Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Jehuda Bacon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jehuda Bacon
Jehuda Bacon ve svém ateliéru
Jehuda Bacon ve svém ateliéru
Narození28. července 1929 (95 let)
Ostrava, Československo
Povolánímalíř, grafik
Alma materBecalelova akademie umění a designu
OceněníMedaile Za zásluhy 1. stupeň (2022)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jehuda Bacon hebrejsky: יהודה בקון, Jehuda Bakon (* 28. července 1929 Ostrava) je izraelský malíř, grafik, profesor na výtvarné akademii a přeživší vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.

Narodil se v Ostravě a pochází z ortodoxní židovské rodiny. Na podzim roku 1942 byl deportován se svými rodiči a sestrou do koncentračního tábora Terezín, kde během své internace mimo jiné účinkoval například v dětské opeře Brundibár. V prosinci 1943 byli deportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau v polské Osvětimi, kde je však nečekal běžný osud v plynových komorách, ale byli přesunuti do tzv. Terezínského rodinného tábora, který byl vybudován jako ukázkový pro inspekci Mezinárodního výboru Červeného kříže. Jehuda Bacon se stal jedním z „Birkenau Boys“, dětí, které pracovaly v okolí krematoria a plynových komor. V červnu 1944 byl rodinný tábor zrušen, v plynových komorách byl zavražděn jeho otec. Ve stejné době jeho matka se sestrou Hanou byly deportovány do koncentračního tábora Stutthof, kde zemřely pár týdnů před osvobozením. V lednu 1945 byl Jehuda Bacon poslán na pochod smrti, který ho zavedl až do pobočného tábora Gunskirchen koncentračního tábora Mauthausen-Gusen v Rakousku. V květnu 1945 byl s ostatními vězni osvobozen americkou armádou.

Po příjezdu do Československa byl ubytován na zámku Štiřín (Akce zámky), kde z iniciativy humanisty Přemysla Pittera vznikla ozdravovna pro navrátivší se děti z koncentračních táborů. Díky Pittrovi našel novou sílu do života. Rozhodl se svůj život zasvětit umění, malovat začal již v Terezíně. Vychovatelé na Štiříně rozpoznali jeho talent a vzali ho k profesorovi pražské Akademie výtvarných umění, malíři Willy Nowakovi, který pak Bacona privátně vyučoval.

Život v Izraeli

[editovat | editovat zdroj]
Reprodukce kresby „Člověku, který mi vrátil víru“ v památníku Jad vašem v Jeruzalémě

Na jaře roku 1946 za pomoci organizace Alija mládeže odjel do britské mandátní Palestiny. V Jeruzalémě začal studovat na prestižní Becalelově akademii umění a designu, kde byl v roce 1959 jmenován profesorem grafiky a kresby. Jeho kresby a skici, které nakreslil krátce po válce, ukazují i detaily toho co viděl v Osvětimi. V roce 1961 byl jedním ze svědků při procesu s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě, i v následných procesech ve Frankfurtu. Jeho dílo též sloužilo ve sporu s popíračem holocaustu historikem Davidem Irvingem.

Jeho dílo je zastoupeno v mnohých sbírkách po celém světě například v památníku Jad vašem a Izraelském museu v Jeruzalémě, Kongresové knihovně ve Washingtonu D.C. či Britském muzeu v Londýně. Jeho díla se nacházejí v domech Theodora Roosevelta, Johna D. Rockefellera, Martina Bubera či Chajima Weizmanna, vystavoval v Německu, USA, Spojeném království i Česku. Spolu se svojí ženou Leou žije v Jeruzalémě.

Samostatné výstavy (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Nora Gallery, Jeruzalém(1954)
  • Whippmann Gallery, Johannesburg (1955)
  • Princeton University, Princeton (1973)
  • Lutheran Education Center, Mnichov (1978)
  • Portland City Hall, Portland, Oregon (1988)
  • SOCA Gallery, Auckland (1995)
  • Studio Visuri Osmo, Helsinki (1999)
  • Spectrum Gallery, Frankfurt (2004)
  • Museum am Dom, Würzburg (2008)
  • České centrum, Praha (2011)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Lajsková, Lenka, a kol.: Jsem Jehuda Bacon. Holocaust a poválečná doba očima izraelského malíře českého původu, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Praha 2017, ISBN 978-80-86935-36-2

Bacon, Jehuda, Lütz, Manfred: Dokud žijeme, musíme se rozhodovat, Mladá fronta, Praha 2017, ISBN 978-80-204-4584-1

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]