Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Markéta Vaňková

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Markéta Vaňková
Markéta Vaňková při proslovu na protestu proti válce na Ukrajině (2022)
Markéta Vaňková při proslovu na protestu proti válce na Ukrajině (2022)
Zastupitelka Jihomoravského kraje
Ve funkci:
8. října 2016 – 3. října 2020
16. primátorka města Brna
Úřadující
Ve funkci od:
20. listopadu 2018
PředchůdcePetr Vokřál
Zastupitelka města Brno
Úřadující
Ve funkci od:
6. října 2018
Ve funkci:
21. října 2006 – 16. října 2010
Zastupitelka městské části Brno-střed
(v letech 2006–2010 také radní MČ)
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 24. září 2022
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (od 2002)
Narození15. července 1977 (47 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťvdaná
RodičePetr Průcha
Dětidva synové
SídloBrno-střed
Alma materMasarykova univerzita
Profesepolitička a advokátka
Webová stránkawww.marketavankova.cz
CommonsMarkéta Vaňková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markéta Vaňková (* 15. července 1977 Brno) je česká advokátka, politička a od roku 2002 členka ODS. Od roku 2016 je zastupitelkou Jihomoravského kraje a od roku 2018 zastupitelkou a primátorkou města Brna. V letech 2002 až 2022 byla zastupitelkou městské části Brno-střed a v letech 2006 až 2010 také radní městské části Brno-střed a zastupitelkou města Brna. V letech 2010 až 2014 byla uvolněnou zastupitelkou městské části Brno-střed pro oblast legislativy a životního prostředí.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2000 a získala titul Mgr.). V roce 2002 úspěšně složila na téže fakultě rigorózní zkoušku v oboru právo (se specializací na občanské právo) a získala tak titul JUDr.

V roce 2003 splnila advokátní zkoušky a od té doby se věnuje výkonu advokacie se zaměřením na občanské, obchodní a správní právo. Má vlastní advokátní kancelář.

V rozmezí let 2007 až 2011 zastupovala ve vymáhání pohledávek britskou offshorovou společnost Brandson Enterprises Ltd., jež sídlí v Karibiku. Majitel této firmy není do této doby (říjen 2018) znám široké veřejnosti. V době zastupování Vaňkovou došlo k zatčení a pozdějšímu odsouzení ředitele této společnosti za praní špinavých peněz a podvody. Vaňková odmítá jakoukoli svou trestnou činnost v této kauze.[2][3][4]

Markéta Vaňková pochází z brněnské právnické rodiny, je dcerou vysokoškolských pedagogů a právníků Petra Průchy[5] a Ivany Průchové. Žije v Brně, městské části Brno-střed. Od roku 1999 je vdaná, má dva syny.[6]

Politické působení

[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelka městské části Brno-střed, města Brna a kraje (2002–2018)

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 vstoupila do ODS a v tomtéž roce byla v komunálních volbách zvolena zastupitelkou městské části Brno-střed.[7] Mandát zastupitelky městské části pak obhájila ve volbách v letech 2006, 2010 i 2014.[8][9][10] V letech 2006 až 2010 byla členkou rady městské části a mezi lety 2010 až 2014 působila jako uvolněná zastupitelka městské části pro oblast legislativy a životního prostředí. Také ve volbách v roce 2018 obhájila mandát zastupitelky městské části.[11]

V komunálních volbách v roce 2006 byla zvolena také zastupitelkou města Brna.[12] Ve volbách v roce 2010 se jí však nepodařilo mandát obhájit.[13] Neuspěla ani ve volbách v roce 2014.[14]

Od začátku své kariéry patří do okruhu vlivného politika Pavla Blažka (ODS), kterému se kvůli kauzám přezdívá don Pablo. Právě u Blažka začínala jako koncipientka. Blažek ji také později doporučil coby kandidátku na primátorku Brna. V letech 2000 až 2001 seděla v představenstvu firmy Breas, kde byl Blažek jediným akcionářem. Na Blažkovo doporučení působila i v městské společnosti Jižní centrum, která vlastnila lukrativní pozemky. Tehdy spolu působili i v soukromé firmě Vysoké učení Brno, kterou Blažek založil v roce 2001 se svým kamarádem Zdeňkem Koudelkou (ČSSD) a tehdejším dlouholetým tajemníkem radnice Brna-střed Radovanem Novotným (ODS), který byl později odsouzen na čtyři roky do vězení za korupci.[15]

