Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Henry Fox, 1. baron Holland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henry Fox, 1. baron Holland
Narození28. září 1705
Kensington
Úmrtí1. července 1774 (ve věku 68 let)
Holland House
Alma materEtonská kolej
Povolánípolitik
Politická stranaWhigové
Nábož. vyznáníanglikánství
ChoťCaroline Fox, 1st Baroness Holland (od 1744)[1][2]
DětiHenry Edward Fox[1]
Stephen Fox, 2nd Baron Holland[1]
Charles James Fox[3][1]
RodičeStephen Fox[1] a Christiana Hope[3][1]
PříbuzníStephen Fox-Strangways, 1st Earl of Ilchester[1] (sourozenec)
Louisa Amelia Fox[3][1], Caroline Amelia Fox[3][1] a Henry Stephen Fox[3] (vnoučata)
FunkceLeader of the House of Commons (1755–1756)
Leader of the House of Commons (1762–1763)
Sekretář státu jižního departmentu
poslanec 10. parlamentu Velké Británie
poslanec 12. parlamentu Velké Británie
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Fox, 1. baron Holland (28. září 1705 – 1. července 1774) byl britský státník z významného rodu Foxů. Od mládí se uplatňoval ve finanční správě, byl dlouholetým ministrem války (1746-1755) a generálním intendantem armády (1757–1765), v roce 1763 získal titul barona a vstoupil do Sněmovny lordů. Jeho mladší syn Charles James Fox byl významným politikem a parlamentním řečníkem přelomu 18. a 19. století.

Pocházel z bohaté rodiny, byl mladším synem Sira Stephena Foxe (1627–1716) z jeho druhého manželství. Studoval v Etonu a Oxfordu, v mládí žil několik let mimo Anglii, poté působil v justici. Do veřejné správy vstoupil jako komisař korunních příjmů ve Walesu (1733–1774), v letech 1735–1762 byl členem Dolní sněmovny, kde se připojil ke stoupencům premiéra Roberta Walpola, krátce nato se dostal k funkcím ve vládě, byl generálním inspektorem veřejných prací (1737–1742) a lordem pokladu (1743–1746). V letech 1746–1755 byl státním sekretářem války a poté krátce státním sekretářem vnitra a mluvčím vlády v Dolní sněmovně (1755–1756). Jmenování do těchto funkcí vyvolalo demisi jeho politických rivalů W. Pitta a G. Grenvilla. Během sedmileté války byl generálním intendantem armády (1757–1765) a jako lord strážce soukromé pečeti znovu mluvčím vlády v Dolní sněmovně (1762–1763). V roce 1763 byl povýšen na barona a povolán do Sněmovny lordů. Dlouhodobě se zabýval financováním armády, což mu přineslo vliv i v politice, který uplatnil především za sedmileté války (v této době se také armádními dodávkami značně obohatil). R. 1765 byl nucen odstoupit z funkcí a r. 1769 měl být postaven před soud kvůli zpronevěře, byl však shledán nevinným. Jeho schopnosti politika a finančníka jsou nepochybné, ale jako amorální intrikán a zbohatlík pohybující se na hranici zákona patřil k nejnenáviděnějším osobnostem své doby. To bylo také důvodem, proč nedosáhl hraběcího titulu, který byl vysněnou metou jeho kariéry.

Londýnský palác Holland House, hlavní sídlo rodu

Byl dvakrát ženat, potomstvo zanechal z druhého manželství s Georgianou Lennox (1723-1774), dcerou 2. vévody z Richmondu, s níž se oženil v roce 1774. Nejstarší syn Stephen Fox, 2. baron Holland (1745-1774), byl dědicem peerského titulu a zemřel krátce po otci. Druhorozený syn Charles James Fox (1749–1806) byl významným parlamentním politikem a třikrát ministrem zahraničí, nejmladší syn Henry Fox (1755–1811) dosáhl v armádě hodnosti generála, byl vrchním velitelem v Irsku a guvernérem na Gibraltaru.

Henryho starší bratr Stephen Fox, 1. hrabě z Ilchesteru (1704–1776), působil také ve finanční správě, byl státním podtajemníkem v úřadu kancléře pokladu (1739–1741) a inspektorem armádního účetnictví (1747–1776), v roce 1756 byl povýšen na hraběte z Ilchesteru.

Titul barona Hollanda byl odvozen od hlavního rodového sídla Holland House v Londýně, který rodu patřil od roku 1746.

  1. a b c d e f g h i Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]