Klan Hosokawa
Klan Hosokawa (japonsky 細川氏, Hosokawaši) byl silný japonský samurajský klan odkazující se na tradici Seiwa Gendži[1]. Paradoxně, jak se pozdějším vývojem událostí ukázalo, sehrál klíčovou roli jak při formování šógunátu Ašikaga, tak při jeho pádu. Klan hrál významnou roli zejména v období Muromači (1336–1467), období Sengoku (1467–1600) a období Edo (1600–1868), kdy po staletí prakticky ovládal oblast od Šikoku, přes Kinai až po Kjúšú.
Stal se také jednou z rodin, jimž bylo umožněno, v období šógunátu Ašikaga, honosit se titulem kanrei[2]. Na počátku Ašikagovy vlády kontroloval téměř celé území ostrova Šikoku klan Hosokawa. Šugo[3] pracující pro Hosokawy tou dobou rozhodovali o dění v devíti provinciích[4], což bylo dost rozsáhlé území na to, aby vznikaly třecí plochy obou klanů. Střet zájmu na sebe nenechal dlouho čekat.
Válka Ónin
[editovat | editovat zdroj]Konflikt mezi Kacumotem Hosokawou, pátým kanreiem a jeho tchánem Sózenem Jamanou, jehož jádrem byl šógunův nástupce, vyvrcholil ve válečnou mašinerii – válku Ónin. Ta vedla k pádu šógunátu a uvrhla zemi do 150letého období válek a zmatků[5]. Spolu s úpadkem šógunovy moci připadla kontrola nad hlavním městem a přeneseně tedy i nad celou zemí, do rukou Hosokawů. Nutno poznamenat, že i přes způsoby, jakými se tak stalo, šlo o legitimní postup, neboť Kacumoto užíval titulu zástupce šóguna (Kjóto kanrei). V podstatě tedy „pouze“ naplnil faktický obsah svého titulu. Díky válce si mohl klan ponechat tento titul po několik generací. Ale hned první Kacumotův dědic, Masamoto, o tento titul přišel, když byl roku 1507 zavražděn. Po Masamotově smrti klan velice oslabil a utrpěl několik citelných ran v podobě vnitřních bojů o moc. Působivá síla, kterou klan disponoval a mohl díky ní uplatňovat svou vůli v nesčetných japonských provinciích, byla soustředěna do Kjóta a krátkého perimetru kolem města. Ve spojení s klanem Óuči pak vznikl obrovský potenciál, díky kterému se z Hosokawů stal velmi silný rival a umožnil mu v podstatě neomezenou kontrolu na obchodu s Čínou. Klan se v hlavním městě udržel v podstatě téměř století, než byl vyhnán vojsky Nobunagy Ody.
Bitva u Sekigahary
[editovat | editovat zdroj]Během bitvy u Sekigahary stáli Hosokawové po boku Ieasu Tokugawy, což vedlo k tomu, že se po vítězství stali vnitřními (fudai) daimjóy. Po nastolení šógunátu Tokugawa získali jako léno provincii Higo s výnosem 540 000 koku[6]. Klanové sídlo se nyní nacházelo daleko od Kjóta, na Kjúšú a Hosokawové zůstávali jedním z nejbohatších klanů.
Moderní dějiny
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1646 se stalo sídlem Hosokawů Gjóbutei, sídlo v Kumamotu. Bylo postaveno nedaleko kumamotského hradu. V současnosti jsou oba objekty turisticky hojně navštěvovaným místem, kde je možné spatřit mnoho dobových předmětů. Mezi kuriozity patří čajový šálek, který používali protagonisté příběhu o 47 róninech.
Současným členem rodiny Hosokawa je pan Morihiro Hosokawa (* 14. ledna 1938), který od 9. srpna 1993 do 28. dubna 1994 zastával funkci premiéra japonského kabinetu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nejsilnější rodina v rámci klanu Minamoto.
- ↑ Titul šógunova zástupce, více informací naleznete přímo pod heslem kanrei.
- ↑ Titul správce provincie, více informací naleznete přímo pod heslem šugo.
- ↑ provincie Awa, provincie Awadži, provincie Biččú, provincie Izumi, provincie Sanuki, provincie Seccu, provincie Tamba, provincie Tosa a provincie Jamaširo.
- ↑ Více informací o období válek naleznete pod heslem období Sengoku.
- ↑ Roku 1750 byla provincie Higo ustavena ósackými rýžovými brokery za produkční standard rýže.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klan Hosokawa na Wikimedia Commons