Jan Herget
| prof. MUDr. Jan Herget, DrSc. | |
|---|---|
 Jan Herget (1. července 2006) | |
| Narození | 16. března 1945 Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Úmrtí | 14. března 2019 (ve věku 73 let) Praha  Česko |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Obor | Fyziologie |
| Ocenění | Robert Grover Award by the American Thoracic Society (2011) |
| Manžel(ka) | Hana Hergetová |
| Děti | dvě dcery |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Herget (16. března 1945 Praha – 14. března 2019 Praha) byl český vědec a vysokoškolský pedagog, fyziolog, zaměřený na fyziologii a patologii dýchání. Patřil k zakladatelům 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Zabýval se fyziologií, konkrétně výzkumu plicní cirkulace.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Během vysokoškolského studia mezi lety 1962 –1968 se krátce zabýval fyziologií v rámci tělovýchovného lékařství. Od roku 1964 se začal věnovat studiu patologické fyziologie, když přestoupil na Ústav patologické fyziologie, vedený Otakarem Poupou. Promoval v roce 1968. Inspirací pro budoucí vědeckou činnost byl Otakar Poupa, který záhy emigroval, ale také Jiří Křeček a jeho práce. Pod vedením Františka Palečka využil svých dosavadních zkušeností a jeho celoživotním tématem se stala plicní cirkulace.
Absolvoval studijní pobyt v Sheffieldu za podpory nadace Wellcome Trust. Stipendium Francis B. Perker Fellow[2] mu umožnilo koncem sedmdesátých let dvacátého století roční pobyt v na Sheffieldské univerzitě v Anglii.[3]
V letech 1982–1983 se věnoval výzkumu plicní cirkulace v Cardiovascular and Pulmonary Research Lab (Kardiovaskulární plicní výzkumná laboratoř[4]) na University of Colorado v Denveru.
V roce 1990 byl jmenován profesorem fyziologie a patologické fyziologie. V témže roce založil Ústav fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který vedl do roku 2014.[5]
Po listopadu 1989 působil opakovaně jako proděkan pro vědu a zahraniční spolupráci. V roce 1990 založil a do roku 2014 vedl Ústav fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Během devadesátých let dvacátého století působil v Akademickém senátu Univerzity Karlovy.
Vědecká práce
[editovat | editovat zdroj]Mezi jeho hlavní vědecké přínosy patří objev celoživotního ovlivnění plicní cirkulace nedostatkem kyslíku v době narození[6][7] a zásadní podíl oxidačního stresu na patofyziologii plicní hypertenze, také výsledky výzkumu o roli modifikace pojivové složky cévní stěny při plicní hypertenzi[8] a roli kyslíkových radikálů,[9] oxidu dusnatého[10] a jeho metabolitů a alveolárních makrofágů[11] a žírných buněk.[12]
Významný je jeho podíl na vzniku mechanismu péče o doktorandy biomedicínských oborů pražských fakult Univerzity Karlovy, který pod názvem Doktorské studijní programy biomedicíny[13] propojil tři pražské lékařské fakulty s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, relevantními pracovišti Akademie věd České republiky a dalšími odbornými ústavy.
Jan Herget se také podílel na vzniku Grantové agentury ČR. V první polovině devadesátých let dvacátého století aktivně pracoval ve výboru Evropské společnosti fyziologie a patologie dýchání, před její fúzí do Evropské respirační společnosti.[14]
Společně s Jiřím Widimským (31. března 1925 – 12. listopadu 2020) patřil k hlavním organizátorům čtyř mezinárodních konferencí „Pulmonary Circulation“ v Praze, poslední se uskutečnila v roce 1999.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 2001 – Cena za nejlepší vědeckou publikaci České lékařské společnosti J. E. Purkyně za rozsáhlý přehledový text o roli oxidu dusnatého v patogenezi plicní hypertenze[10]
- 2011 – Cena Roberta F. Growera Americké hrudní společnosti[15]
Poselství
[editovat | editovat zdroj]| „ | Mně doopravdy jde hodně o to, aby si tato fakulta ponechala to, čemu se říká vývojový aspekt. Aby nebyla pediatrická v tom smyslu, že dělá jenom dětské lékaře. Aby si nechala vztah k vývoji, vztah k dětem a i vztah k pediatrii. Abychom byli odlišní v tom, že umíme nejenom dospělého, teď právě když onemocněl, ale že naši studenti umějí pohlížet na nemoc v konsekvencích vývoje jedince. Aby si fakulta ve vědě, ve výuce mediků, ve všem svém činění nechala ono důležité pochopení individuálního vývoje jedince. To myslím, že je hrozně důležité a bylo by fajn, kdyby se nám to povedlo. | “ |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Prof. Herget | 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. www.lf2.cuni.cz [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online.