V krajských volbách v roce 2016 byla za ODS zvolena zastupitelkou Jihomoravského kraje.[16] Působila jako členka Výboru kontrolního a členka Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost.[17] Ve volbách v roce 2020 již nekandidovala.[18]

V lednu 2018 byla jednou z iniciátorek petice ODS proti směně budov v majetku města Brna. Aby mohlo Brno začít stavět slibovaný fotbalový stadion Za Lužánkami, potřebovalo získat nemovitosti od podnikatele Libora Procházky, který ovšem stál jen o směnu nemovitostí. ODS nesouhlasila se směnou za historicky cenné budovy města.[19]

Primátorka Brna – první období (2018–2022)

[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2018 v rozhovoru pro Info.cz uvedla, že si nemyslí, že by Brno bylo schopné se starat o jakékoliv uprchlíky. Celkově odmítla přijímání uprchlíků do Česka a raději by podpořila přímou pomoc v zemích původu. Postavila se proti nelegální migraci, avšak vyloučila, že by měla něco proti legálním migrantům, kteří chtějí v Česku pracovat nebo studovat. Dále se vymezila proti dosavadním projektům Žít Brno, jako například housing first nabízející sociální bydlení pro lidi bez domova. Naopak prosazovala zásluhový přístup, kdy by byty přidělila až po doložení pracovního poměru dané osoby. Výrazně kritizovala projekt zabydlování bezdomovců, u kterých uvedla, že z „velké většiny jde o drogově závislé osoby, o lidi, kteří mají například tendence k sebevraždám“ a jsou podle ní nebezpeční pro pracující občany. Problém bezdomovectví by podle ní měly řešit neziskové organizace a ne město. Nepodpořila by ani startovací byty pro mladé rodiny, protože se domnívá, že by měl být každý zdravý člověk schopný si bydlení zajistit sám. V sociální oblasti by se v Brně raději zaměřila na výstavbu domů s pečovatelskou službou. Významně se ovšem chtěla zaměřit na výstavbu nových parkovacích míst, zejména parkovacích domů a záchytných parkovišť.[20]

Vaňková na akci „150 let MHD Brno“

V komunálních volbách v roce 2018 byla z pozice členky ODS lídryní společné kandidátky ODS, Svobodných a spolku Brno autem do Zastupitelstva města Brna, a tudíž i kandidátkou tohoto uskupení na post primátorky města.[21] Ve volbách získala post zastupitelky města, obdržela 23 652 preferenčních hlasů.[22] Koalici následně uzavřely právě druhá "ODS s podporou Svobodných", třetí KDU-ČSL, čtvrtí Piráti a pátá ČSSD. Dne 20. listopadu 2018 se stala Vaňková novou primátorkou města Brna, nahradila tak Petra Vokřála z hnutí ANO 2011.[23]

V září 2022 radní Brna schválili zakázku na výstavbu parkovacího domu a parkoviště na Akademickém náměstí. Parkovací dům má pojmout 411 aut, parkoviště dalších 210. Otevření se plánuje na polovinu roku 2024.[24][25]

Primátorka Brna – druhé období (od 2022)

[editovat | editovat zdroj]

V komunálních volbách v roce 2022 byla z pozice členky ODS lídryní společné kandidátky ODS a TOP 09 do Zastupitelstva města Brna a tudíž i kandidátkou na post primátorky.[26] Do Zastupitelstva městské části Brno-střed již nekandidovala.[27] Post zastupitelky města obhájila, když získala 31 167 preferenčních hlasů.[28] Dne 20. října 2022 byla podruhé zvolena primátorkou Brna.[29]

V prezidentských volbách v roce 2023 podpořila kandidaturu armádního generála ve výslužbě Petra Pavla.[30] V prvním kole voleb Pavel získal 1 975 056 hlasů (tj. 35,40 %) a spolu s bývalým premiérem Andrejem Babišem postoupil do druhého kola. V něm Pavel vyhrál se ziskem 3 359 151 hlasů (tj. 58,32 %), a stal se tak prezidentem.[31]

V únoru 2023 brněnští radní schváli Memorandum o porozumění a spolupráci mezi Brnem a tchajwanským městem Tchao-jüan. Staly se tak partnerskými městy. Vaňková se také připojila k delegaci předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové.[32][33]

