KLM
| KLM Royal Dutch Airlines | ||||
|---|---|---|---|---|
 | ||||
| ||||
| Zahájení činnosti | 7. října 1919 | |||
| Sídlo | Amstelveen, Nizozemsko | |||
| Hlavní základna | Letiště Schiphol | |||
| Destinace | 145 (červen 2019) | |||
| Velikost flotily | 119 (červen 2019) | |||
| Přepravené osoby | ▲ 32,7 mil. (2017) | |||
| Člen aliance | SkyTeam | |||
| Oficiální web | www.klm.com | |||
KLM Royal Dutch Airlines (česky: Nizozemské královské aerolinie KLM; nizozemsky: Koninklijke Luchtvaart Maatschappij, zkráceně pouze KLM) je národní letecká společnost Nizozemska, která má leteckou základnu na letišti Schiphol v Amsterdamu. Sídelní budova se nachází v Amstelveenu. KLM je sesterskou společností Air France–KLM a je členem letecké aliance SkyTeam. Kratší regionální lety této společnosti po Evropě pro KLM zajišťuje pobočka KLM Cityhopper. V roce 2017 společnost přepravila 32,7 milionů cestujících, což je dosavadní rekord společnosti.[1] KLM provozuje pravidelné osobní a nákladní služby do 145 destinací.
KLM pojmenovává svá letadla podle památek UNESCO. Letoun Boeing 777-200ER imatrikulace PH-BQL nese název Litomyšl Castle, podle zámku v české Litomyšli.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Založení
[editovat | editovat zdroj]V roce 1919 sponzoroval mladý letecký poručík Albert Plesman leteckou výstavu ELTA v Amsterdamu. KLM byly založeny 7. října 1919 pod královskou patronací, neboť v prosinci téhož roku nad nimi převzala záštitu nizozemská královna Vilemína, čímž získaly právo nosit ve svém názvu titul „Královské", nizozemsky „Koninklijke". Jde o nejstarší dosud existující leteckou společnost a také o nejstarší společnost, která nese stále stejný název. První let proběhl 17. května 1920 a zahájil linku mezi Londýnem a Amsterdamem. Na palubě letounu Havilland DH.16 byli dva britští novináři a náklad novin. Tato linka je stále provozovaná, jedná se o nejstarší provozovanou pravidelnou leteckou linku na světě.
V roce 1920 přepravila KLM 440 cestujících a 22 tun nákladu. V roce 1924 tato společnost obdržela nizozemský letoun Fokker F.VII, v roce 1929 s ním byla zahájena pravidelná linka do Indonésie. Až do vypuknutí druhé světové války v roce 1939 se jednalo o nejdelší plánovanou službu na světě.[2] KLM se staly první evropskou společností která obdržela americký dvoumotorový vrtulový letoun Douglas DC-2. Později byly dodány také Fokkery F.XVIII a Douglasy DC-3.
Světové války
[editovat | editovat zdroj]Během druhé světové války byly letouny KLM označeny na trupu nápisem „Holland", což je mělo identifikovat jako letouny neutrální země. To umožnilo i při válce obhospodařovat množství tras a zřídit pravidelnou linku do Spojených států amerických, i když část linek společnost stejně musela omezit či zastavit. Když Německo 10. května 1940 napadlo Nizozemsko, řada letadel KLM - převážně DC-3 a několik DC-2 - byla na cestě do Dálného východu nebo z Dálného východu nebo provozovala služby v Evropě. Pět DC-3 a jedno DC-2 bylo odvezeno do Anglie.
Douglas DC-3 PH-ALI "Ibis", pak registrovaný jako G-AGBB, byl napaden Luftwaffe dne 15. listopadu 1942.
Poválečná expanze
[editovat | editovat zdroj]Ihned po skončení války společnost rychle obnovila její veškeré linky. Obdržela také letouny Douglas C-54 Skymaster, se kterými létala do Indonésie. Další z nových typů byl Douglas DC-4, se kterým podnikala lety do New Yorku. Byly zavedeny nové linky do Jižní Ameriky a Mexika. V roce 1955 byl dodán typ Lockheed L-1049 Super Constellation, v roce 1957 Vickers Viscount, v roce 1957 DC-7 a v roce 1959 Lockheed L-10 Electra.
