Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Kamov Ka-52

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ka-52 Alligator
Určeníbitevní vrtulník
VýrobceRuské vrtulníky
Kamov
Progress
První let25. července 1997[1]
Zařazeno2010
UživatelRuské letectvo
Egyptské letectvo
Výrobaříjen 2008[2]
Vyvinuto z typuKamov Ka-50
VariantyKamov Ka-52K
Kamov Ka-50M
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamov Ka-52 Alligator (v kódu NATO: „Hokum-B“) je ruský dvoumístný bitevní vrtulník, schopný operací za každého počasí, odvozený z jednomístného typu Kamov Ka-50 (v kódu NATO: „Hokum-A“). Prototyp byl zalétán léta 1997 a v roce 2010 převzala ruská armáda první čtyři operační kusy. Ruské ozbrojené síly zatím objednaly 30 strojů.[zdroj?]

Pro Ruskem objednané vrtulníkové výsadkové lodě třídy Mistral byla vyvinuta palubní verze Ka-52K. Po stornování dodání plavidel Francií a prodeji obou postavených výsadkových lodí Egyptskému námořnictvu bylo Egyptem objednáno 46 bitevních vrtulníků Ka-52K.[3]

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]
První prototyp na přehlídce MAKS 2005

Kořeny tohoto typu lze hledat v 70. letech 20. století, kdy ruské velení začalo uvažovat o vývoji náhrady bitevního vrtulníku Mil Mi-24. Od počátku 80. let pak začaly konstrukční kanceláře Mil a Kamov pracovat na svých projektech nových bitevních vrtulníků, ze kterých vzešly typy Kamov Ka-50 a Mil Mi-28. Jednomístný Ka-50 se stal vítězem soutěže, jeho operační zkoušky v letech 1999–2000 však vedly k požadavku na vývoj dvoumístného vrtulníku uzpůsobeného pro noční operace (pilot Ka-50 byl značně přetížený i při operacích ve dne). Kamov proto nabídl od roku 1994 vyvíjenou dvoumístnou verzi Ka-50 označenou Ka-52. U ní byla přepracována zejména přední část stroje (MiL přitom pracoval na noční verzi MiL-28N).[4]

První prototyp Ka-52, upravený ze sériového Ka-50, se představil v roce 1996 na zbrojní výstavě Aero India 96 (Indie je potenciálním zahraničním uživatelem typu).[5] Prototyp poprvé vzlétl 25. července 1997. Druhý prototyp byl pro nedostatek finančních prostředků zalétán teprve 27. června 2008 a třetí v říjnu 2008. Ruské letectvo si přitom jako hlavní typ vybralo stroje Mil Mi-28N, přesto ale zadalo výrobu obou konkurentů. Ka-52 má přitom sloužit zejména pro speciální operace armády a pro potřeby ruského námořnictva, které je hodlalo provozovat z paluby čtyř objednaných výsadkových lodí třídy Mistral.[4]

První čtyři bitevní vrtulníky Ka-52 převzala ruská armáda dne 28. prosince 2010; stroje byly zařazeny ke 4. středisku bojové přípravy a výcviku leteckého personálu. Do roku 2012 by mělo být dodáno všech prozatím objednaných 30 kusů. Vývoj vrtulníků ale stále pokračuje. Aktuálně je trápí zejména nízká životnost speciálního avionického a optoelektronického vybavení.[6]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Pokročilejší verze Ka-52 na přehlídce MAKS 2009
Kamov Ka-52 na výstavě MAKS 2009

Ka-52 je vybaven multifunkčním elektronickým letovým, navigačním a zbraňovým systémem, má pasivní i aktivní vyhledávací systémy, které umožňují lokalizovat a zničit cíle za všech povětrnostních podmínek, ve dne i v noci.

Z typu Ka-50 byla převzata střední a zadní část vrtulníku (oba typy sdílí až 80 % konstrukčních dílů a skupin).[5] Přední část trupu obsahuje dvoumístnou kabinu s vystřelovacími sedačkami Zvezda K-37-800 umístěnými vedle sebe. Posádku vrtulníku tvoří dvě osoby. První je pilot-velitel stroje a druhou pilot-navigátor-operátor zbraňového systému. Oba mají k dispozici plnohodnotné řízení, čtyři multifunkční displeje a dva menší displeje (velitel má též průhledový displej HUD).[4]

