Karel Hipman
| Karel Hipman | |
|---|---|
 Karel Hipman (1913) | |
| Narození | 3. března 1867 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. července 1914 (ve věku 47 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | překladatel, redaktor, vydavatel a fotograf |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Hipman, též Karel František Hipman či Hippmann (3. března 1867 Praha[1] — 14. července 1914 Praha[2]) byl zakladatel prvního českého moderního obrázkového časopisu Český svět, propagátor česko-francouzských vztahů.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v pražské Staré poštovské ulici (nyní Karoliny Světlé); jeho otcem byl typograf Josef Hippmann (1827-1903[3]), matkou Josefa, rozená Fritschková (1838-??). Podle policejní přihlášky byl jejich jediné dítě, rodiče žili odděleně nejpozději od roku 1889.[4][5] Otec Josef Hippmann založil v roce 1895 První dělnickou tiskárnu, která později působila pod jménem Grafia.
Karel Hipman vystudoval gymnázium a obchodní školu, stal se ředitelem továrny na email u Brna. V devadesátých letech 19. století vlastnil v Praze dva obchody s kovovým zbožím, ty však roku 1895 prodal, aby se mohl stát vydavatelem.[6]
Propagátor francouzsko-českých vztahů
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1900 pobýval několik let ve Švýcarsku. O své dojmy ze Švýcarska se dělil se čtenáři českého tisku, zejména Národních listů. Příspěvky podepisoval Charles Hipman.[7] Poznatky shrnul knižně roku 1899 v publikace Na příč Švýcarskem.
Ve francouzštině vydal několik publikací propagujících český národ.
Vydavatel a redaktor Českého světa
[editovat | editovat zdroj]Vydávání časopisu Český svět bylo nejvýznamnějším počinem Karla Hipmana. Časopis založil po svém návratu ze Švýcarska a byl jeho jediným redaktorem a vydavatelem. První číslo vyšlo 5. října 1904 v úctyhodném nákladu 7 000 výtisků a bylo rychle vyprodáno.[8] Hipmanovi se podařilo vydávat Český svět do roku 1913, kdy ho, již nemocný, prodal nakladatelství Emil Šolc. Na výtisku z 8. srpna 1913 je ještě uveden jako redaktor a vydavatel; číslo následující (15. srpna 1913) již uvedlo nového vydavatele (Emil Šolc) a redaktora.
Za hlavní přínos časopisu lze považovat systematické přinášení reportážních fotografií doplňujících text. Fotografie byly významnou součástí časopisu od samého počátku a pocházely často od nejvýznamnějších autorů své doby.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]
Dne 1. prosince 1900 se na Smíchově oženil Aloisií (Luisou), rozenou Koudelkovou (1877–??).[1] Měl dceru Ludmilu (1903[p 1] –1989) a syny Jaroslava (1904–1905)[p 2] a Vladimíra (1908–1976).[9]
- Dcera Milka (Ludmila) Paděrová-Hipmanová (1903–1989) byla pokračovatelkou díla svého otce, nakladatelkou propagačních knih o Čechách ve francouzštině[10] a autorkou knihy Opilé chvíle.
- Syn Vladimír byl fotograf a architekt.[11]
Závěr života
[editovat | editovat zdroj]Karel Hipman zemřel v ústavu pro choromyslné Kateřinky v Praze, 14. července 1914; příčinou smrti byla progresivní paralýza. O tři dny později byl pochován na pražských Olšanských hřbitovech.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Periodika
[editovat | editovat zdroj]Během svého pobytu v zahraničí přispíval Karel Hipman zejména do Národních listů zprávami o událostech, které měly vztah k Čechám.[12]
Po návratu do vlasti byl vydavatelem a redaktorem časopisu Český svět.
Knižní vydání
[editovat | editovat zdroj]- La nation tchèque – sa mission et son rôle en Europe (Český národ – jeho poslání a role v Evropě, Charles Hipman ve spolupráci s významnými českými umělci a spisovateli, Praha, Jos. R. Vilímek, 1895)
- Prague et les Tchèques (Praha a Češi, vydal Charles Hipman ve spolupráci s francouzskými a českými spisovateli, Ženeva, nákladem vlastním, 1897)
- Na příč Švýcarskem. I. (napsal Charles Hipman, Praha, E. Beaufort, 1899)
- Les Tchèques au XIXème siècle (Češi v 19. století, vydal Charles Hipman ve spolupráci s českými a francouzskými spisovateli, francouzsky, Prague, La Nation Tchèque, 1900 a 1902)
- Za českou slávou - pouť Evropou po stopách české minulosti (cyklus obrazů, uspořádal a slovem doprovodil Karel Hipman, Praha, Vilímek, 1904)[13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika oddaných, Smíchov, 1899-1903, snímek 201, Záznam o sňatku a údaje o narození
- ↑ a b Matrika zemřelých, Zemský ústav pro choromyslné Kateřinky, 1911-1925, snímek 54
- ↑ Rodinné zprávy/Úmrtí. Národní listy. 5. 6. 1903, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Hippman Josef 1827
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Hippmann (Frischka) Josefa
- ↑ Vzpomínka na zasloužilého pěstitele styků česko-francouzských... (dostupné online v NK ČR). Pestrý týden. 8. 10. 1932, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Feuilleton/Ženevská směr. Národní listy. 26. 11. 1898, s. 1. Dostupné online.
- ↑ První číslo časopisu Český svět. Český svět. 1. 10. 1904, s. 1–62. Dostupné online.
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Hipman Karl, 1867
- ↑ Propagační francouzská kniha o naší republice. Národní politika. 8. 5. 1932, s. 4. Dostupné online.
- ↑ abart: Vladimír Hipman
- ↑ Přednáška o Bedřichu Smetanovi v Ženevě. Národní listy. 16. 1. 1897, s. 10. Dostupné online.
- ↑ České spisy/Za českou slávou. Národní listy. 15. 7. 1904, s. 3. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Hipman na Wikimedia Commons 
Autor Karel Hipman ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Hipman
- malsotranskyhrbitov.cz: Karel Hipman: Vymírající hřbitov (IN: Český svět 12/1905
- Český svět v digitální knihovně Moravské zemské knihovny
