Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Jegor Gerasimov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jegor Gerasimov
Ягор Герасімаў
Jegor Gerasimov v kvalifikaci French Open 2022
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
Datum narození11. listopadu 1992 (32 let)
Místo narozeníMinsk, Bělorusko[1]
BydlištěMinsk, Bělorusko[1]
Výška196 cm[1]
Hmotnost86 kg[1]
Profesionál od2010[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 898 609 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů63–59
Tituly0 ATP, 6 challengerů, 3 ITF
Nejvyšší umístění65. místo (24. února 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020, 2021)
French Open1. kolo (2020, 2021)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open2. kolo (2019, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů2–7
Tituly0 ATP, 1 challenger, 6 ITF
Nejvyšší umístění263. místo (2. března 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220610a10. června 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jegor Gerasimov (bělorusky Ягор Герасімаў, Jagor Gerasimaw, * 11. listopadu 1992 Minsk) je běloruský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj ve dvouhře ani ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2020 na 65. místě, ve čtyřhře pak v březnu 2015 na 263. místě.[1] Trénuje ho Arturs Kazijevs.[1]

Ve běloruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 zápasem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Tunisku, v němž prohrál s Malekem Džazírím. Do září 2022 v soutěži nastoupil k čtrnácti mezistátním utkání s bilancí 18–7 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Ve dvouhře hlavní soutěže na okruhu ATP Tour debutoval na šenčenském podniku v roce 2014 díky divoké kartě pořadatelů. V prvním kole nestačil jej porazil Thanasi Kokkinakis.[1] Na premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl o čtyři roky později na Los Cabos Open 2018, kde zároveň poprvé došel do čtvrtfinále turnaje okruhu ATP, než odešel poražen od čtvrtého hráče světa Jdel Potra.

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na indickém Maharashtra Open 2020, kde jako osmý nasazený nestačil v boji o titul na českého tenistu Jiřího Veselého.[4]

V hlavní soutěži grandslamu debutoval na US Open 2019, kde na čtrnáctý pokus zvládl tříkolovou kvalifikaci majoru. V prvním kole přehrál Jihoafričana Lloyda Harrisona, aby jej ve druhé fázi zastavil dvacátý nasazený Diego Schwartzman, se kterým uhrál jenom šest her.

Nad hráčem první desítky žebříčku zvítězil poprvé během Open 13 2020, kde porazil Belgičana Davida Goffina, který nejlepší desítku uzavíral. Dále porazil Johna Isnera a Andy Murrayho. V listopadu 2021, kdy ve dvouhře zaujímal 113. pozici žebříčku, ho v Helsinkách v prvním kole challengeru ATP 80 porazil kvalifikant Jonáš Forejtek, aktuálně na 315. příčce.

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 D)
Tituly dle povrchu
tvrdý (0–1 D)
tráva (0)
antuka (0)
koberec (0)
Tituly dle místa
venku (0–1 D)
hala (0)

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 9. února 2020 Puné, Indie tvrdý Česko Jiří Veselý 6–7(2–7), 7–5, 3–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Egor Gerasimov na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Jegor Gerasimov na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220610a10. června 2022
  2. Jegor Gerasimov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220610a10. června 2022
  3. Jegor Gerasimov na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220610a10. června 2022
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Veselý v indickém Puné zdolal Gerasimova a má druhý titul z turnaje ATP! [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-09 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]