V kulovém pouzdru pod přídí je elektro-optický pozorovací systém TOES-520 vybavený televizní a termovizní kamerou. Vrtulník je dále vybaven centrálním bojovým systémem Argument-2000 (piloti mají přilbové zaměřovače), systémem ochrany vrtulníku L370 Vitebsk a zbraňovým řídícím systémem SUO-806P. Palubní radiolokátor je typu Phazotron Arbalet-52.[4]

Základní výzbrojí vrtulníku je rychlopalný kanón 2A42 ráže 30 mm s celkovou zásobou 470 nábojů, umístěný na pravoboku; dále může nést až 2 000 kg podvěsné výzbroje na čtyřech podkřídlových závěsnících a dvou závěsnících na koncích křídel. Neseny mohou být například bloky neřízených raket, kulometné a kanónové kontejnery, bomby a pumové kontejnery, protitankové řízené střely 9M120/9M220 Ataka, protizemní střely Ch-25ML či protiletadlové řízené střely Igla-V a R-73. Na koncích křídel jsou umístěny rovněž výmetnice klamných cílů.[5]

Vrtulník pohánějí dva turbohřídelové motory Klimov VK-2500 o maximálním výkonu po 1 987 kW. Motory roztáčí dva souosé protiběžné rotory o průměru 14,5 m, každý s trojicí kompozitových listů; je to řešení typické pro vrtulníky společnosti Kamov. Palivo je neseno ve dvou samosvorných hlavních nádržích, přičemž je možné podvěsit též čtyři přídavné palivové nádrže.[4]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
EgyptEgypt Egypt
RuskoRusko Rusko
ČínaČína Čína

Bojové nasazení

[editovat | editovat zdroj]

Stroje byly nasazeny ruskou armádou při ruské invazi na Ukrajinu.[8][9][10] Dle serveru Insider jich od počátku konfliktu do srpna 2023 Ukrajinci zničili nebo poškodili čtyřicet dva.[11]

Dne 24. června 2023 byl jeden Ka-52 během potlačování vzpoury Wagnerovy skupiny sestřelen povstalci.[12]

Akce ruských Aligátorů proti ukrajinským tankům přispívají ke zpomalení postupu jednotek, zapojených do ukrajinské ofenzivy, probíhající od 10. června 2023; podle editora zahraniční rubriky Juliana Borgera (The Guardian) se na váznoucí operaci podepisují minová pole obránců i přecenění role tanků – ty byly zastaveny minovými poli, protitankovými střelami vypalovaných ze zákopů a zejména z vrtulníků Ka-52; stroje nesou rakety s dostřelem až 15 km a díky termovizi operují i v noci. Ukrajina nedisponuje vzdušnou převahou v místě útoku, jež by zabránila Kamovům ukrajinské tanky ostřelovat.[13][14] Český bezpečnostní analytik Jan Kofroň zmínil, že vysunutí větších prostředků PVO až na linii dotyku za účelem eliminace Kamovů, představuje velké riziko; protivzdušná obrana by se tím stala velmi zranitelnou.[15]

Verze

[editovat | editovat zdroj]
Kamov Ka-52K
  • Kamov Ka-52K Katran – námořní verze pro provozování na válečných lodích (skládací rotory a křídla, zodolněný podvozek)
  • Kamov Ka-52M – modernizovaná verze

Specifikace (Ka-52 Alligator)

[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 2
  • Rozpětí křídel: 7,3 m
  • Délka trupu: 14,5 m
  • Výška: 4,90 m
  • Vzletová hmotnost: 10 400 kg
  • Max. vzletová hmotnost : 11 300 kg
  • Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor Klimov TV3-117MVA
  • Výkon pohonné jednotky: 1 638 kW

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Cestovní rychlost: 270 km/h
  • Maximální rychlost: 300 km/h
  • Dolet: 500 km
  • Praktický dostup: 5 300 m
  • Statický dostup: 4 350 m

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]
  • 1× rychlopalný kanón ráže 30 mm
  • 2 000 kg podvěšené výzbroje

Nehody

[editovat | editovat zdroj]

Katastrofa ze 16. září 2017: při vojenském cvičení Západ 2017 v Leningradské oblasti, ruský vrtulník Ka-52 sám od sebe odpálil tři neřízené vzdušné střely S-8, a to když se přiblížil k cíli. Rakety explodovaly přímo vedle přihlížejících diváků, vojenských přidělenců, specialistů vojensko-průmyslového komplexu a novinářů; při výbuchu byli v troskách zraněni tři lidé. Byly také poškozeny dva vojenské nákladní automobily, (řídicí vozidlo Leer-3 RB-341V UAV).[16]