V dubnu 2023 se zapojila do řešení hledání nových prostor pro Divadla Bolka Polívky. Vaňková navíc mezi zastupiteli v lednu pomohla prosadit dotace pro Polívkovo divadlo. Soukromá scéna má od města na roky 2023 až 2025 schválených celkem 18 milionů korun. Podle kritiků z opozice jde o protislužbu. Polívka totiž v roce 2022 před komunálními volbami významně podpořil ODS a samotnou Vaňkovou.[34]

Poté, co při květnovém požáru stavební buňky, ve které nelegálně přespávali lidé bez domova, jich osm uhořelo, sklidila kritiku opozice za rezignaci nad řešením otázky bezdomovectví v Brně (a za utlumení sociálních projektů předchozího vedení města).[35] Vaňková kritiku odmítla a uvedla, že práce sociálních pracovníků je dostatečná. Současně tvrdila, že třetina z přibližně 1700 lidí bez domova v Brně nechce s městem spolupracovat.[36]

V září 2023 začala výstavba multifunkční haly Arena Brno za skoro šest miliard korun. Vaňková tento den označila za „nejvýznamnější den ve své politické kariéře“. Výstavbu ocenil i toho času premiér Petr Fiala (ODS). Arenu měla provozovat soukromá společnost, ale žádná o toto neprojevila zájem. V době zahájení výstavby bylo rozhodnuto, že provozovatelem bude nová městská společnost, která ale v té době teprve hledala zaměstnance. Vedle haly vzniká také obrovské parkoviště pro více než 1100 aut. Na výstavbu si město vzalo dvoumiliardový úvěr u České spořitelny s úrokem 4,87 procenta. Brno ho bude splácet do roku 2050. Projekt si vyžádal kritiku opozice, která kritizovala zadlužení a enormní zatížení rozpočtu omezující jiné budoucí projekty.[37]

V říjnu 2023 zastupitelé města v čele s Vaňkovou odmítli plán na výstavbu nového kotle pro spalovnu odpadu SAKO. Ten měl řešit uzavření skládek po roce 2030. Po osmi letech příprav tím skončil projekt, který měl už schválenou dotaci ve výši 2,8 miliardy korun a měl i kladné hodnocení vlivu na životní prostředí EIA. Hlasování bylo na návrh ANO tajné, na protest proti tomuto rozhodnutí se ho nezúčastnili zastupitelé Pirátů, Zelených, Žít Brno a KDU-ČSL.[38] Šlo o první tajné hlasování brněnských zastupitelů za sedmnáct let. Celkové náklady projektu byly 4,6 miliardy korun a proti němu se stavěla zejména ODS a ANO, ale také SPD.[39]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2020 se začalo její jméno objevovat v médiích v souvislosti s možným kupčením a manipulacemi s městským majetkem[40] a milionovými úplatky. Dne 10. srpna 2020 provedla Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli tomuto vyšetřování razii na radnici městské části Brno-střed a na brněnském magistrátu. Mezi vyšetřovanými byli brněnští politici ODS, mimo jiné primátorka Vaňková, její náměstek Robert Kerndl, bývalý ministr spravedlnosti z let 2012–2013 Pavel Blažek či jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel.[41][42] V únoru 2023 Seznam Zprávy informovaly, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek využil své pravomoci a vyžádal si přístup k informacím z živého policejního vyšetřování týkající se také Vaňkové, Blažkovy bývalé advokátní koncipientky a obchodní partnerky. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž uvedl: „Zda je to standardní, to nevím.“[pozn. 1][43] Dne 5. června 2023 Seznam Zprávy upozornily na utajení úniků z policejních spisů brněnské bytové kauzy před policií i Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS) ministrem spravedlnosti Blažkem, kterému Zdeněk Černý (ODS) předal dokumenty, se kterými se seznámili i primátorka Vaňková nebo její náměstek Kerndl a ve kterých se jejich jména objevují. Únik Blažek ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) oznámil s uvedením, že pachatel je neznámý a policisté zdroj nevypátrali. Že jde o Zdeňka Černého, Vaňkové a Blažkova spolustraníka, zjistili až novináři.[pozn. 2][pozn. 3][44] V srpnu 2023 bylo dokumenty z policejního vyšetřování potvrzeno podezření, že prostory v domě v brněnské ulici Hlinky, o jejichž přiklepnutí před lety rozhodlo vedení radnice v čele s ODS, měly původně sloužit k vybudování bydlení pro Markétu Vaňkovou. Půdní plochu o rozloze 300 metrů čtverečních si Vaňková chtěla propojit do jediného bytu. Prostory měla získat prostřednictvím příbuzných, konkrétně šlo například o jejího švagra Ondřeje Vaňka.[45] Využít měla i tzv. bílých koní.[46]

