Leo Kammel
| Leo Kammel | |
|---|---|
| Narození | 15. března 1885 Kamenický Šenov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. července 1948 (ve věku 63 let) Vídeň  Rakousko |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze (od 1910) |
| Povolání | architekt |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Choť | Wilhelmína Kilian |
| Děti | Leo (1922 – 1974), Willibald (1923 – 1994) |
| Rodiče | Willibald Kammel Johanna rozená Palme |
| Příbuzní | bratr Willibald vnuk Bernhard Kammel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Leo Kammel senior (15. března 1885 Kamenický Šenov[1] – 25. červenec 1948 Vídeň) byl rakouský architekt.
Život
[editovat | editovat zdroj]Leo Kammel senior byl synem obchodníka se sklem Willibalda Kammela a Johanny rozené Palme. Po ukončení studia na střední odborné škole keramické studoval v letech 1902–1905 kresbu a malbu na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Pak navštěvoval Akademii výtvarného umění, kde studoval u profesora Jana Kotěry architekturu.[2]Po ukončení studia se kolem roku 1913 usadil ve Vídni, kde pracoval jako nezávislý architekt. V roce 1929 přednášel na Technické univerzitě ve Vídni. V meziválečném období projektoval v Rakousku, především ve Vídni, kde se podílel na návrzích obytných celků a vytvořil i projekt tržnice (1935) a v Československu, jeho rozsáhlé dílo není plně zdokumentováno. V období před první světovou válkou tvoří v klasicistním stylu pod vlivem Otto Wagnera. Ve dvacátých létech je pod vlivem české kubistické architektury a byl považován za významného představitele kubismu.[3] V meziválečném období byl ovlivněn dekorativismem a expresionismem a dílem Petera Behrense (1868 – 1940) a Clemense Holzmeistera (1886 – 1983).[2] Tvorba expresionistická od 30. let přechází k funkcionalismu.
V roce 1921 se oženil s Wilhelmínou Kilian (1890 – 1961), z tohoto svazku vzešli dva synové: Leo (1922 – 1974) architekt a Willibald (1923 – 1994). Jeho vnukem je filmový režisér, producent, kameraman a spisovatel Bernhard Kammel.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1926 v Kamenickém Šenově navrhl v expresionistickém pojetí polyfunkční budovu městského divadla s kinem. Kino Hvězda prošlo několika rekonstrukcemi. V Krnově navrhoval v letech 1927–1928 budovu městského divadla. Expresionisticky řešená budova s prolamovanými fasádami je orientována na podélnou osou k nároží. Tři trojúhelníkové štíty a schodiště hlavního vchodu toto jen zdůrazňují. Původní kapacita sálu činila 1009 míst nyní (2015) činí 694 míst. Z období 60. let 20. století, kdy byly prováděny úpravy, foyer zdobí nástěnná malba Zdeňka Máčela.[4] a kovový figurální reliéf Bedřicha Augustina Tkaczyka.[5]
V Novém Jičíně v roce 1930 projektoval budovu kina, doklad vlivu tvorby Ericha Mendelsohna (1887 – 1953).
- 1914 činžovní domy, Vídeň 17, Rosensteingasse 84-86
- 1914 činžovní dům, Vídeň 6, Haydngasse 14
- 1925 obytný komplex, Vídeň 7, Bernardgasse 38
- 1927 vila, Baden, Dolní Rakousko, Valeriestraße 5
- 1927–1928 obytný komplex, Vídeň 19, Döblinger Gürtel 10
- 1930–1930 obytný komplex pro zaměstnance veřejné správy "Austria", Vídeň 3, Salesianergasse 1b/Grimmelshausengasse 6-8
- 1948–1950 radnice Neunkirchen, Dolní Rakousy
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leo Kammel na německé Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kamenický Šenov
- ↑ a b STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Krnova. Ostrava: NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 326,188.
- ↑ PROKOP, Ursula. Leo Kammel sen. [online]. Vídeň: Architekturzentrum Wien, 2005-05-01 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Strakoš Martin ... c.d., s.188
- ↑ Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leo Kammel na Wikimedia Commons - Leo Kammel. In: Architektenlexikon Wien 1770–1945. Herausgegeben vom Architekturzentrum Wien. Wien 2007.
