Lázně Libverda
| Lázně Libverda | |
|---|---|
 Lázeňská kolonáda s budovou ředitelství lázní a lázeňským penzionem Moravěnka | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nové Město pod Smrkem |
| Obec s rozšířenou působností | Frýdlant (správní obvod) |
| Okres | Liberec |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°53′25″ s. š., 15°11′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 549 (2024)[1] |
| Rozloha | 13,26 km²[2] |
| Katastrální území | Lázně Libverda |
| Nadmořská výška | 424 m n. m. |
| PSČ | 463 62 |
| Počet domů | 137 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Lázně Libverda č. p. 16 463 62 Hejnice info@obeclibverda.cz |
| Starosta | Ing. Jan Pospíšil |
| Oficiální web: www | |
  Lázně Libverda | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 564206 |
| Kód části obce | 79383 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda) je lázeňská obec na severu České republiky, v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží na severní straně Jizerských hor, asi 1 km severně od Hejnic, třináct kilometrů východně od Frýdlantu a protéká jí Libverdský potok. V obci žije 549[1] obyvatel a je tu mateřská a základní škola.
Název
[editovat | editovat zdroj]Prvotní jméno obce Liebenwerde vychází z německého tvaru „auf dem Lieben werde“, znamenající na milém ostrově. Název obce přecházel od Lybenwerde (zaznamenané roku 1381), přes Liewerde (1463), Libwerde (1529), Liberda (1543), Liwerde či Lywerde (1551), Liewerda (1591), Liebwerda (1601), Liewerde (1634), Liwerda (1651), Lyberda (1654), Liebwerda (1713), až po Libverda či Liebwerda (z roku 1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou zejména od 15. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody. O pár desetiletí později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá vojenská tažení.
Samotné lázně však začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikala první léčebná zařízení a kdy byl také (roku 1785) podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen – Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip z Clam-Gallasu a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Jak lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 sám císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fjodorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec.[5] V letech 1840–1843 v lázních pobýval také jazykovědec Josef Jungmann a později mimo jiné spisovatel Franz Kafka, přírodovědec Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk či Václav Talich.
Ve zdejších lázních se také léčil Gustav Pfleger Moravský, který trpěl tuberkulózou,[6] a z téže nemoci se zde kurýrovala i manželka českého spisovatele, historika a buditele Jana Erazima Vocele Barbora.[7]
Libverdskou kyselku rád pil Albrecht z Valdštejna.[8] V obci žije také rodina Jiránkových, která v rámci projektu Klokánek na pomoc ohroženým dětem k roku 2013 vychovala více než dvě stě dětí.[9]
Na velikonoční pondělí roku 1946 došlo jižně od obce ke dvojnásobné vraždě a dvojnásobnému pokusu o ni partou pěti českých chlapců z Hejnic.[10]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Vývěry minerální vody jsou vázané na pramenní linie ve směru východ–západ v údolí Libverdského potoka. Souvisí s existencí tzv. libverdského poklesu, který je rovnoběžný se stykem jizerského granitu a svorových rul. Puklinami v žule stoupá oxid uhličitý a jím obohacená kyselka se akumuluje v křemenci, který tvoří jádro překocené svorové antiklinály. Vrty jímaná voda je prostá hydrouhličitanová hořečnato-vápenatá železnatá kyselka.[11]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Výletní restaurace Obří sud
- Klasicistní a empírové pavilony lázní (1783–1808) hlavní areál je z roku 1964[12]
- Dvoukřídlá kolonáda (1. polovina 19. století)
- Klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem
- Vyhlídky nad Libverdou
- Bývalá přírodní rezervace Tišina (dnes část národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny)
- Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery
- Přírodní památka Klečoviště na Smrku
- Přírodní park Peklo
- Meteorologický sloup z roku 1890[13]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Členství ve sdruženích
[editovat | editovat zdroj]Obec je členem dvou dobrovolných sdružení obcí, a sice mikroregionu Frýdlantsko a Svazku obcí SMRK. Dále je součástí Sdružení lázeňských míst České republiky a Euroregionu Nisa.[14]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jana Jarolímová – česká sáňkařka, několikanásobná mistryně republiky
- Vladimír Jehlík – český biolog
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. 706 s. Kapitola Lázně Libverda, s. 604–605.
- ↑ VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo – premiéra opery Čarostřelec [online]. Praha: Český rozhlas, 2011-06-18 [cit. 2014-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-29.
- ↑ VESELÝ, Josef. 912. schůzka: Dvaačtyřicet let lesnického synka z Karasína [online]. Praha: Český rozhlas, 2012-12-16 [cit. 2014-05-29]. Dostupné online.
- ↑ VESELÝ, Josef. 902. schůzka: Básník český, ale hlavně zakladatel archeologie naší [online]. Praha: Český rozhlas, 2012-10-07 [cit. 2014-05-29]. Dostupné online.
- ↑ VESELÝ, Josef. 443. schůzka: Soukromá podobizna Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna a Frýdlantu [online]. Praha: Český rozhlas, 2020-10-28 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ BERNÁTHOVÁ, Ivana; KOUŘÍMSKÝ, Vojtěch. Klokánky nemají jistý termín výplat, bojí se nejistoty [online]. Liberec: Český rozhlas, 2013-01-08 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Tragické Velikonoce roku 1946. Hejnický zpravodaj. Březen 2024, čís. 1, s. 16–17. Dostupné online.
- ↑ KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. Kapitola Lázně Libverda, s. 88, 90.
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 80, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 46–47.
- ↑ SLÁMOVÁ, Jana. Zápis z ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva obce Lázně Libverda konaného 29. října 2018 v zasedací místnosti Informačního centra, Lázně Libverda č.p. 17. 1. vyd. Lázně Libverda: Obecní úřad Lázně Libverda, 2018. 9 s. Dostupné online. S. 7–8.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, R. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Pomník prince Karla
- Pomník zakladatelů
- Hermannova smrt
- Horská služba (Lázně Libverda)
- Jizerka (Lázně Libverda) – někdejší turistická chata
- Seznam voleb do zastupitelstva obce Lázně Libverda
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázně Libverda na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Lázně Libverda ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Liebwerda v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Lázně Libverda v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
