Krátký prodej
Krátký prodej (zastarale kontramina nebo kontremina, často se používá i anglický termín short-selling či slangově shortování) je způsob spekulace na pokles ceny nějaké komodity či cenného papíru (tzv. spekulace „à la baisse“). Investor si předmět spekulace za úplatu zapůjčí a okamžitě jej prodá třetí straně. Za nějaký čas – nejpozději v době, kdy má předmět spekulace vrátit tomu, kdo mu jej půjčil – investor nakoupí na trhu a vrátí to, co si předtím vypůjčil. Rozdíl cen v době prodeje třetí straně a v době zpětného nákupu je základem jeho zisku nebo ztráty. V případě, že cena mezi prodejem a zpětným nákupem výrazněji poklesla, je spekulace výhodná, zatímco v opačném případě investor zaznamená ztrátu. Krátký prodej proto používají obchodníci, kteří spekulují na pokles cen („medvědi“) nebo se chtějí proti poklesu cen zajistit.
Jedná se tedy o jakousi formu půjčky, kdy napřed aktivum prodáme, počkáme, až cena akcie klesne, a potom jí koupíme zpět a inkasujeme rozdíl cen. Opačná spekulace, tedy na růst ceny, se nazývá dlouhý prodej. Vedle krátkých prodejů v praxi existují i prázdné prodeje. Tak se označuje praktika, kdy prodávající v okamžiku uzavření smlouvy o prodeji nedisponuje předmětem, který prodává. Tato praktika je v některých zemích zakázána.
Krátký prodej je praxe, která je v morální perspektivě považována za negativní; konkrétněji bylo zdůrazněno, že „Vydělávání peněz na klesajících hodnotách firem je jednoduše parazitováním na neštěstí druhých.“[1]
Příklad
[editovat | editovat zdroj]Obchodník obchoduje na trhu e-mini S&P 500, kde se rozhodne vstoupit do Short pozice. Příkazem Sell tedy prodá kontrakt za cenu 1200 bodů a spekuluje na pokles. O hodinu později cena poklesne o 15 bodů a obchodník kontrakt nakoupí, neboli vystoupí z pozice na ceně 1185. Inkasuje zisk ve výši 15×50 dolarů (jeden bod na trhu e-mini S&P 500 Index představuje 50 dolarů), což je 750 dolarů.
Regulace krátkého prodeje
[editovat | editovat zdroj]Technika krátkého prodeje se do povědomí širšího okruhu odborné veřejnosti dostala více v 21. století, především potom v roce 2008, a to vlivem finanční krize. První otázkou ohledně regulací je, zda vůbec regulovat krátké obchody. V případě zvolení kladné odpovědi bezprostředně následuje vlna diskusí o možnostech takovéto regulace. V úvahu jsou nástroje finančních regulátorů, způsob regulací a dále pak požadavek jejich dodržování, popřípadě uplatnění zvolených sankcí.[2] Účelem regulací je stanovení pravidel pro finanční instituce pohybující se na trhu a stanovení podmínek jejich fungování.[3]
- Metody regulace krátkého prodeje
- Určení oprávněných instrumentů
- Stanovení povoleného rozsahu po určitou dobu
- Kontrola procesu obchodování
- Požadavek dostupnosti cenného papíru
- Nástroje regulací a jejich cíle
- Omezení cenných papírů povolených ke krátkým prodejům za účelem snížení rizika manipulace s méně likvidními akciemi, jež jsou k ní více náchylné a volatilní.
- Omezení krátkého prodeje určitých cenných papírů v době chaosu na trhu, čímž se snaží předejít chaosu na trhu a hrozbě selhání vypořádání obchodu.
- Omezení krátkého prodeje v době vyšší náchylnosti trhu ve snaze chránit účastníky trhu proti manipulaci, jež by mohla nepříznivě ovlivnit finanční operace.
- Stanovení maximálního procenta akcií, jež mohou být použity pro krátké prodeje. Tímto nástrojem se předchází nadměrnému množství provedených krátkých prodejů.
- Pravidla omezující krátký prodej od určité nízké tržní hodnoty akcie. V době poklesu hodnot akcií tím snižují tempo poklesu tržních hodnot.
- Zákaz nekrytých krátkých prodejů, a tím minimalizovat selhání vypořádání obchodu.