- ↑ www.francisfellowships.org [online]. 2015-11-27 [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HERGET, J.; SUGGETT, A. J.; LEACH, E. Resolution of pulmonary hypertension and other features induced by chronic hypoxia in rats during complete and intermittent normoxia. Thorax. 1978-08, roč. 33, čís. 4, s. 468–473. PMID 151344 PMCID: PMC470914. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0040-6376. DOI 10.1136/thx.33.4.468. PMID 151344.
- ↑ Cardio Vascular Pulmonary Research Lab. medschool.cuanschutz.edu [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Opustil nás prof. Jan Herget | 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. www.lf2.cuni.cz [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online.
- ↑ HAMPL, Václav; HERGET, Jan. Perinatal Hypoxia Increases Hypoxic Pulmonary Vasoconstriction in Adult Rats Recovering from Chronic Exposure to Hypoxia. American Review of Respiratory Disease. 1990-09, roč. 142, čís. 3, s. 619–624. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0003-0805. DOI 10.1164/ajrccm/142.3.619. (anglicky)
- ↑ HAMPL, Václav; BÍBOVÁ, Jana; OŠTÁDALOVÁ, Ivana. Gender differences in the long-term effects of perinatal hypoxia on pulmonary circulation in rats. American Journal of Physiology-Lung Cellular and Molecular Physiology. 2003-08, roč. 285, čís. 2, s. L386–L392. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 1040-0605. DOI 10.1152/ajplung.00389.2002. (anglicky)
- ↑ HERGET, Jan; NOVOTNÁ, Jana; BÍBOVÁ, Jana. Metalloproteinase inhibition by Batimastat attenuates pulmonary hypertension in chronically hypoxic rats. American Journal of Physiology-Lung Cellular and Molecular Physiology. 2003-07, roč. 285, čís. 1, s. L199–L208. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 1040-0605. DOI 10.1152/ajplung.00167.2002. (anglicky)
- ↑ LACHMANOVÁ, Věra; HNILIČKOVÁ, Olga; POVÝŠILOVÁ, Viera. N-acetylcysteine inhibits hypoxic pulmonary hypertension most effectively in the initial phase of chronic hypoxia. Life Sciences. 2005-05-27, roč. 77, čís. 2, s. 175–182. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0024-3205. DOI 10.1016/j.lfs.2004.11.027.
- ↑ a b HAMPL, Václav; HERGET, Jan. Role of Nitric Oxide in the Pathogenesis of Chronic Pulmonary Hypertension. Physiological Reviews. 2000-01-10, roč. 80, čís. 4, s. 1337–1372. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0031-9333. DOI 10.1152/physrev.2000.80.4.1337. (anglicky)
- ↑ ŽALOUDÍKOVÁ, M.; VYTÁŠEK, R.; VAJNEROVÁ, O. Depletion of alveolar macrophages attenuates hypoxic pulmonary hypertension but not hypoxia-induced increase in serum concentration of MCP-1. Physiological Research. 2016-11-23, roč. 65, čís. 5, s. 763–768. PMID 27429111. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 1802-9973. DOI 10.33549/physiolres.933187. PMID 27429111.
- ↑ MAXOVÁ, Hana; VASIĽKOVÁ, Marianna; NOVOTNÁ, Jana. Prevention of Mast Cell Degranulation by Disodium Cromoglycate Delayed the Regression of Hypoxic Pulmonary Hypertension in Rats. Respiration. 2010-04-10, roč. 80, čís. 4, s. 335–339. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0025-7931. DOI 10.1159/000312403.
- ↑ Hlavní stránka - Doktorské studijní programy v biomedicíně. dspb.avcr.cz [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online.
- ↑ European Respiratory Society. ERS - European Respiratory Society [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Robert F. Grover Award. www.thoracic.org [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
