Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Josef Tošovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. Ing. Josef Tošovský
Josef Tošovský (1998)
Josef Tošovský (1998)
2. předseda vlády České republiky
Ve funkci:
17. prosince 1997 – 22. července 1998
PrezidentVáclav Havel
PředchůdceVáclav Klaus
NástupceMiloš Zeman
1. guvernér České národní banky
Ve funkci:
20. ledna 1993 – 17. prosince 1997
Předchůdceinstituce vznikla
NástupcePavel Kysilka (pověřený)
Ve funkci:
23. července 1998 – 30. listopadu 2000
PředchůdcePavel Kysilka (pověřený)
NástupceZdeněk Tůma
Člen bankovní rady ČNB
Ve funkci:
20. ledna 1993 – 17. prosince 1997
Ve funkci:
23. července 1998 – 30. listopadu 2000
Předseda/guvernér
Státní banky československé
Ve funkci:
29. prosince 1989 – 31. prosince 1992
PředchůdceSvatopluk Potáč
Nástupceinstituce zanikla
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1976–1989)
Nestraník
v české vláděnezávislý (1997–1998)

Narození28. září 1950 (74 let)
Náchod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťBohdana Tošovská
Dětidvě dcery
Alma materVŠE v Praze
Profesebankéř
CommonsJosef Tošovský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Tošovský (* 28. září 1950 Náchod) je český bankéř a politik. Od roku 1989 byl předsedou Státní banky československé, následně v letech 1993–2000 guvernérem České národní banky. V roce 1998 byl krátce premiérem přechodné vlády a mezi lety 2000 a 2016 předsedou Institutu pro finanční stabilitu v Basileji.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1973 absolvoval VŠE a stal se úředníkem Státní banky československé (SBČS). Jako kádr mohl vyjet na praktika do Velké Británie (1977) a Francie (1980). Od roku 1985 (někde Tošovský udává 1982) byl poradcem předsedy SBČS. V letech 1984–1985 byl ekonomem Živnostenské banky v Londýně. Od 1988/89 působil jako náměstek ředitele této pobočky.

Dne 29. prosince 1989 byl jmenován předsedou SBČS. Po zániku Československa, a tím i SBČS, se stal prvním guvernérem České národní banky (ČNB). V této funkci působil od 1. ledna 1993 do 30. listopadu 2000.[1]

Od 1. prosince 2000 působil ve funkci předsedy Institutu pro finanční stabilitu (Financial Stability Institute, FSI), který je částí Banky pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements, BIS) se sídlem v Basileji. V červnu 2016 funkci opustil a odešel do důchodu.[2]

Profesně je aktivní v odborných institucích doma a v zahraničí, kde je jedním z uznávaných odborníků ze zemí bývalého východního bloku. Mimo jiné byl oceněn jako „Central Banker of the Year“ (1993), „European Manager of the Year“ (1994) a „European Banker of the Year“ (1996).

Je ženatý, má dvě dcery. Dne 16. dubna 2016 vážně havaroval ve svém ferrari v americké Virginii,[3] při nehodě byly zraněny tři osoby. Kvůli bezohledné jízdě dostal Tošovský pokutu 200 dolarů.[2]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1989

[editovat | editovat zdroj]

Od mládí byl Tošovský kandidátem a pak členem KSČ (1976–1989). Tošovský se podle zpráv zveřejněných MF Dnes v únoru 2007 stal spolupracovníkem StB v říjnu 1986 z titulu své funkce, kdy pracoval jako poradce předsedy Státní banky Československé (SBČS). Úřad pro zahraniční styky a informace odmítl spolupráci Tošovského s StB a označil tuto informaci za nepravdivou.[4][5][6][7][8]

Předseda vlády

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vláda Josefa Tošovského.

Český premiér přechodné vlády od 2. ledna 1998 do 17. července 1998. Po odstoupení, demisi Václava Klause a jeho vlády k 30. listopadu 1997 v důsledku nejasností kolem financování strany, jmenoval 17. prosince 1997 Václav Havel Tošovského předsedou vlády, jejímž sestavením byl pověřen Josef Lux.

Kandidatura na ředitele MMF

[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2007 Ruská federace nominovala Tošovského do funkce ředitele Mezinárodního měnového fondu proti navrženému kandidátovi Evropské unie Dominiqueu Strauss-Kahnovi. Tošovský prohlásil, že je návrhem Kremlu poctěn a kandidaturu přijal, ale česká vláda vydala komuniké, že stojí za evropským kandidátem a pro návrh Moskvy nebude hlasovat.

  1. Přehled představitelů ČNB a jejích právních předchůdců [online]. Česká národní banka [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. 
  2. a b PERGLER, Tomáš. Bývalý guvernér ČNB a úřednický premiér Tošovský po nehodě v USA odešel do důchodu [online]. Hn.cz, 2017-03-19 [cit. 2022-04-11]. Dostupné online. 
  3. Bývalý premiér Tošovský v USA boural ve ferrari. Ilustrace Dorian Hanuš. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-04-26 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  4. Rozvědka: Tošovský nebyl vědomě u StB. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-02-13 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  5. KMENTA, Jaroslav; VACA, Jan. MF DNES: Tošovský spolupracoval s StB. Ilustrace David Neff. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2007-02-12 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  6. ČTK. Tošovský spolupracoval s StB, tvrdí MfD. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2007-02-12 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  7. Nespolupracoval jsem s StB, brání se Tošovský. iDNES.cz [online]. 2007-02-12 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  8. KMENTA, Jaroslav. MF DNES: Expremiér Tošovský StB i úkoloval. Ilustrace Jan Zátorský. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2007-02-14 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]