Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Jaroslav Doležel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., dr. h. c.
Narození22. července 1954 (70 let)
Olomouc
Alma materMendelova univerzita v Brně
Ústav experimentální botaniky Akademie věd České republiky
PracovištěÚstav experimentální botaniky Akademie věd České republiky (1983–1985)
ENEA Casaccia Research Centre (1985–1986)
Univerzita Palackého v Olomouci (od 2013)
Ústav experimentální botaniky Akademie věd České republiky (od 2022)
Univerzita Palackého v Olomouci
Ústav experimentální botaniky Akademie věd České republiky
OceněníČeská hlava (2018)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Doležel (* 22. července 1954) je český vědec, zabývající se genetikou rostlin. V roce 2018 obdržel nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava.

Vědecká dráha

[editovat | editovat zdroj]

Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně absolvoval v roce 1978. Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky jako vědecký pracovník. V letech 1985 - 1986 absolvoval postdoktorský pobyt ve výzkumném ústavu ENEA v Římě. V roce 1997 byl jmenován vedoucím olomouckého pracoviště ÚEB AV ČR, kde založil Laboratoř molekulární cytogenetiky a cytometrie, později přejmenovanou na Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin[1], kterou do 31.12.2021 vedl. Do stejného data byl vedoucím olomouckého pracoviště ÚEB. Od roku 1992 působí externě na Katedře buněčné biologie a genetiky[2] Univerzity Palackého v Olomouci. Přednášel na více než 20 odborných kurzech v zahraničí a školil 15 doktorandů.

Zaměřuje se na studium struktury a změn dědičné informace rostlin, díky nimž se rostliny postupně vyvíjely nebo vznikaly nové druhy. Vede skupinu vědců, s nimiž vytvořil nové snadnější metody pro analýzu genetických informací, uložených v DNA rostlin. Tyto metody se využívají na celém světě více než dvacet pět let. Spolupracuje v mezinárodních projektech na čtení genetické informace významných druhů rostlin včetně pšenice a banánovníku. Založil nový obor genomiky, tzv. chromozomovou genomiku, která kombinuje izolaci chromozomů pomocí průtokové cytometrie s postupy molekulární biologie a genomiky. Ve druhé dekádě 21. století je fokusem výzkumu v oboru vyhledání a izolace důležitých genů a metody vyvinuté tímto vědcem a jeho týmem cestu zjednodušují a zkracují. Podílí se na řadě projektů špičkových vědeckých pracovišť v zahraničí. Účastnil se jako řešitel nebo spoluřešitel více než 20 výzkumných projektů GAČR, MŠMT, NAZV, Národní vědecké nadace (NSF), USDA a EU. Je autorem více než 300 článků ve vědeckých časopisech, dvou vědeckých knih a téměř 40 kapitol ve vědeckých knihách. Jeho práce byly (v polovině roku 2022) citovány více než 22000krát (h-index: 70), včetně nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature a Science. Obsahuje ho celosvětový Stanfordský přehled 2% nejcitovanějších vědců.[3]

Působí v redakčních radách 4 mezinárodních vědeckých časopisů, ve 4 vědeckých společnostech je členem. Česká společnost pro analytickou cytologii [4] vznikla z jeho popudu a od roku 2007 byl pět let jejím předsedou. V letech 2007 až 2012 byl členem a místopředsedou rady ÚEB AV ČR. V letech 2007 - 2022 byl členem Rady Biofyzikálního ústavu AV ČR a členem Akademického sněmu AV ČR. V letech 2013 - 2022 byl členem Rady Biologického centra AV ČR a v letech 2018 až 2022 byl předsedou Vědecké rady Grantové agentury ČR.

Celý život se věnuje výzkumu s důrazem na praktické uplatnění jeho výsledků. V rámci AV ČR navrhl a koordinuje velmi úspěšný program Strategie AV 21 „Potraviny pro budoucnost“[5], v němž propojil týmy expertů ze šesti ústavů AV ČR, spolupracující s řadou univerzitních pracovišť. Cílem programu je zpřístupnit vědeckou činnost a její výsledky odborné i laické veřejnosti, podpořit řešení otázek spojených se zajištěním dostatku potravin a kvalitní výživy a zrychlit uplatnění výsledků výzkumu v praxi. Tomu napomáhá i Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum[6], založená v roce 2017 v ÚEB AV ČR, spolupracující přímo se šlechtiteli a pěstiteli zemědělských plodin.

Vědecké a pedagogické tituly

[editovat | editovat zdroj]
  1. olomouc.ueb.cas.cz [online]. Dostupné online. 
  2. www.prf.upol.cz [online]. Dostupné online. 
  3. https://journals.plos.org/plosbiology/article?id=10.1371/journal.pbio.3000918
  4. www.csac.cz [online]. Dostupné online. 
  5. www.potravinyav21.cz [online]. Dostupné online. 
  6. aplab.ueb.cas.cz [online]. Dostupné online. 
  7. www.learned.cz [online]. Dostupné online. 
  8. www.wheatgenome.org [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-06. 
  9. www.ceskahlava.cz [online]. Dostupné online.