Kreuzberg
Kreuzberg | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 52°29′15″ s. š., 13°23′0″ v. d. |
Nadmořská výška | 52 m n. m. |
Stát | Německo |
Kreuzberg | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 10,4 km² |
Počet obyvatel | 153 887 (2016) |
Hustota zalidnění | 14 825,3 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Franz Schulz (Politiker, 1948) (1996–2000), Peter Strieder (1992–1996), Günter König (Politiker) (1989–1992), Waldemar Schulze (1981), Rudi Pietschker (1975–1981), Günther Abendroth (1963–1975), Willy Kressmann (1949–1962), Georg Henschel (Politiker) (1946–1949), Gerhard Sudheimer (1939–1945) a Carl Herz (1926–1933) |
PSČ | 10961, 10963, 10965, 10967, 10997, 10999 a 10969 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kreuzberg je bývalá samostatná čtvrť v německém hlavním městě Berlíně. Nachází se jihovýchodně od centra na levém břehu Sprévy a od roku 2001 byla sloučena se čtvrtí Friedrichshain. Aktuálně se městská část nazývá Friedrichshain-Kreuzberg. V samostatné původní čtvrti žilo okolo 150 000 obyvatel.
Pojmenování
[editovat | editovat zdroj]Oblast byla pojmenována podle stejnojmenného 66 metrů vysokého návrší, které patří k Tempelhofské vysočině (původně se nazývalo Sandberg nebo Götzescher Berg, jméno „Křížový vrch“ dostalo po postavení Pruského národního monumentu od Karla Friedricha Schinkela v roce 1821). Původně se zde usazovali Židé.[1] Počet obyvatel začal růst s rozvojem průmyslu, v roce 1920 se Kreuzberg stal součástí Velkého Berlína. Patřil k nejhustěji osídleným a nejchudším částem města, za druhé světové války utrpěl silným bombardováním. V letech 1949–1990 byl součástí Západního Berlína (americký sektor).
Kreuzberg byl proslulý bohémskou a kosmopolitní atmosférou, žije zde množství přistěhovalců, především Turků.[2] Po pádu Berlínské zdi získal Kreuzberg postavení módní čtvrti a probíhá zde gentrifikace.[3] Vysokou podporu zde měl tradičně Svaz 90/Zelení. Nachází se zde množství squattů, gay barů a nočních klubů, spojených s hudebními styly jako punk rock nebo hip hop (nejznámější je SO36).[4] Skupina Bloc Party věnovala této čtvrti skladbu Kreuzberg z alba A Weekend in the City.
K pamětihodnostem Kreuzbergu patří Checkpoint Charlie (jeden z mála přechodů mezi oběma částmi rozděleného města za studené války), Deutsches Technikmuseum Berlin, Židovské muzeum a památník Technologie teroru v bývalém sídle Reichssicherheitshauptamtu, kostel svatého Tomáše a Jeruzalémský kostel, Viktoriapark a most Oberbaumbrücke.[5]
Graffiti
[editovat | editovat zdroj]Městská část Kreuzberg je místem vzniku řady významných graffiti skupin, mezi které patří například 1UP nebo Berlin Kidz, které prosluly díky posouvání lidských limitů v rámci veřejného prostoru s častými sociálními a politickými motivy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/hipisaci-hipsteri-a-pristehovalci-berlinsky-kreuzberg-je-jako-tisic-svetu-v-jednom-14704
- ↑ https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/co-by-berlinan-neudelal.A150803_123810_kolem-sveta_tom
- ↑ http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Gentrifikace[nedostupný zdroj]
- ↑ https://www.respekt.cz/delnici-kultury/do-berlinskeho-doupete-techna-a-sexu-smi-jen-vyvoleni
- ↑ https://www.turistika.cz/mista/oberbaumbrucke/detail
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kreuzberg na Wikimedia Commons
- http://www.berlin.de/ba-friedrichshain-kreuzberg/