7. května 2018 v Sýrii ruské letectvo ztratilo vrtulník Ka-52 se dvěma piloty.[17]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Kamov Ka-52 Alligator helicopter. avia.russian.ee [online]. [cit. 2023-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-26. 
  2. ↑ Kamov Ka-52 Alligator Helicopter, Russia [online]. [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Russia to Deliver 46 Ka-52K Katran Hokum-B Ship-Borne Helicopters to Egypt for Mistral LHDs [online]. 2015-12-31 [cit. 2023-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e NOVOTNÝ, Zbyněk. Ruský vrtulník Kamov Ka-52 Alligator - vývoj bez konce [online]. 2012-05-03 [cit. 2023-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-06-07. 
  5. ↑ a b c Další z rodiny Kamovů [online]. Ministerstvo obrany ČR [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ SOUŠEK, Tomáš. Kamov Ka-52 zařazován do výzbroje. ATM. 2011, roč. 43, čís. 3, s. 58–59. ISSN 1802-4823. 
  7. ↑ China to import 36 Ka-52K Katran helicopters from Russia. www.china-arms.com [online]. 2021-09-17 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Rusko už ztratilo čtvrtinu svých bitevních vrtulníků Ka-52. Jeho letectvo zaostává. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-25-10 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pod dvojitým rotorem Ka-52 - 100 dní bojů na Ukrajině. Letectví a kosmonautika. Červenec 2022, roč. 98, čís. 7, s. 62–75. ISSN 0024-1156. 
  10. ↑ BRZKOVSKÝ, Marek. Vetřelci na Ukrajině. Zbraně. Extra Publishing, únor 2023, čís. 57, s. 17–21. ISSN 2336-1573. 
  11. ↑ VOCŮ, Taťána. Chlouba v troskách. Dva útočné vrtulníky Ka-52 šly k zemi. Ze zahraničí. Právo. Borgis, 19. srpen 2023, roč. 33, čís. 192, s. 16. [cit. 2023-08-21]. ISSN 1211-2119.
  12. ↑ MITZER, Stijn; JANOVSKY, Jakub. Chef’s Special - Documenting Equipment Losses During The 2023 Wagner Group Mutiny. Oryx [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ ŠVAMBERK, Alex. Ukrajinská ofenziva vázne. Zde jsou hlavní důvody. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-08-03 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ HOBZA, Štěpán. „Putinův sup“ útočí ze zálohy. Svět. Lidové noviny. Kyjev/Praha: MAFRA, 4. srpen 2023, roč. XXXVI, čís. 179, s. 6. [cit. 2023-08-07]. Prémiový obsah. Dostupné online. ISSN 0862-5921. (česky)
  15. ↑ HÁJEK, Adam. Ofenziva je ve druhém poločase, Ukrajincům se krátí čas, říká analytik. iDNES.cz [online]. MAFRA, 27. červenec 2023 [cit. 2023-08-07]. Prémiový obsah. Dostupné online. 
  16. ↑ Při cvičení ruský Ka-52 vypálil tři rakety a poškodil řídicí vozidlo soupravy Leer-3. informnapalm.org [online]. 2019-09-17 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ Два летчика погибли при крушении российского вертолета в Сирии. www.bbc.com [online]. BBC News, 2018-05-07 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (rusky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Encyklopedie letadel. Překlad Eva Malá a Josef Škvor. 2. vyd. Bratislava: Slovo, 1997. 432 s. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Kamov „Hokum“, s. 306.  (česky)
  • Opyжиe Pоссии 2006-2007 / Russia´s Arms 2006-2007. [s.l.]: OOO „Boeнный Пapaд“ / Military Parade Ltd., 2006. (rusky, anglicky) 
  • G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. S. 376. (rusky, anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Produkce konstrukční kanceláře Kamov
Vírníky

Vrtulníky

Ka-8 • Ka-10 • Ka-15 • Ka-18 • Ka-20 • Ka-25 • Ka-26 • Ka-27 • Ka-28 • Ka-29 • Ka-31 • Ka-32 • Ka-37 • Ka-40 • Ka-50 • Ka-52 • Ka-60 • Ka-62 • Ka-64 • Ka-90 • Ka-92 • Ka-115 • Ka-118 • Ka-126 • Ka-128 • Ka-137 • Ka-175 • Ka-226 • Ka-252

Konvertoplány

Ka-22 • Ka-34 • Ka-35

Aerosaně

Sever-2 • Ka-30 • Ka-36

Šéfkonstruktéři OKB Kamov
Korporace Ruské vrtulníky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kamov_Ka-52&oldid=24308145“