Lirainosaurus

Lirainosaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 72 až 70 miliony let
	Výlitek mozkovny lirainosaura
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	Sauropodomorpha;
Infrařád	Sauropoda;
Čeleď	Saltasauridae;
Podčeleď	Lirainosaurinae;
Rod	Lirainosaurus; Sanz et al., 1999
Binomické jméno
	Lirainosaurus astibiae; Sanz et al., 1999
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lirainosaurus („štíhlý ještěr“) byl rod titanosaurního sauropodního dinosaura z čeledi Saltasauridae a podčeledi Lirainosaurinae, žijícího v období pozdní svrchní křídy (geologický stupeň pozdní kampán až raný maastricht, asi před 72 až 70 miliony let) na území dnešního Španělska.

Objev a zařazení

Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v sedimentech souvrství Marnes Rouges Inferieures v oblasti Laño v provincii Burgos na severu Španělska.^[1] Formálně popsán byl v roce 1999 týmem španělských paleontologů.^[2] Původně byl tento dinosaurus znám pouze podle fosilních fragmentů lebky, zubů a několika obratlů, v roce 2013 však byly identifikovány další pravděpodobné fosilie tohoto druhu.^[3] Tento dinosaurus byl mohutný čtyřnohý býložravec, dosahující však na poměry sauropodů malých rozměrů, a to délky asi 7 metrů a hmotnosti kolem 1 tuny.^[4] Přesnější rozměry tohoto dinosaura však na základě dostupného fosilního materiálu není možné stanovit.^[5]

Systematické zařazení

V roce 2018 byla publikována odborná práce, která řadí lirainosaura spolu s rody Ampelosaurus a Atsinganosaurus do společné, nově stanovené podčeledi Lirainosaurinae.^[6] V roce 2020 se k nim přidal rod Garrigatitan. Blízce příbuzným rodem je také španělský Abditosaurus.

Odkazy

Reference

↑ B. Vila; A. Galobart; J.U. Canudo; J. Le Loeff; et al. (2012). "The diversity of sauropod dinosaurs and their first taxonomic succession from the latest Cretaceous of southwestern Europe: Clues to demise and extinction". Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 350-352 (15): 19–38. doi:10.1016/j.palaeo.2012.06.008
↑ J. L. Sanz, J. E. Powell, J. Le Loeuff, R. Martinez, and X. Pereda-Suberbiola (1999). "Sauropod remains from the Upper Cretaceous of Laño (north central Spain). Titanosaur phylogenetic relationships." Estudios del Museo de Ciencias Naturales de Alava 14(1): 235-255.
↑ Díez Díaz, V., Pereda Suberbiola, X. and Sanz, J. L. (2013). The axial skeleton of the titanosaur Lirainosaurus astibiae (Dinosauria: Sauropoda) from the latest Cretaceous of Spain. Cretaceous Research, 43: 145-160.
↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (Second Edition). Princeton University Press, str. 234 (anglicky)
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 37). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Koen Stein, Pascal Godefroit & Xavier Valentin (2018). The titanosaurian dinosaur Atsinganosaurus velauciensis (Sauropoda) from the Upper Cretaceous of southern France: New material, phylogenetic affinities, and palaeobiogeographical implications. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2018.06.015

Literatura

B. Vila, M. Suñer, A. Santos-Cubedo, J. I. Canudo, B. Poza and A. Galobart (2011). Saurischians through time. In A. Galobart, M. Suñer, & B. Poza (eds.), Dinosaurs of Eastern Iberia 130-168.
Vidal, L. S.; et al. (2024). Biomechanics and morphological comparisons of the caudal region of titanosaurs from the Cretaceous of Brazil: Paleobiology and paleoecology inferences. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.14134

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lirainosaurus astibae na Wikimedia Commons
Profil na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
Informace na webu Fossil Works Archivováno 26. 6. 2018 na Wayback Machine. (anglicky)
Článek na webu Equatorial Minnesota (anglicky)

[1] B. Vila; A. Galobart; J.U. Canudo; J. Le Loeff; et al. (2012). "The diversity of sauropod dinosaurs and their first taxonomic succession from the latest Cretaceous of southwestern Europe: Clues to demise and extinction". Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 350-352 (15): 19–38. doi:10.1016/j.palaeo.2012.06.008

[2] J. L. Sanz, J. E. Powell, J. Le Loeuff, R. Martinez, and X. Pereda-Suberbiola (1999). "Sauropod remains from the Upper Cretaceous of Laño (north central Spain). Titanosaur phylogenetic relationships." Estudios del Museo de Ciencias Naturales de Alava 14(1): 235-255.

[3] Díez Díaz, V., Pereda Suberbiola, X. and Sanz, J. L. (2013). The axial skeleton of the titanosaur Lirainosaurus astibiae (Dinosauria: Sauropoda) from the latest Cretaceous of Spain. Cretaceous Research, 43: 145-160.

[4] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (Second Edition). Princeton University Press, str. 234 (anglicky)

[5] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 37). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[6] Koen Stein, Pascal Godefroit & Xavier Valentin (2018). The titanosaurian dinosaur Atsinganosaurus velauciensis (Sauropoda) from the Upper Cretaceous of southern France: New material, phylogenetic affinities, and palaeobiogeographical implications. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2018.06.015

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]