Jan Adam Gallina

Jan Adam Gallina
Narození	13. prosince 1724; Cítoliby ; České království
Úmrtí	5. ledna 1773 (ve věku 48 let); Cítoliby; České království
Povolání	hudební skladatel a dirigent
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jan Adam Gallina, psán též Kalina, (13. prosince 1724 Cítoliby^[1] – 5. ledna 1773 Cítoliby^[2]) byl český hudební skladatel.

Život

Rod Gallinů je nerozlučně spjat s historií lounského kraje. Jeho příslušníci působili jako kantoři, varhaníci, duchovní, lékaři i jako vrchnostenští úředníci. Jan Adam se narodil do bohaté rodiny. Jakkoliv je to nečekané, tak jeho otec, cítolibský kantor Martin Antonín Gallina (1682–1730), patřil k nejbohatším lidem v Lounech. V únoru 1721 vystavil tehdejší majitel cítolibského panství Karel Daniel Pachta pro Gallinu listinu, v níž vyslovil souhlas s jeho sňatkem s dcerou hejtmana panství Nový Hrad Marií Františkou Haubnerovou. Manželé ale měli rozdílné společenské postavení. Zatímco Gallina byl, jak se v listině výslovně konstatuje, poddaným, jeho snoubenka byla svobodná. Pachta podmínil souhlas se sňatkem ustanovením, že polovina v manželství narozených dětí bude svobodná; druhá polovina včetně novomanžela ale zůstane v cítolibském poddanství. Pět let po smrti Martina Antonína Galliny, v roce 1735, byl vyhotoven inventář jeho movitého i nemovitého majetku. Kromě domu zvaného Modrá hvězda na lounském náměstí mu patřila čtyři pole. Soupis obsahuje rovněž množství zlatých a stříbrných šperků a hudebních nástrojů. Celkově byla hodnota majetku odhadnuta na 1374 zlatých. Podělili se o něj vdova a čtyři nezletilí synové včetně Jana Adama. Majetkový vzestup citolibského kantora zřejmě souvisel s jeho sňatkem do bohaté rodiny, jinak lze jeho bohatství těžko vysvětlit.^[3]

Základní hudební vzdělání získal Jan Adam Gallina v rodině. Na citolibském zámku se stal hudebníkem a kuchyňským písařem. Majitel panství, hrabě Arnošt Karel Pachta, byl velký milovník hudby a do zámeckých služeb přijímal pouze ty, kteří měli nějaké hudební vzdělání. To se týkalo nejen úřednictva, ale i prostých sloužících všech řemesel. Takto se mu podařilo získat hudebníky, kteří vytvořili základ proslulé zámecké kapely a Cítolibské skladatelské školy.

V zámeckých službách se Gallina stal žákem Václava Jana Kopřivy a po úmrtí kapelníka Jana Josefa Janouška (1717–1750) převzal řízení orchestru. Dosáhl titulu musicae director a aulae praefectus. Gallinovi tři bratři byli rovněž hudebníky. Jan Adam Gallina zemřel v Cítolibech v době epidemie skvrnitého tyfu.

Dílo

V archivu hraběte Jana Josefa Pachty se dochovalo pět symfonií raně klasicistního rázu a Aria in Dis. Gallinovi je rovněž připisována anonymní Aria in C z cítolibského kůru. Skladby jsou dnes uloženy v Národním muzeu.

O znovuzrození Gallinova díla, jakož i děl dalších skladatelů cítolibské školy, se zasloužil cítolibský rodák, hudební skladatel Zdeněk Šesták (*1925), který provedl jejich rekonstrukci a znovu je uvedl na koncertní pódia.

Na antologii Musica antiqua Citolibensis, vydané v roce 2007 v Supraphonu pod č. kat. 3908-2, byla vydána tato Gallinova díla:

Sinfonia ex A
Sinfonia ex C

Obě jsou čtyřvěté a obsahují části Allegro, Andante, Menuetto a Presto.

Odkazy

Literatura

Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Cítoliby
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Cítoliby
↑ ROEDL, Bohumír. Písemná komunikace cítolibské vrchnosti a městské rady v Lounech v 16. – 18. století. In: RAK, Petr. Comotivia. sborník příspěvků z konference věnované 420. výročí chomutovského povstání z 15. července 1591 (1591-2011). Chomutov: Město Chomutov, 2012. ISBN 978-80-86971-43-8. S. 85–90.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Adam Gallina
Jan Adam Gallina v Českém hudebním slovníku osob a institucí
Rozhlas, úvodní slovo
Jan Adam Gallina: Symfonie Es-dur (Youtube)

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Cítoliby

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Cítoliby

[3] ROEDL, Bohumír. Písemná komunikace cítolibské vrchnosti a městské rady v Lounech v 16. – 18. století. In: RAK, Petr. Comotivia. sborník příspěvků z konference věnované 420. výročí chomutovského povstání z 15. července 1591 (1591-2011). Chomutov: Město Chomutov, 2012. ISBN 978-80-86971-43-8. S. 85–90.

[1]

[2]

[3]