Městské části Splitu
Městské části Splitu dnes tvoří 28 správních jednotek chorvatského města Split.
Staré čtvrti Splitu
[editovat | editovat zdroj]Původní staré čtvrti Splitu byly Grad a předměstí (varoše), které se dále dělily na Veli Varoš, Dobri, Manus a Lučac. Dnešní administrativní rozdělení městských částí Splitu se nemusí nutně shodovat s těmito čtvrtěmi.
Grad
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší část Splitu s názvem Grad (v chorvatštině výraz obecně pro město) vznikla v raném středověku, nejprve v opevněném římském císařském paláci (Stari grad / Staré Město) postaveném císařem Diokleciánem (Diokleciánův palác), na konci 3. století a dle pověsti je založili uprchlíci z nedalekého římského města Salona, zničeného v 7. století Avary. V pozdním středověku se jeho rozloha zdvojnásobila a osada se rozšířila směrem na západ (Novi grad / Nové Město). Do počátku 19. století byl obklopen hradbami.
Kvůli své historické hodnotě a zacholosti je Staré město zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Zvláště významným objektem mezi nimi je Diokleciánův palác s katedrálou sv. Domnia (sv. Dujama) a také jeho další středověké románské a gotické části.
Varoš
[editovat | editovat zdroj]Od středověku se kolem Gradu, pozdějším Splitu, rozvíjela předměstí (varoše). Na rozdíl od patricijského středu města, žil kdysi v celkem čtyřech předměstských čtvrtích výhradně prostý lid, rolníci a rybáři. Jsou to od západu na východ: Veli varoš, Dobri, Manuš a Lučac. Největším a současně nejstarším z nich je Veli varoš, poté dle velikosti následoval Lučac, pak Dobri a nakonec nejmenší Manuš. (Lučac a Manuš dnes tvoří jednu část – Lučac-Manuš).
Od 19. století ke skromné chudinské zástavbě začaly přibývat reprezentativnější městské domy, zejména v nejbližší části Veli Varoš (Varoš) a následná výstavba vil ve vnějších částech a směrem k další části splitského poloostrova, kde žije majetnější obyvatelstvo, opouštějící přelidněné městské části.
V 1. polovině 20. století s expanzí Splitu na základě moderních urbanistických kritérií, byly všechny výše uvedené části města sjednoceny a byla umožněna jeho další expanze.
Moderní čtvrti
[editovat | editovat zdroj]Městská část | Počet obyvatel | Plocha (km²) | Hustota (ob./km²) | Poloha na mapě Splitu |
---|---|---|---|---|
Bačvice | 3.347 | 1,19 km² | 2.812 ob./km² | |
Blatine-Škrape | 6.777 | 0,23 km² | 29.465 ob./km² | |
Bol | 11.550 | 0,52 km² | 22.212 ob./km² | |
Brda | 6.188 | 1,68 km² | 3.683 ob./km² | |
Grad | 7.571 | 0,42 km² | 18.026 ob./km² | |
Gripe | 6.739 | 0,32 km² | 21.059 ob./km² | |
Kman | 5.882 | 0,33 km² | 17.824 ob./km² | |
Kocunar | 4.376 | 0,17 km² | 25.741 ob./km² | |
Lokve | 7.173 | 0,21 km² | 34.157 ob./km² | |
Lovret | 9.290 | 1,62 km² | 5.735 ob./km² | |
Lučac-Manuš | 6.840 | 0,36 km² | 19.000 ob./km² | |
Mejaši | 5.304 | 3,61 km² | 1.473 ob./km² | |
Meje | 4.196 | 1,50 km² | 2.797 ob./km² | |
Mertojak | 7.503 | 0,40 km² | 18.756 ob./km² | |
Neslanovac | 3.672 | 0,97 km² | 3.786 ob./km² | |
Plokite | 6.677 | 0,24 km² | 27.821 ob./km² | |
Pujanke | 9.502 | 0,40 km² | 23.755 ob./km² | |
Ravne njive | 5.812 | 0,39 km² | 14.903 ob./km² | |
Sirobuja | 2.295 | 0,95 km² | 2.416 ob./km² | |
Spinut | 8.788 | 1,21 km² | 7.263 ob./km² | |
Split 3 | 10.320 | 0,56 km² | 18.429 ob./km² | |
Sućidar | 10.720 | 0,47 km² | 22.809 ob./km² | |
Trstenik | 7.016 | 0,67 km² | 10.472 ob./km² | |
Varoš | 5.697 | 2,22 km² | 2.566 ob./km² | |
Visoka | 4.817 | 0,51 km² | 9.445 ob./km² | |
Žnjan-Pazdigrad | 8.965 | 1,93 km² | 4.3 ob./km |
|
Celkem: | 174.276 | 22,81 km² | 7.344 obyv./km² |
Městská aglomerace Splitu
[editovat | editovat zdroj]Vyrovnání | Počet obyvatel | Plocha ( km² ) | Hustota (ob./km²) |
---|---|---|---|
Split | 174 276 | 22,81 km² | 7 344 ob./km² |
Donje Sitno | 314 | 4,74 km² | 66 ob./km² |
Gornje Sitno | 351 | 14,25 km² | 25 ob./km² |
Kamen | 2 175 | 2,67 km² | 815 ob./km² |
Slatine | 947 | 10,67 km² | 89 ob./km² |
Srinjine | 1348 | 11,62 km² | 116 ob./km² |
Stobreč | 2 602 | 1,02 km² | 2 551 ob./km² |
Žrnovnica | 2 479 | 11,52 km² | 215 ob./km² |
Celkem: | 184 947 | 79,92 km² | 2 286 obyvatel / km² |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Splitski gradski kotarevi na chorvatské Wikipedii.