Dne 18. ledna 2023 si primátorka Vaňková a ministr spravedlnosti Blažek prohlédli výstavu korunovačních klenotů v katedrále sv. Víta na Pražském hradě po zavírací době v rámci akce pro zvané. Radiožurnálu uvedli, že si nevzpomínají, kdo je pozval, a vysvětlení nepodal ani bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář. Oslovení primátoři ani jiní ministři pozvánku nedostali.[47]

V červenci 2023 upozornila média na fotografii šířící se po sociálních sítích, na níž se vyskytuje Vaňková a náměstek Robert Kerndl s bílým práškem připomínajícím kokain. Vaňková v první reakci pravost fotografie popřela, později však připustila, že se událost skutečně mohla stát (prý asi před 2 až 3 lety).[48] Ministr spravedlnosti ve vládě Petra Fialy a dlouholetý šéf jihomoravské ODS Pavel Blažek se k záležitosti vyjadřovat pro MF DNES odmítl: „Jsem mimo ČR a komentovat nic nechci. Nemám k tomu ani dostatek informací.“ MF DNES se Vaňkovou i Kerndla, jejího náměstka – pravou ruku, právníka a politika pověřeného zastupitelstvem města Brna starostí o oblast městské energetiky a sociální péče, snažila neúspěšně kontaktovat a získat vysvětlení také k prohlášení, že „patří mezi lidi, kteří jsou přístupní legalizaci“. Kritici poukázali na dvojí metr, kdy primátorka po svém zvolení například zatrhla projekt housing first, resp. přidělování bytů uživatelům drog nebo osobám s kriminální minulostí.[49][50][51] Ačkoliv se událost měla stát před několika lety, Vaňková i Kerndl v srpnu 2023 demonstrativně podstoupili test na drogy, který jim vyšel negativně. Kokain je ale po požití v krvi či moči detekovatelný jen v rámci hodin, nejvýše dnů.[52] Většina spolustraníků a tehdejších koaličních partnerů tuto kauzu přešla, zlehčovala nebo dokonce Vaňkovou podpořila v jejím prohlášení, že nehodlá rezignovat.[53][54][55]

V září 2023 zahájilo Brno výstavbu multifunkční arény na brněnském výstavišti. Vaňková označila zahájení stavby za "nejvýznamnější okamžik své politické kariéry." Vedení města v čele s Vaňkovou čelí za tuto investiční akci za 6 miliard Kč kritice ze strany opozičních zastupitelů i odborné veřejnosti. Vedení Brna projekt hájí jako nutný pro další sportovní a kulturní rozvoj města.[56][57]