- Požadavek stanovení ziskové marže při zapůjčování akcií. Cílem je chránit brokery a další účastníky transakce před úvěrovým rizikem.[4]
Ještě v době ekonomické prosperity vydal v roce 2002 z důvodu změny obchodního prostředí a spekulativních obchodů britský regulační úřad Financial Services Authority (dále jen FSA) Dokument k diskuzi na téma krátkého prodeje, v němž vyjádřil svůj postoj k regulacím krátkého prodeje. Krátký prodej byl popsán jako zákonná investiční technika, jež přispívá k efektivnosti na trhu prostřednictvím cenových korekcí u nadhodnocených akcií, podporuje obchody s deriváty, zajišťovací aktivity a přispívá k likviditě na trhu. Ve zprávě označili přijetí regulačních opatření jako neefektivní a nevhodné vzhledem k aktuálním tržním podmínkám. Nicméně větší informovanost a transparentnost o krátkých pozicích zhodnotili jako přínosnou pro účastníky trhu. Proto je v závěru dokumentu podán výčet možností, jakými způsoby je možné zvýšit transparentnost krátkého prodeje:
- oznamování krátkých pozic na promptních trzích stanoveným institucím
- zveřejňování krátkých pozic na promptních i termínových trzích
- získávání dat o množství vypůjčených cenných papírů
- zveřejňování krátkých pozic emitentům cenných papírů od určité prahové hodnoty
- zveřejňování veškerých nekrytých krátkých pozic na peněžních trzích
- zveřejňování krátkých pozic generálních ředitelů společností[5]
- Výhody transparentnosti
- Včasné informace o objemech mohou přinést účastníkům trhu signál o možné existenci nadhodnoceného cenného papíru.
- Odstranění nejasností o tom, zda obchodování určité akcie bylo předmětem krátkých prodejů či nikoliv, by mělo podnítit investory k vyšší obchodní aktivitě. Což je důležité zejména z důvodu častých falešných zpráv o objemech krátkého prodeje, které mají negativní dopad na vývoj trhů.
- Investoři, jež mají dostupné informace o krátkých prodejích, počítají s tím, že v budoucnu budou muset být tyto akcie znovu prodány jiným kupcům.
- Posílení transparentnosti vede ke snížení množství pokusů o zneužití trhu a manipulaci s ním.
- Nevýhody transparentnosti
- Odrazení obchodníků od uzavírání krátkých prodejů. Zveřejnění informací o uzavřených krátkých prodejích vyvolává u jiných účastníků trhu snahu ovlivnit vývoj trhu opačným směrem, může to vést až k situaci, jež je označována jako „bear squeeze“, český ekvivalent medvědí stisk. V této situaci jsou tržní ceny akcií tlačeny vlivem poptávky nahoru, na čemž vykazují velké ztráty obchodníci s krátkými prodeji. Ti jsou následkem toho odrazeni od uzavírání krátkých prodejů a dochází ke snížení likvidity trhu.
- Problémy s interpretací informací. Nejčastěji se důvody uskutečňování krátkého prodeje spojují s tím, že obchodníci považují dané akcie nadhodnocené, a proto očekávají pokles jejich tržních hodnot. S rozvojem finančních trhů je krátký prodej využíván také jako nástroj arbitráže i zajišťování. Pokud slouží k těmto dvěma funkcím, obchodníci nemusí považovat akcie za nadhodnocené, nicméně zveřejňované informace mohou účastníky trhu uvést v omyl, jelikož neznají účel provedených prodejů nakrátko.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.independent.co.uk [online]. [cit. 2018-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-15.
- ↑ BUBLOVÁ, Aneta. Regulace krátkého prodeje v zemích EU. Brno, 2014. 59 s. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Ing. Dagmar Linnertová. Dostupné online.
- ↑ VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. [s.l.]: Wolters Kluwer ČR, 2011. 792 s. ISBN 978-80-7357-647-9. S. 32.
- ↑ TECHNICAL COMMITTEE IOSCO. Report on transparency of short selling [online]. IOSCO, červen 2003, rev. 2003. Dostupné online. (English)
- ↑ a b FINANCIAL SERVICES AUTHORITY. Short Selling. DP 17 [online]. FSA, říjen 2002 [cit. 2016-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-04. (angličtina)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obchodování s cennými papíry (Penize.cz)