Během bezprostředního poválečného období vyjádřila nizozemská vláda zájem o získání většinového podílu ve společnosti KLM. Plesman chtěl, aby KLM zůstala soukromou společností pod soukromou kontrolou; dovolil nizozemské vládě získat menšinový podíl v letecké společnosti.[3] V roce 1950 přepravila KLM 356 069 cestujících. Rozšíření sítě pokračovalo v padesátých létech s přidáním několika destinací v západní Severní Americe.
Dne 31. prosince 1953 zemřel ve věku 64 let zakladatel a prezident KLM Albert Plesman.[4][5] Přechod na proudové letouny dal KLM další finanční zátěž. Nizozemská vláda zvýšila své vlastnictví společnosti na dvě třetiny, čímž ji znárodnila. Představenstvo zůstalo pod kontrolou soukromých akcionářů.
Proudová éra
[editovat | editovat zdroj]
První proudový letoun obdržely KLM v březnu 1960 a byl to letoun Douglas DC-8. V roce 1961 společnost KLM oznámila svůj první rok ztrát. Podíl holandské vlády v KLM byl redukován k menšinovému podílu 49.5%.
V roce 1965 založily KLM společnost KLM Helicopters, která vrtulníky obstarávala na ropné plošiny v Severním moři. V roce 1966 představila KLM Douglas DC-9 na evropských a středovýchodních trasách.
80. a 90. léta 20. století
[editovat | editovat zdroj]
V březnu 1971 otevřela KLM své současné sídlo v Amstelveenu. Dvoupatrový letoun Boeing 747-200 si tato společnost objednala v šesti kusech a první byl dodán v roce 1971, v roce 1972 byl dodán také první třímotorový Douglas DC-10. V těchto letadlech v roce 1974 KLM zavedla tzv. „KLM FFF" (KLM Full Fare Facilities), ve které měli pasažéři za příplatek k letence doplňkové exkluzivní služby na palubě. Jednalo se tak o předchůdce současné obchodní třídy. V té době se musela KLM i další letecké společnosti zabývat nadměrnou kapacitou. Letecká společnost dříve provozovala i osobní a nákladní kombinovaná letadla DC-8 a v současné době provozuje kombinovaná letadla Boeing 747-400. O 7 let později po dodání prvního Boeingu 747-200 se stala také největší letecká katastrofa v dějinách, Boeing 747 KLM se střetl s pojíždějícím 747 společnost Pan Am při vzletu z letiště Tenerife Sever. Při leteckém neštěstí na Tenerife 1977 zemřelo 583 lidí.
Vedení společnosti zůstalo pod kontrolou soukromých zúčastněných stran. Během osmdesátých let KLM obdržely letouny evropské výroby Airbusy A310 a americké výroby Boeing 737, které postupně nahradily DC-9. V roce 1980 přepravila KLM 9 715 069 cestujících.
S liberalizací evropského trhu začala KLM rozvíjet své centrum na letišti Amsterdam Schiphol. V devadesátých letech uzavřely KLM alianci s dnes již zaniklými Northwest Airlines a získaly v nich podíl 20 %. V roce 1985 KLM získaly od Air Transport World ocenění „Letecká společnost roku". V roce 1986 se podíl nizozemské vlády v KLM snížil na 54,8 procenta. V roce 1989 byl společnosti dodán první Boeing 747-400, v roce 1994 první MD-11 a o rok později získala společnost také první Boeing 767. V roce 1990 přepravila KLM 16 000 000 cestujících.
Dne 1. dubna 1991 vznikla sloučením společností NLM CityHopper a Netherlines regionální sesterská společnost KLM, KLM Cityhopper. V prosinci 1991 byla KLM první evropskou leteckou společností, která zavedla věrnostní program pro časté letce, který se jmenoval Flying Dutchman. V roce 1998 vznikla společnost KLM uk. Stalo se tak při zakoupení podílu KLM v Air UK. Tato společnost provozovala vnitrostátní lety ve Spojeném království a lety ze Spojeného království do Nizozemska, měla základnu na letišti Londýn–Stansted. V roce 2003 byla tato společnost sloučena s KLM Cityhopper, ještě před tím měla flotilu 36 letadel.