V listopadu 2024 ji u soudu svědek obvinil z přijetí úplatku ve výši 1,2 milionu Kč.[58]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Při nástupu Pavla Blažka na post ministra spravedlnosti novináři na jeho možný střet zájmů upozorňovali – poukazovali, že ministrovi spravedlnosti podléhají žalobci dozorující bytovou kauzu, ve které Pavla Blažka policie prověřuje pro možný podíl na manipulacích se stamilionovým majetkem města Brna, a rozhodují, kdo půjde před soud. V prosinci 2021 nastupující ministr Pavel Blažek v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl: „Já se budu vyjadřovat k práci státního zastupitelství minimálně.“ Pak ale měl začít tvrdě kritizovat práci olomouckých žalobců, kteří už v kauze obvinili Blažkova spolustraníka a někdejšího advokátního koncipienta Otakara Bradáče.
  2. ↑ Blažkovi dokumenty Černý předal v roce 2019. Vaňková a Blažek se tedy o výpovědi Pavla Hubálka dozvěděli dříve, než Národní centrála proti organizovanému zločinu začala jednání politiků s byty v Brně prověřovat. Pavel Blažek mlčením o zdroji měl narušit objasňování případu. Dozorující žalobkyně olomouckého vrchního státního zastupitelství Petra Lastovecká považovala únik ze spisu bytové kauzy za závažný: „Tento únik informací, ke kterému došlo ještě dříve, než jsem já osobně kauzu převzala, zásadním způsobem, společně s dalšími faktory, zkomplikoval objasňování a procesní vedení celé kauzy, neboť se neveřejné informace dostaly k osobám, kterých se týkaly.“ Detektivové vyšetřují také získání městských bytů příbuzných brněnské primátorky Vaňkové.
  3. ↑ Mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková únik dokumentů z advokátní kanceláře a závažné porušení advokátního tajemství označila za promlčené: „Podle textu vašeho článku měl onen koncipient protokoly předat nejpozději 1. března 2019, tedy před více než čtyřmi roky. Zcela nepochybně tak uplynula objektivní prekluzivní lhůta pro případné podání kárné žaloby stanovená zákonem o advokacii (tehdy dva roky, nyní tři roky).“ Pravomoc podat kárnou žalobu na advokáta, od něhož Vaňková a Blažek, oba ODS, nakonec dokumenty obdrželi, má ministr spravedlnosti, tedy Pavel Blažek.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Markéta Vaňková. Brno [online]. Statutární město Brno [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ SATTLER, Robert. Kdo je nová primátorka Brna Vaňková? Kariérní zastupitelka, advokátka a milovnice divadla. Lidovky.cz [online]. Mafra, 2018-10-11 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ KRUTIL, Robin. Brněnští Piráti mají další otázky na ODS, hlasování o koalici se odkládá. iDnes.cz [online]. Mafra, 2018-10-29 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ DOSTÁL, Vratislav. Piráti zkoumají kauzy ODS v Brně: Vaňková není „asociál bez emocí“, burcuje lídr Koláčný. Info.cz [online]. 2018-10-30 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ HOTOVÁ, Tereza. Žena, o které Brno zatím moc neslyšelo. Kdo je možná primátorka Markéta Vaňková?. Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 9. říjen 2018 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ KLEPÁČ, Vladimír; HOMOLA, Miroslav. Šok: ANO přišlo o Brno. Publicistika. Právo. Borgis, a.s., 10. říjen 2018, roč. 28, čís. 235, s. 2. ISSN 1211-2119. 
  7. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno-střed, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2002 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno-střed, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2006 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno-střed, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno-střed, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno-střed, Kandidátní listina: ODS s podporou Svobodných [online]. Český statistický úřad, říjen 2018 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2006 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ USTOHALOVÁ, Jana. Na post primátorky Brna se dere mladá právnička z líhně „dona Pabla“. iDNES.cz [online]. 2018-10-12 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Zastupitelé Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ KRUTIL, Robin. Brněnská ODS sepsala petici proti směně nemovitostí pro stavbu stadionu. iDNES.cz [online]. 2018-01-29 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  20. ↑ Zabydlování bezdomovců nepodporuji: nejdřív práce, potom bydlení. Občanská demokratická strana [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ ODS v Brně bude kandidovat se Svobodnými, lídrem bude Vaňková. Domov. Echo24.cz [online]. Echo Media, a.s., 24. duben 2018 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: ODS s podporou Svobodných [online]. Český statistický úřad, říjen 2018 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  23. ↑ Vaňková se stala primátorkou Brna, jako hlavní úkol vidí územní plán. iDNES.cz [online]. 2018-11-20 [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ HÁLOVÁ, Tereza. Nové Akademické náměstí v Brně: přes 600 míst k parkování a fontána. Brněnský deník. 2022-09-29. Dostupné online [cit. 2024-01-07]. 
  25. ↑ BKOM - Akademické náměstí včetně parkovacího domu. www.bkom.c [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  26. ↑ ODS a TOP 09 jdou v Brně do voleb SPOLEČNĚ [online]. TOP 09, 2022-05-24 [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. 
  27. ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. – 24.09.2022, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: SPOLEČNĚ - ODS a TOP 09 [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. 
