosofii v Heidelbergu, od roku 1911 v Kolíně nad Rýnem a od roku 1921 filosofii v Lipsku. Zabýval se také parapsychologií a roku 1933 byl nacisty předčasně penzionován.[1]

Drieschova vědecká kariéra začala už v Neapoli, kde studoval zejména zárodky ježovek a podařilo se mu oddělit první rozdělené buňky jejich zygot. Studium jejich dalšího vývoje inspirovalo jeho vitalismus. Původně se totiž domníval, že z každé z nich se vyvine příslušná část organismu, k jeho překvapení se však každá vyvíjela k celku organismu. Z toho Driesch odvodil, že každá buňka zárodku je předem naprogramována ke svému cíli – dospělému organismu – podobně, jak to předpokládala Aristotelova entelechie. Základním rysem organismu je tedy jeho celistvost a zaměřenost k cíli, jak se projevuje např. v dorůstání orgánů nebo v reprodukci.

Drieschův vědecký a filosofický vitalismus vyvolal značnou kritiku jednak z hlediska pozitivismu, jednak ze strany novokantovství. Když se v pozdějším věku věnoval stále víc parapsychologii, byl vědeckou obcí odmítnut. Nicméně k některým z jeho náhledů se později vrátila molekulární biologie nebo teorie autopoiesis chilského biologa H. Maturany.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • H. Driesch, Člověk a svět. Praha 1933
  • H. Driesch, Základní problémy psychologie. Praha 1933
  • Ottův slovník naučný nové doby, 3:251, heslo „Hans Driesch“

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]