21. století
[editovat | editovat zdroj]Podíl v Northwest Airlines prodaly KLM v roce 1998 a začaly se zajímat o jiné leteckých společnostech. Byla navázána spolupráce s italskou aerolinií Alitalia, ta byla v roce 2000 zrušena. V tomto roce probíhaly také diskuze o spojení KLM a British Airways v novou silnou leteckou společnost, tyto myšlenky byly ale opuštěny.
Teroristické útoky 11. září 2001 zapříčinily menší zájem o létání a následovně museli kvůli ztrátám snížit kapacity o 15 % a propustily přibližně 1500 zaměstnanců. Vedení KLM rozhodlo o redukci typů provozovaných na dlouhých linkách na A330, Boeing 747 a 777, především kvůli snížení celkových nákladů.
Dne 30. září 2003 oznámila Air France s KLM vytvoření společné letecké společnosti s názvem Air France–KLM. V roce 2004 se KLM stala členem aliance leteckých společností SkyTeam.
Poslední let s nizozemským letounem značky Fokker léto společnosti se konal 27. října 2017,[6] jednalo se o typ Fokker 70, Fokker 100 společnost vyřadila z flotily již předtím. Tyto byly nahrazeny ekonomičtějšími a novějšími letadly Embraer E-Jet.
Sesterské společnosti
[editovat | editovat zdroj]Společnosti, ve kterých má KLM podíl, zahrnují:
| Společnost | Typ | Hlavní činnosti | Vlastní podíl skupiny |
|---|---|---|---|
| Transavia Airlines CV | Dceřiná společnost | Letecká společnost | 100% |
| Transavia France (prostřednictvím Transavia Airlines CV) | Dceřiná společnost | Letecká společnost | 4%[7] |
| KLM Cityhopper BV | Dceřiná společnost | Letecká společnost | 100% |
| KLM Cityhopper UK Ltd. | Dceřiná společnost | Letecká společnost | 100% |
| KLM Asia | Dceřiná společnost | Letecká společnost | 100% |
| Martinair Holland NV | Dceřiná společnost | Nákladní letecká společnost | 100% |
| EPCOR BV | Dceřiná společnost | Údržba | 100% |
| KLM Catering Services Schiphol BV | Dceřiná společnost | Stravovací služby | 100% |
| KLM Equipment Services BV | Dceřiná společnost | Podpora zařízení | 100% |
| KLM Financial Services | Dceřiná společnost | Financování | 100% |
| KLM Flight Academy BV | Dceřiná společnost | Letecká akademie | 100% |
| KLM Health Services BV | Dceřiná společnost | Zdravotní služby | 100% |
| KLM UK Engineering Ltd. | Dceřiná společnost | Inženýrství a údržba | 100% |
| Cygnific | Dceřiná společnost | Prodej a servis | 100% |
| Schiphol Logistics Park | Společná ovládaná jednotka | Logistika | 53% (45% hlasovacích práv) |
Destinace
[editovat | editovat zdroj]
Leteckým uzlem pro všechny lety je amsterdamské letiště Schiphol. Dohody codeshare přinášejí celkový počet destinací dostupných prostřednictvím KLM až 826.[8]
Praha
[editovat | editovat zdroj]Do Prahy tato společnost létá již od roku 1919, kdy byla založena.[9] Své první lety sem zahájila na letiště v Kbelích, odsud odešla při otevření Ruzyně v roce 1937. Nejdříve do Prahy s létala vrtulovými letouny, jako například Douglas DC-3, DC-6, Vickers Viscount či Convair 340. Kolem 70. let sem létala s proudovým Douglasem DC-9,[10] někdy také s větším DC-8, ten měl v Praze mezipřistání a dále letěl do Budapešti.[11] Na přelomu tisíciletí se na pražském letišti začaly objevovat také Boeingy 737 této společnosti. Ty později byly na letech do Prahy nahrazeny menšími Fokkery 100/70 či Embraery 190 dceřiné společnosti KLM Cityhopper, zároveň díky tomu byly zvýšeny frekvence. V roce 2014 oslavilo KLM 95 let existence i přítomnosti v Praze, jednu z pěti linek denně začal opět létat větší Boeing 737-700.[12] K říjnu 2019 KLM létá na pražské letiště 28krát týdně s kapacitou až 4 100 míst.[13]