  29. ↑ HRABAL, Michal. Brno má nové zastupitelstvo: Quittovou vystřídal Suchý, Vaňková je primátorkou [online]. Brnensky.denik.cz, 2022-10-20 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 
  30. ↑ Brněnská primátorka i jihomoravský hejtman vyzvali k volbě Pavla. denikn.cz [online]. 2023-01-20 [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 
  31. ↑ Výsledek volby [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 
  32. ↑ HÁLOVÁ, Tereza. Potvrzeno. Brněnští radní ve středu schválili spolupráci s Tchaj-wanem. Brněnský deník. 2023-02-15. Dostupné online [cit. 2024-01-07]. 
  33. ↑ HÁLOVÁ, ČTK ,Tereza. Delegace na Tchaj-wan s brněnskou stopou: Vaňková podepíše partnerskou smlouvu. Brněnský deník. 2023-02-03. Dostupné online [cit. 2024-01-07]. 
  34. ↑ Divadlo Bolka Polívky dostalo štědrou dotaci. Podle kritiků za pomoc ODS. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  35. ↑ Město nedělá dost, aby zabránilo bezdomovectví v Brně, kritizuje opozice. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  36. ↑ DUŠKOVÁ, Markéta. Předaly buňky k bourání a hned přišel požár. Tragédie se týká i Českých drah. iDNES.cz [online]. 2023-05-04 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  37. ↑ V Brně začala stavba multifunkční arény za šest miliard. Nebudou peníze na další projekty, tvrdí opozice. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  38. ↑ FIŠEROVÁ, Michaela. Zastupitelé Brna odmítli třetí kotel pro spalovnu. Rozhodovali tajně, opozice se na protest hlasování nezúčastnila. Deník N [online]. 2023-10-18 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  39. ↑ HEINZ, Terezie. Tajná volba o novém kotli pro brněnskou spalovnu: Nechceme, rozhodli zastupitelé. Brněnský deník. 2023-10-18. Dostupné online [cit. 2024-01-07]. 
  40. ↑ Exministr Blažek či primátorka Vaňková kupčili s majetkem Brna, vypovídá expolitik. Aktuálně.cz [online]. 2020-04-21 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. 
  41. ↑ ČTK. Policejní razie na radnici Brna-střed skončila až nad ránem. Městský úřad může opět plně fungovat. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-8-11. Dostupné online. 
  42. ↑ JELÍNKOVÁ, Adéla; VALÁŠEK, Lukáš. Razie v Brně: Kriminalisté šli po domech spjatých s exministrem Blažkem i primátorkou Vaňkovou. HN.cz [online]. 2020-8-21. Dostupné online. 
  43. ↑ JELÍNKOVÁ, Adéla; VALÁŠEK, Lukáš. Blažek chce od žalobců informace ze živé kauzy. Týkají se i jeho známé z byznysu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2023-02-22 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  44. ↑ JELÍNKOVÁ, Adéla; VALÁŠEK, Lukáš. Žalobkyně: Únik informací k Blažkovi narušil objasnění korupční kauzy. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, a.s., 2023-06-06 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  45. ↑ „Pokud se potvrdí zjištění policie, je to závažné,“ říká opozice k Vaňkové. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  46. ↑ Policie: Primátorka Vaňková využila bílé koně, aby získala bydlení od města. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  47. ↑ ŠTORKÁN, Martin. Hrad tiskl vstupenky na klenoty jen pro zaměstnance. ‚Mě pozvali e-mailem, byl jsem spojka,‘ tvrdí Blažek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-03-31 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. 
  48. ↑ Pravost fotografie s práškem nemohu vyloučit, říká Vaňková. Přiznala HHC. iDNES.cz [online]. 2023-07-31 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  49. ↑ LANKAŠOVÁ, Markéta. Vaňková zmizela, její minulost ne. Lidé připomínají její postoj k závislým. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2023-08-02 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
  50. ↑ PERKNEROVÁ, Kateřina. Stát se stará o víc lidí, než je zdrávo. Občanská demokratická strana [online]. Deník, ODS, 2023-08-02 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
  51. ↑ Robert Kerndl. Brno.cz [online]. Statutární město Brno, Magistrát města Brna [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  52. ↑ Primátorka Vaňková oznámila výsledek testu na drogy. A přišel orloj vyjadřování podpory. www.novinky.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  53. ↑ Klub zastupitelů Společně a brněnská oblastní rada ODS podpořily primátorku Vaňkovou. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  54. ↑ Primátorka Vaňková má podporu koalice, negativní test na drogy i oplétačky s policií. Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  55. ↑ ŤOPEK, Martin. ODS se v kampani stavěla proti drogám. Po kauze brněnské primátorky se k dřívějším heslům nehlásí. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2023-08-03 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  56. ↑ „Megalomanský projekt.“ Expert varuje před riziky druhé největší haly v Česku - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. 
  57. ↑ Brno si bere na halu rekordní úvěr. „Černá díra na peníze,“ tvrdí opozice - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. 
  58. ↑ ČT24, ČTK. Dal jsem Vaňkové úplatek 1,2 milionu, řekl svědek u soudu. Primátorka to odmítá. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Představitelé Brna
Starostové
Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)
Předsedové NV
Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)
Primátoři
Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Markéta_Vaňková&oldid=24373977“