V roce 2005 kvůli zdravotním problémům pasažéra přistál v Praze z linky Amsterdam – Dubaj letoun McDonnell Douglas MD-11, což bylo poprvé, kdy se tento letoun na pražském letišti objevil.[14]
Flotila
[editovat | editovat zdroj].jpg)
.jpg)
K dubnu 2020 se flotila KLM (kromě jejích dceřiných společností KLM Cityhopper, Transavia a Martinair) skládá z následujících letadel:[15][16][17]
KLM flotila
[editovat | editovat zdroj]| Letadlo | Ve službě | Objednávky | Cestující | Poznámky | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| C | W | Y | Celkem | ||||
| Řada Airbus A320neo | 100 | 227 | Plus 60 opcí na tento typ. Inaugurační let je naplánován na 26. srpna 2024 z Amsterdamu do Kodaně | ||||
| Airbus A330-200 | 8 | — | 18 | 36 | 214 | 268 | |
| Airbus A330-300 | 5 | — | 30 | 40 | 222 | 292 | |
| Airbus A350-900 | — | 7 | — | Dodávky od roku 2019 do roku 2023. | |||
| Boeing 737-700 | 16 | — | 20 | 6 | 106 | 132 | |
| Boeing 737-800 | 30 | 1 | 20 | 6 | 150 | 176 | Dodávky do roku 2022. |
| Boeing 737-900 | 5 | — | 28 | 18 | 138 | 184 | |
| Boeing 777-200ER | 15 | — | 34 | 40 | 242 | 316 | |
| Boeing 777-300ER | 14 | — | 34 | 40 | 334 | 425 | |
| Boeing 787-9 | 13 | — | 30 | 48 | 216 | 294 | |
| Boeing 787-10 | 5 | 5 | 38 | 36 | 270 | 344[18] | |
| Flotila KLM Cargo | |||||||
| Boeing 747-400ERF | 3 | — | Náklad | ||||
| Celkem | 114 | 13 | |||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KLM přepravily vloni rekordní počet pasažérů. www.airways.cz [online]. 2018-02-01 [cit. 2018-02-01]. Dostupné online.
- ↑ History - KLM Corporate. www.klm.com [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ History of Koninklijke Luchtvaart Maatschappij, N.V. – FundingUniverse. www.fundinguniverse.com [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ 1959 | 2512 | Flight Archive. www.flightglobal.com [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ 1971 | 0777 | Flight Archive. www.flightglobal.com [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Konec nizozemské legendy. KLM končí s Fokkery, do konce roku dolétají u Austrian. Zdopravy.cz. 2017-10-27. Dostupné online [cit. 2017-10-27].
- ↑ Up in the Sky [online]. 2019-02-20 [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Reisgids. KLM.com [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Prague Airport - Letiště Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.
- ↑ PETE28. PH-DNN - DC9-33RC - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.
- ↑ POPELÁŘ, Petr. PH-DEA - DC8-63 - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.
- ↑ VAŠUT, Daniel. PH-BGT - B737-7K2 - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA. Nejstarší aerolinka světa. KLM oslavila stovku, v Praze hlásí růst o 240 % za deset let [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-10-07]. Dostupné online.
- ↑ LEBEDA, Alan. PH-KCD - MD11 - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.
- ↑ KLM Fleet | Airfleets aviation. www.airfleets.net [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ KLM Royal Dutch Airlines Fleet Details and History. www.planespotters.net [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Check out all the aircraft in our fleet - KLM.com. www.klm.com [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KLM outlines 787-10 network in 2H19. Routesonline [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]FLACK, Jeremy. Aerolinie světa a jejich letadla (původním názvem: Jane's airlines & airliners). Překlad Jan Krist. 1. vyd. [s.l.]: NAŠE VOJSKO, 2008. 240 s. ISBN 978-80-206-0940-3. S. 119–121.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu KLM Royal Dutch Airlines na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (anglicky, německy)
- Air France-KLM
